Navigace
 

VELKÁ ŘADA

Autor: admin

Divadelním ředitelem 1945–1950: Jiří Frejka na Vinohradech

Autor: Vostrý Jaroslav, Sílová Zuzana, Bár Pavel (eds.), Honsová Petra, Nováková Hana, Novotná Klára, Šípek Jiří
Velká řada edice Disk – svazek 38

FrejkadivadelnimreditelemWWW.jpgRežiséru Jiřímu Frejkovi byla jeho inscenační tvorba i v těžkých chvílích aspoň do jisté doby osvobozováním od strachu, kterému na počátku hrozných 50. let minulého století čím dál víc propadal jako ředitel; propadal mu tím spíš, že se musel bát ztráty samotné možnosti tvořit, což se v jeho případě opravdu rovnalo ztrátě možnosti žít.

Kolektivní monografie představuje další výtěžek výzkumu divadelního díla Jiřího Frejky, podnikaného v Ústavu teorie scénické tvorby Divadelní fakulty AMU; prvním byla kniha Frejkovy Schovávané na schodech. Poezie a politika vydaná v roce 2014. Byly-li za předmět výzkumu zvoleny aktivity velkého českého režiséra, neznamená to, že jde jen o poznání jeho uměleckého odkazu. Výjimečné kvality tohoto díla poskytují příležitost lépe nasvítit příslušná období dějin českého moderního divadla i lépe osvětlit některé obecnější otázky vztahu divadla coby umění k divadlu coby instituci i médiu doby. Ve  studiích tvořících tuto knihu vystupuje Frejka totiž i jako ředitel – a to dokonce ve zvlášť pohnutém dějinném období. Právě u Frejky máme co dělat s divadelním umělcem, který nečiní svým dílem jen jednotlivé inscenace, ale divadlo. Frejkův zápas o toto divadlo začal snahou o založení Divadla československé armády: tato instituce totiž mohla roku 1945 poskytnout Frejkovi nejbezpečnější zázemí. Nová snaha o armádní záštitu mu měla roku 1950 – tj. v atmosféře začínajících procesů, podporující vyřizování účtů všeho druhu, poskytnout ochranu před zostřujícími se politickými tlaky. Přeměna Městských divadel pražských v Divadlo československé armády se nakonec opravdu uskutečnila, ale pro samotného Frejku už v takovém divadle nebylo místo. Ukazuje se, že už roku 1948 byl zřejmě vybrán jako farmakos, tady ten, kdo by měl jako nejúspěšnější poválečný představitel (z dobového hlediska už bývalé) avantgardy „sejmout její hříchy“.

Vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický pro Akademii múzických umění v Praze; 1. vydání, Praha 2016; ISBN 978-80-7437-215-5 (KANT); 978-80-7331-400-2 (AMU); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Zeami Motokijo: Poučení hercům

Autor: Motokijo Zeami
Velká řada edice Disk – svazek 37

ZeamiobalWEB.jpgO předávání stylu a květu / Obrazy květu / Cesta k dosažení květu / Devět stupňů


Z klasické japonštiny přeložili Tomáš Klíma, Jana Ryndová, Petr Holý a Denisa Vostrá, která je i autorkou úvodní studie

„Co uchováme jako tajemství, stane se květem, co neuchováme jako tajemství, květem se nestane.“

Zeami Motokijo

 

Středověký japonský herec, dramatik a divadelní principál Zeami Motokijo (1363–1443) sepsal během první třetiny 15. století řadu traktátů týkajících se herecké práce v divadle a hodnocení estetických kvalit představení. Podle Zeamiho lze podstatu vyjádřit jen tím nejúspornějším hereckým projevem, který ovšem neprobíhá na úrovni vědomí či intelektu. Přesto si herec musí nejprve do nejmenších detailů osvojit vnější, pohybovou stránku své role, aby se mohl své postavě přiblížit i vnitřně a vytvořit s ní jeden celek, na jehož konečnou podobu má ovšem vzhledem k energii prostoru vliv také publikum. Zeami ve svých poučeních podrobně vysvětluje, jak kultivovat hercovu mysl i tělo, aby se vytvořily podmínky, v nichž může ‘rozkvést’ jeho mistrovství. Jedině pak se totiž může vyjevit skrytá krása júgen, jež se obráží v srdcích diváků...

Zeamiho traktáty zaujaly ve druhé polovině 20. století západní divadelní svět a v 60. letech se staly dokonce významnou inspirací pro mnoho mladých tvůrců hledajících nové cesty divadelního umění. Lze předpokládat, že za nadšeným přijetím Zeamiho principů stála především schopnost poválečné generace číst jeho texty moderníma očima a najít v nich univerzální postupy, korespondující překvapivě i s novodobými požadavky.

Český překlad vybraných traktátů připravil Ústav teorie scénické tvorby DAMU. Je výsledkem spolupráce japanologů s teatrology, které spojuje zájem o jedinečnou divadelní formu , podrobně představenou v úvodní studii Denisy Vostré.

 

Vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický pro Akademii múzických umění v Praze; 1. vydání, Praha 2016; ISBN 978-80-7437-214-8 (KANT); 978-80-7331-399-9 (AMU); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Dramaturgie her Karla Čapka

Autor: Cindlerová Jana
Velká řada edice Disk – svazek 36

CindlerovaKniha věnovaná dramaturgickým rozborům pěti her Karla Čapka (Loupežník, RUR, Věc Makropulos, Bílá nemoc, Matka) vznikla ze dvou podnětů, které spolu úzce souvisejí. Tím prvním je autorčino přesvědčení o vrcholné kvalitě, kterou má české divadlo ukryto v dramatické tvorbě Karla Čapka – a ze které přitom netěží, ze které se netěší, kterou se nepyšní. Která jako by byla ukryta tak dobře, že o ní snad ani neví. Druhý podnět představuje pak přesvědčení o akutní celospolečenské potřebě vědomí národní kultury jako součásti kulturní ekologie, k jehož posílení v dnešní době – z tohoto hlediska spíše krušné – chce kniha také přispět.

V tomto smyslu si přeje být i příspěvkem k budování kulturního kánonu jako zásadně důležitého předpokladu dorozumění v rámci každého společenství. Nebezpečí, které vyplývá z jeho absence, je evidentní a týká se samotné existence kultury – jejíž úroveň souvisí přímo s úrovní života tohoto společenství i ve smyslu jeho sebe-vědomí (a pak samozřejmě i sebevědomí).

Je zřejmé, že bez kritického osvojování dědictví minulých generací není takové sebe-vědomí (a sebevědomí) vůbec myslitelné. A je také zřejmé, že podmínkou skutečně kritického osvojování je vnímavost k tomu, čím k nám promlouvá naše dědictví a (také) co nám zabraňují postřehnout naše předsudky, které souvisejí s mentalitou orientovanou pouze k současným ‘módním trendům’ – v jejichž rámci se (kupodivu?) starým předsudkům tak daří.

 

Připravil Ústav teorie scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický pro Akademii múzických umění v Praze; 1. vydání, Praha 2016; ISBN 978-80-7437-199-8 (KANT), 978-80-7331-387-6 (AMU); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Scénické tradice jihovýchodní Asie

Autor: Slavický Stanislav
Velká řada edice Disk – svazek 35

Slavicky_Jihovychodni_Asie_WEB.jpgCo je na Orientu pro kreativní a hledající umělce dodnes tak atraktivní? Můžeme zde v autentické podobě nalézt a vidět to, co Evropa již dávno ztratila – ztratili jsme např. živé a v praxi kontinuálně udržované povědomí původního scénického provádění antických dramat nebo středověkých mystérií, o němž se sice dovídáme z bohaté literatury, ale už ho nemůžeme v původní podobě zažít.

Tato kniha má za cíl zmapovat doposud živé rituální a scénické fenomény významného regionu jihovýchodní Asie. Ten – na rozdíl od Číny, Indie a Japonska – není v české teatrologii adekvátně zpracován. Významné scénické projevy z této oblasti (Barma, Indonésie, Thajsko, Kambodža, Laos, Malajsie, Vietnam, Filipíny) a zejména náboženské obřady a slavnosti povahou své scéničnosti zásadně ovlivnily umělecký tanec a loutkové, lidové, dvorské i klasické divadlo v zemích svého vzniku a měly vliv i na tamní moderní divadlo a performance. Poznání kulturně-historického a náboženského pozadí scénických projevů jihovýchodní Asie se tak může stát i příspěvkem k poznání základů divadelních či performativních, tj. živě se odehrávajících kulturních kreací.

Autor této monografie všechny země regionu jihovýchodní Asie dlouhodobě studoval a od 80. let všechny několikrát navštívil s cílem zmapovat zachované živé scénické formy a jejich duchovní zázemí; výsledky svého výzkumu opřené o unikátní fotodokumentaci předkládá v této knize.

 

Připravil Ústav teorie scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2015; ISBN 978-80-7437-175-2 (KANT), 978-80-7331-359-3 (AMU); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Předpoklady japonské scéničnosti

Autor: Vostrá Denisa
Velká řada edice Disk – svazek 34

JaponskotitulkaRGB.jpgVnímání krásy – vybrané japonské estetické koncepty / Obřad a scénování / Scénologie japonského prostoru k obývání / Energie slova v prostoru / Prostor a pohyb – síla tradic v japonském jevištním umění / Divadelní setkávání Japonska se Západem

 

„Studie Denisy Vostré je z mnoha aspektů dílo pozoruhodné. Pro mne kromě jiného i proto, že jsem se dověděl řadu věcí, které jsem jen tušil, nebo o nichž jsem vůbec nevěděl, a tak objevil nové souvislosti: studie zařazuje a včleňuje japonské reálie – což znamená veškerý materiál japonského původu, o němž se v práci píše – do obecných divadelních souvislostí, které se týkají i současného divadla, jeho praxe a teorie. Autorka tak činí na principu scénologickém. Od prvních vět své práce dává tento základní pohled vědomě, argumentovaně a důsledně najevo. Japonsko defi nuje jako jeviště a o jeho obyvatelích prohlašuje, že jsou scéničtí, tj. disponují souborem vlastností, který „vybízí ke sledování“. Odtud potom vidí i japonskou tradici obřadného chování, které stojí podle autorky na hranici „jakési ‘přirozené’ scéničnosti a záměrné, tj. specifické scénovanosti“. Japonskou scéničnost chápe Denisa Vostrá především jako schopnost „zasazení věcí často velice prostých do jistých – a často přímo rituálních – souvislostí, v nichž přestávají být automatické, takže je […] umožněno je přímo prožít jako (vždy) nové…“

Prof. Jan Císař

 

Připravil Ústav teorie scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2015; ISBN 978-80-7437-125-7 (KANT), 978-80-7331-358-6 (AMU); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Slovo v prostoru - (Scénické řešení a divácký prožitek dramatu)

Autor: Pácl Štěpán
Velká řada edice Disk – svazek 33

PaclTato kniha se věnuje šesti inscenacím, na jejichž vzniku se autor podílel jako režisér. Jde o reflexi čtyř inscenací her českých autorů: Konce masopustu Josefa Topola, Krvavých křtin J. K. Tyla, Periferie Františka Langera, Z prachu hvězd Lenky Lagronové, a dvou her autorů zahraničních: Ivanova od A. P. Čechova a Calderónova Vytrvalého prince. Štěpán Pácl, jeden z nejpozoruhodnějších českých režisérů mladší generace, zkoumá vztah vnitřního tématu dramatikova textu a scénického řešení, které určuje způsob divácké recepce. Na základě scénického řešení – tedy toho, co divák vidí a slyší ze scény – vzniká v divákově mysli obraz, jehož vnímání je vždy spojené s interpretací. Inscenace zajišťuje pro vytvoření takového obrazu závazné podmínky. V knize jde o zkoumání takových podmínek souvisejících s konkrétním scénickým řešením. Otázku, jak takové scénické řešení vzniká z podnětu inscenovaného dramatu a v souhlasu s ním, zodpovídá autor na základě popisu vlastních zkušeností ze spolupráce na jmenovaných inscenacích s různými hereckými ansámbly v rozdílných divadelních prostorech.

 

Připravil Ústav teorie scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2015; ISBN 978-80-7437-170-7 (KANT), 978-80-7331-350-0 (AMU); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Editoři Zuzana Sílová a Pavel Bár: Frejkovy Schovávané na schodech – Poezie a politika

Autor: Bár Pavel, Sílová Zuzana, Vostrý Jaroslav, Černý Matouš, Nováková Hana
Velká řada edice Disk – svazek 32

Velka rada 32Jaké místo zaujímá v české moderní kultuře velký divadelní režisér Jiří Frejka (1904–1952)? – Možnosti celkového pohledu na jeho život a dílo jako by stále bránil ne zcela dostatečný výzkum dokumentárních materiálů. Právě z tohoto výzkumu vychází kniha, která pojednává zejména o závěrečné Frejkově tvorbě na počátku 50. let, tedy v období inscenovaných soudních procesů, které byly průvodním zjevem zavádění stalinistického režimu také v Československu.

Vracel-li se Frejka Schovávanou na schodech ke svým začátkům, byl to manifest: šlo tu nejen o Nezvalovy i jeho poetistické kořeny, ale o vyjádření vůle dát se i v karlínském divadle jinou cestou, než by bylo logické. I když tu Schovávaná dosáhla 81 repríz, byla to utopie. Jako utopie se ovšem ukázalo celé úsilí takzvané levé avantgardy. Ať se její divadelní protagonisté vzpírali její závěrečné katastrofě jakkoli, tj. ať jí kontinuálně či občas vzdorovali úsilím o poetické divadlo, nebo jí sami napomáhali svým posluhováním komunistické straně, platily za to roky života. Šedesátky se z nich nedožil nikdo a nikdo z nich nepřežil padesátá léta: Frejka zemřel osmačtyřicetiletý v roce 1952 sebevraždou. Dá se z dokumentů vyčíst, jak k tomu došlo?

 

Připravil Ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický 1. vydání, Praha 2014; ISBN 978-80-7437-147-9 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Jitka Goriaux Pelechová:Divadlo Thomase Ostermeiera – Na cestě za novým realismem

Autor: Goriaux Pelechová Jitka
Velká řada edice Disk – svazek 31

Velka rada 31Monografie představuje předního německého divadelního režiséra Thomase Ostermeiera. Sleduje uměleckou cestu dnešního čtyřicátníka od jeho pobytu na divadelní škole Ernsta Busche přes založení slavné studiové scény Baracke při berlínském Deutsches Theater až po jeho nástup do čela legendárního berlínského divadla Schaubühne, kde spolupracuje s hereckými hvězdami. Autorka ovšem přitom stihne plasticky přiblížit českému čtenáři i podmínky, ve kterých funguje současné německé činoherní divadlo a jakou roli při nich hraje například promyšlená „kulturní politika“ státu, neboť Ostermeier jako jedna z hvězd současné evropské režie reprezentuje německé umění a kulturu nejen při práci s francouzskými či ruskými divadelníky a na velkých festivalech, ale i při četných zájezdech Schaubühne za hranice Německa. „Potřebujeme současné divadlo v tom nejlepším slova smyslu, tedy divadlo, které jedná o individuálních, existenciálních a společenských konfliktech lidí tohoto světa,“ říká Thomas Ostermeier – a takové jsou i jeho slavné inscenace Ibsena a Shakespeara, které dnes znají diváci z řady nejen evropských zemí. „Potřebujeme nový realismus, jelikož právě realismus podvrací ‘falešnou uvědomělost’, chce vyvolat údiv ve známých oblastech a rozvíjet příběhy, tedy následky a důsledky lidského konání. To je neúprosnost života, a když tato neúprosnost vstoupí na jeviště, rodí se drama.“

Jitka Goriaux Pelechová (nar. 1982) nastoupila vysokoškolská studia nejdříve na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v oborech divadelní věda, francouzština a anglistika-amerikanistika. Magisterského a posléze i doktorského titulu v oboru divadelních studií dosáhla ve Francii, na Univerzitě Paris Ouest Nanterre (pod vedením p. prof. Jeana Jourdheuile a Jeana-Louise Bessona). Od roku 2006 vyučovala divadelní teorii a dějiny na univerzitách Paris Ouest Nanterre, Poitiers a Lille 3; vědecky spolupracovala s La Manufacture (Vysokou divadelní školou francouzského Švýcarska v Lausanne) a s Centrem divadelních studií při Univerzitě v Lovani (Belgie). Její badatelská činnost se zaměřuje především – ale nejenom – na současnou evropskou inscenační praxi a její vůdčí osobnosti (Thomas Ostermeier, Guy Cassiers, Christoph Marthaler, Einar Schleef…), o nichž publikovala na dvacet statí v českých a francouzských odborných časopisech (Disk, Théâtre/Public, Cahiers d’Études Germaniques…). Paralelně se věnuje překladatelské a dramaturgické činnosti (především v letech 2006‒2010 pro Festival v Athénách a Epidauru). V současnosti působí na Divadelní fakultě AMU v Praze.

 

Připravil Ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2014; ISBN 978-80-7437-146-2 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Editoři Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová: Městská divadla pražská v éře Oty Ornesta (1950–1972)

Autor: Bár Pavel, Burianová Zuzana, Císař Jan, Kožíková Alena, Kurz Ivan, Novotná Klára, Sílová Zuzana, Valtrová Marie, Vostrý Jaroslav
Velká řada edice Disk – svazek 30

Velka rada 30Městská divadla pražská vznikla v roce 1950 spojením dvou malých divadel – Komorního a Komedie – když velké Městské divadlo na Vinohradech zabrala armáda. Monografie věnovaná období, ve kterém stál v čele poválečných Městských divadel ředitel Ota Ornest, představuje čtenáři příběhy umělců, kteří tvořili v době proměňující se postupně od totalitního režimu počátku let padesátých v nadějeplnou epochu „zlatých let šedesátých“: Pozornost je věnována nejen legendárnímu řediteli tzv. Ornestina, ale i významným inscenacím a jejich režisérům Karlu Dostalovi, Alfrédu Radokovi, Ladislavu Vymětalovi, Ivanu Weissovi, Františku Miškovi, a hercům i herečkám, kteří na jevištích Komorního divadla, Divadla komedie a později i Divadla ABC pěstovali divadlo jako kultivovanou zábavu, která měla vtip a eleganci a které dominovalo osobní kouzlo těch, kdo ji dokázali povýšit na opravdové umění. Tato kniha je napsána i proto, aby se nezapomnělo na herectví Rudolfa Hrušínského, Dany Medřické, Radovana Lukavského, Václava Vosky, Jaroslavy Adamové, Ireny Kačírkové, Josefa Beka, Václava Postráneckého, Viktora Preisse a všech ostatních, kdo spolutvořili Ornestovu éru Městských divadel pražských.

 

Z obsahu:

Jaroslav Vostrý / Divadlo, doba a divadelní ředitel

Klára Novotná, Zuzana Sílová / Z Městského do Městských

Marie Valtrová / Ota Ornest v kontextu doby

Zuzana Sílová / Režisérem v Městských divadlech pražských (O Ladislavu Vymětalovi)

Zuzana Burianová / Sedm inscenací Karla Dostala

Jan Císař / Činohra na rozhraní dvou epoch: Alfréd Radok v MDP

Alena Kožíková / Ivan Weiss

Pavel Bár / ‘Muzikálové’ inscenace v MDP v éře Oty Ornesta

Ivan Kurz / Funkce hudby a srdce režiséra: moje spolupráce s Františkem Miškou

… a připomenutí názorů dobové kritiky od Sergeje Machonina, Milana Lukeše a Jindřicha Černého…

 

Připravil Ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2014; ISBN 978-80-7437-145-5 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Jaroslav Vostrý: O hercích a herectví

Autor: Vostrý Jaroslav
Velká řada edice Disk – svazek 29

O hercichKnihu O hercích a herectví píše zkušený divadelník. Spoluzakladatel a první umělecký šéf Činoherního klubu v jeho slavné éře 60. let, autor jedné z nejhranějších českých komedií Tři v tom, dramaturg, režisér a divadelní pedagog, který dokáže nahlížet na herce a jejich umění z různých úhlů: V době, kdy jsme všichni takříkajíc na scéně, sledováni kamerami a nejrůznějšími „novými technologiemi“, se herectví jako specifické umění, ale i hraní či herectví „v životě“ stalo masově rozšířeným jevem – jako by dnes mohl hrát každý. Ale co je pak tedy dnes herectví chápané jako skutečné umění? Žijeme ve světě, ve kterém se masová spotřeba výtvorů, které s herci a herectvím tím či oním způsobem počítají, mimořádně rozšířila. Počítají s herci a herectvím většinou ovšem jen jako s pouhým nástrojem či materiálem. Právě v takovém světě může ovšem herectví, pěstované jako svobodný tvořivý projev člověka, hrát naopak významnou kulturní úlohu. Že také herci a herectví poskytují vzory a vzorky chování, platí – a v masově rozšířené míře – i dnes.

Vedle řady plastických portrétů hereckých osobností spojených s poutavým podáním „historie oboru“ neupíná se autor jen na oblast hereckého umění, ale vnímá herectví jako součást mnohem širšího způsobu lidské expresivity a sebeutváření, jako potřebu vztahování se ke světu i k sobě, jako potřebu vyjadřování a formování nejrůznějších impulsů, a to ho vede k propojování problematiky herectví s nejnovějšími poznatky neurovědy a kognitivní psychologie včetně teorie mysli a zrcadlových neuronů.

 

Z obsahu:

1. Umění vystupovat: Vystupování na hranici sebeprezentace a herectví; (sebe)scénování není předstírání; herectví a ‘herectví’ v době všeobecné scénovanosti… 2. Být, či hrát? Hercova přítomnost a herecké ‘vyzařování’; neoddělitelnost hereckého výtvoru od tvůrce; herecká hra a hercovy pocity v imaginární situaci… 3. Přirozenost a stylizace: O případu Bardotová a cestě od autostylizace k hereckému typu; styl, stylizace a stylizovanost; Pucholt, Landovský, Kodet: herecké téma a herecký půvab… 4. Maska a tvář: Nasazení masky a proměna v někoho jiného; od masky k jednání a od vnějšího jednání k rozvíjení duševních pohybů postavy: maska a tvar, tvarování a tvorba… 5. Prožívat, či představovat? Od Diderota ke Stanislavskému: dvojí herecký přístup a preference spontaneity v souvislosti s proměnou amerického herectví… 6. Od výrazu k jednání: Od monologu k  souhře a od oboru k individuálně pojaté postavě; intelektuální interpretace a objevování smyslu (‘fyzickým’) jednáním… 7. Hra a výpověď: Herectví a napodobování v kontextu západního a orientálního způsobu; postava a její symbolická potence, ‘skutečná’ spontánní reakce a hra; o Josefu Abrhámovi… 8. Typ a téma: Zjev a projev, herec a hvězda, herečka a soukromá osoba a úrovně diváckého vnímání; o Libuši Šafránkové, Josefu Somrovi a dalších… 9. Herec a klaun: Herecké téma a ‘fyziognomické škatulky’: případ Petra Čepka; herectví a šaškování; cesta od klaunerie k dramatu a smutný závěr života J. Hrzána… 10. Herec a režisér: Vývoj od představení k inscenaci i od divadla k filmu a vznik moderní režie; mezi podrobením herce režijnímu plánu a režijní provokací herecké imaginace…

Připravil Ústav dramatické a scénické tvorby DAMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 2. vydání – v Nakladatelství KANT 1., Praha 2014; ISBN 978-80-7437-141-7; objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Petra Honsová: Jiří Hálek a Jiřina Třebická – K herectví Činoherního klubu a 60. let

Autor: Honsová Petra
Velká řada edice Disk – svazek 28

Honsova 28. svazekVe své knize se autorka věnuje dvěma výrazným osobnostem českého dramatického umění: Jiří Hálek a Jiřina Třebická (oba narození v roce 1930) byli od počátku členy uměleckého ansámblu Činoherního klubu. Nové divadlo vzniklo v Praze v roce 1965 a inscenační tvorbu spojilo zejména s původními hrami svých autorů Ladislava Smočka, Aleny Vostré a Pavla Landovského, kteří psali pro ‘své’ herce. Činoherní klub výrazně posunul podobu moderní české činohry, která se na přelomu 60. a 70. let 20. století stala předmětem celoevropského zájmu, obdivu a uznání.

Jak se ukázalo, Jiří Hálek i Jiřina Třebická byli pro své divadlo nepostradatelní. Na konkrétních hereckých postavách, které vytvořili, zkoumá autorka spojení komediantského živlu a dramatického cítění. Právě toto spojení bylo pro plodné období let 1965–1972 pod vedením uměleckého šéfa Jaroslava Vostrého určující a po umrtvujících letech tzv. normalizace, s jejími dodnes trvajícími následky, zůstává stále inspirací a zdrojem sebepoznání v kontextu národní kultury a historie.

 

Připravil Ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2014; ISBN 978-80-7437-138-7 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Stanislav Slavický: Scénické tradice Latinské Ameriky

Autor: Slavický Stanislav
Velká řada edice Disk – svazek 27

SlavickyMonografie věnovaná ibero-africkým a indiánským kultům a slavnostem a doplněná rozsáhlou obrazovou dokumentací nabízí srovnání původních scénických tradic tří kontinentů, které se po objevu Nového světa setkaly v prostoru Jižní Ameriky, aby po jejich vzájemné synkrezi vznikly scénické projevy nové. Dominantní křesťanská evangelizace umožnila symbiózu s obřadními tradicemi afrických a indiánských etnik. Ty se podílejí hlavně na fiestách a ceremoniích k poctě Božího těla (Corpus Christi), Matky Boží, důležitých světců, a to hlavně scénickými prvky: maskami a kostýmy démonů, hudbou, tancem, zpěvem apod. Z tajných obřadů se zase vyvinuly spirituální kulty, vycházející z totemismu a fetišismu, které se posléze rozšířily v Karibiku nebo v Brazílii a Venezuele (vúdú, candomblé). Přitom spontánně absorbovaly indiánský šamanismus a katolický mysticismus. Pro komparaci s africkými obřadními vlivy nechybí ani kapitola, která prostřednictvím autentických dokumentů a zkušeností autora přibližuje scénické projevy etnických ‘náboženství’. Specifickým ‘doplňkem’ k tématu je charakteristika hlavních tanečních a hudebních forem kontinentu, jakými jsou samba, salsa nebo tango, pozornost je věnována i světově proslulým karnevalům.

 

Připravil Ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2013; ISBN 978-80-7437-117-2 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Zuzana Sílová: Komedianti na české scéně – Od divadla k filmu

Autor: Sílová Zuzana
Velká řada edice Disk – svazek 26

Zuzana Sílová: Komedianti na české scéně – Od divadla k filmuOd živelné komiky ke komedii charakteru (Komik z Vlastenského: Václav Svoboda * Komediant Josefa Kajetána Tyla – rázný komik prostonárodní: Jan Kaška * Diblík, šotek z hor aneb co dokáže ženský živel: Eliška Pešková * Z arénního komika charakterním hercem: Jindřich Mošna). Dědicové Mošnovi (Marie Hübnerová – zjev přelomový a nezařaditelný * Od srdce k srdci: Bohuš Zakopal * Lidé malí a slabí: Ludvík Veverka a František Smolík * Hilarova komediantka: Zdenka Baldová). Od Šamberka k Osvobozenému divadlu (Z kabaretu do Národního: František Roland a Saša Rašilov * Vlasta Burian * Voskovec a Werich). Z divadla do filmu (Hugo Haas: Milovník, komik, nebo charakter? * Nataša Gollová – mezi lyrikou a klaunerií).

Připravil Ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2013; ISBN 978-80-7437-116-5 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Pavel Bár: Od operety k muzikálu – Zábavněhudební divadlo v Československu po roce 1945

Autor: Bár Pavel
Velká řada edice Disk svazek 25

Od operety k muzikáluSoubor studií publikovaný v této knize rozvíjí jednotné téma: formování podoby zábavněhudebního divadla v poválečném Československu. Související dění začíná v okamžiku, kdy výnosy ministra Zdeňka Nejedlého zbavily toto divadlo jednoho z jeho základních atributů – soukromopodnikatelského systému provozování. A končí naopak ve chvíli, kdy v roce 1992 premiérou Les Misérables v soukromé produkci došlo ke znovuobnovení tohoto systému a do tehdejšího Československa se vedle stávajících statutárních scén opět vrátili i divadelní podnikatelé. Mezi těmito okamžiky se klene půlstoletí, ve kterém můžeme zaznamenat „vrcholy“ a „pády“ toho druhu divadla, které diváci milují a kritikové často zavrhují, neboť se při jeho hodnocení vždy objeví otázka: Je opereta či muzikál umění, nebo ‘pouhá’ zábava? – Bezpochyby obojí, tvrdí autor této knihy, vždy však záleží především na úrovni a kvalitě konkrétního díla a jeho provedení, které jej (ne)povyšuje na umění. Ostatně, stejně tomu je i u všech jiných divadelních a uměleckých druhů. Monografie tak věnuje pozornost klíčovým operetním a muzikálovým inscenacím, aby mohla obecněji charakterizovat nejen významná vývojová období poválečného zábavněhudebního divadla v bývalém Československu, ale i tendence, které se v něm prosazují v kontextu politických proměn, podmíněných přístupem bývalého režimu k jeho specifice a zavedením nových tržních podmínek jeho možných existenčních způsobů.

 

Připravil Ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2013; ISBN 978-80-7437-115-8 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Sláva a bída herectví

Autor: Kolektiv autorů
Velká řada edice Disk – svazek 24

HerectviobalRGB.pngAutoři: Jan Hančil, Jaroslav Vostrý, Jiří Šípek, Zuzana Sílová, Klára Novotná, Pavel Bár, Iveta Davidová, Petra Honsová, Marie Valtrová, Tereza Šefrnová a Markéta Machačíková

 

Monografie věnovaná českému herectví se zabývá nejen obecnějšími otázkami spojenými s tímto uměním – co vlastně tvoří hercovo charisma, v čem spočívá symbolická potence hereckého umění, jak zkoumat jeho osobnostní zdroje, proč patří herectví k nejobdivovanějším i k nejzavrhovanějším uměleckým povoláním –, ale zaměřuje se i na konkrétní osudy těch, jejichž kariéru poznamenaly totalitní režimy, ať už šlo o období protektorátu nebo o pozdější normalizaci. Tak se v této knize setkávají herecké příběhy Libuše Šafránkové, Nataši Gollové, Anny Letenské či Marie Burešové a Zdeňka Štěpánka, Jiřího Plachého, Oldřicha Nového, Miloše Nedbala či Svatopluka Beneše a Rudolfa Hrušínského, které doplňují pozoruhodné dokumenty o ‘trnité cestě k úspěchům’ dnešních seriálových hvězd konfrontované s polemikou o charakteru herců, která se objevila v pařížských novinách už před sto třiceti lety a do níž se zapojil i Constant Coquelin, první divadelní Cyrano.

 

Připravil Ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2013; ISBN 978-80-7437-109-7 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Eva Machková: Mezi skutečností a snem -Kapitoly z poetiky pohádkové hry

Autor: Machková Eva
Edice Disk velká řada – svazek 23

MachkovaobalRGB.pngKniha přední odbornice a známé pedagožky se zabývá problémy pohádkové dramatiky pro děti, konkrétně her, které vznikly od poslední čtvrtiny 19. století až do konce 80. let století 20. Proč se postupně zhoršuje úroveň pohádkových her a vůbec divadelních textů psaných pro děti? Proč jejich úroveň zaostává jak za literaturou pro děti, tak za divadlem jako takovým? Na tyto otázky se pokouší odpovědět Eva Machková komplexně pojatým dílem, které v dramaturgii divadla pro děti dosud úplně chybělo. Obrací se především na ty, kteří mohou kvalitu divadla pro děti dnes a v budoucnu ovlivnit – studenty a pedagogy, vedoucí souborů, režiséry a dramaturgy. Na přehledný historický a teoretický základ navazují kapitoly věnující se jednotlivým typům pohádkových her a jejich problematice ve vztahu k inscenování i ke zvláštním nárokům dětského diváka. V závěru autorka přesvědčivě formuluje a stručně vysvětluje důvody toho, proč je podle ní situace v dramatice pro děti taková, jaká je, a naznačuje, kudy by mohla vést „cesta z bídy“.

 

Připravil Ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2013; ISBN 978-80-7437-101-1 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Alexandr Gregar: Město a (jeho) divadlo - Historie královéhradeckého divadelního pahorku

Autor: Gregar Alexandr
Edice Disk velká řada – svazek 22.

velka rada22Inspirací pro napsání této knihy se stal autorův osobní vztah k městu, jehož divadelní tradice sahá do středověku. Mimořádnými fenomény královéhradecké kulturní historie byly zdejší jezuitské divadlo a působení V. K. Klicpery, pro život města měly význam kočující společnosti, bohatá činnost českých i německých ochotnických spolků a vznik stálé profesionální scény. Hlavní pozornost věnuje autor dnešním podobám divadelních aktivit v tomto městě, konkrétně mezinárodnímu festivalu Divadlo evropských regionů, který od roku 1995 pořádá společně Klicperovo divadlo s Divadlem Drak. Přehlídku profesionálních divadel z domova i ze zahraničí provází od roku 2000 Open Air program, který pro scénické produkce nejrůznějšího druhu, zahrnující profesionály i amatéry, využívá veřejný prostor města. Podobu prvních patnácti ročníků festivalu Divadlo evropských regionů i rozvoj jeho Open Air programu autor reflektuje v širších souvislostech, když plasticky líčí jejich průběh a přitom zkoumá vliv festivalu na život města a jeho obyvatel včetně politické reprezentace. Vyzdvihuje podíl této svébytné události a svátku divadla na atmosféře města i dominantní úlohu královéhradeckého publika, věnuje se manažerským otázkám a marketingu. Svou knihu doplňuje soupisy inscenací uvedených v rámci festivalu a Open Air programu v letech, kdy se na vytváření jejich podoby a organizaci jejich dění sám aktivně spolupodílel.

 

Připravil Ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2013; ISBN 978-80-7437-095-3 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Jaroslav Vostrý: Scénování v době všeobecné scénovanosti (Úvod do scénologie)

Autor: Vostrý Jaroslav
Edice Disk velká řada – svazek 21.

vostry vd21Dnešní dobu označuje autor knihy za dobu všeobecné scénovanosti. Jako dlouholetého divadelního praktika a teoretika ho zajímá, jaký vliv mají tyto tendence na oblast divadla a herectví zvlášť i jak se projevují v příbuzných uměních, ale nejen to: Sleduje, jak zasahují do našeho každodenního života prostřednictvím politiky, reklamy a médií.

„I když prvním impulzem k promýšlení problematiky, kterou se zabývá tato kniha, byly konkrétní otázky, které klade praxe scénického umění, vždycky se brzy – i v praxi – ukázalo, že nejsou řešitelné mimo sociálně kulturní kontext a že tento kontext má co dělat s všeobecnou scénovaností. Dá se totiž říct, že právě všeobecná scénovanost je funkcí západní modernosti a rozšiřuje se a prohlubuje s jejím vývojem i se svéráznými způsoby jejího globálního šíření. V kontextu transformace, jež souvisí se stávající podobou nabídky zboží a jeho stále rostoucí výrobou i s bouřlivým rozvojem technických médií, to při odpovídajících způsobech politiky s její orientací na diváky také sotva může být jinak.“ (Jaroslav Vostrý)

 

Připravil Ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2012; ISBN 978-80-7437-081-6 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Jiří Šesták: Divadlo – kultura – podmínky (Osobní zkušenost)

Autor: Šesták Jiří
Edice Disk velká řada – svazek 20.

sestak vr 20Tahle kniha by se také mohla jmenovat Jihočeské divadlo můj osud. Autor v něm působí už více než třicet let a za tu dobu vystřídal nejen na jevišti řadu rolí: herec, režisér, umělecký šéf, ředitel… Úhel pohledu, ze kterého popisuje fungování divadelního organismu, se postupně mění, tak jako se mění autorovo postavení v divadle: od osobní konfese mladého divadelníka, který intenzivně pociťuje normalizační atmosféru předlistopadové společnosti a rozhodne se změnit podmínky, s nimiž zápasí ve svém divadle i v polistopadové době, až k zobecnění praktických zkušeností z řízení čtyřsouborové umělecké instituce s náročným provozem, do jejíhož čela ho vynesly lidské a profesionální kvality a autorita. Na začátku psaní své dizertace, z níž vychází tento text, si Jiří Šesták položil otázku: Může být regionální divadlo kulturním centrem? A protože věří v nezastupitelnou funkci divadla v duchovním rozvoji společnosti, veškerou svou činností ve všech ‘rolích’, které ve svém divadle zastával a zastává, usiluje o naplnění tohoto cíle. Že se mu to přes všechny překážky, které neváhá plasticky popsat, i chyby, které se nebojí přiznat, daří, dokazují i současné umělecké výsledky instituce, v jejímž čele stojí.

 

Připravil Ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2012; ISBN 978-80-7437-079-3 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Jan Hyvnar: Herec v moderním divadle - K divadelním reformám 20. století

Autor: Hyvnar Jan
Edice Disk velká řada – svazek 19.

Hyvnar velka rada 19Stanislavskij – Vachtangov – Michail Čechov – polská Reduta – Lee Strasberg. Appia a Craig. Copeau – Dullin – Jouvet – Lecoq – Decroux. Futuristé – expresionisté – Mejerchold – Brecht – Kantor. Artaud – Brook – Grotowski – Barba: Přehled nejvýznamnějších metod a technik herecké tvorby, ale také jejich analýzy z hlediska funkce a postavení divadla v umění a kultuře 20. století.

Snahy o umělecké divadlo vedly mnohé režiséry a herce už od počátku 20. století k zamyšlení nad povahou hercovy tvorby a k výzkumu nových metod a technik. Jmenovaní divadelníci se zajímají o samotnou povahu herecké inspirace a způsoby, jakými lze dosáhnout přirozeného a spontánního jednání v umělých okolnostech jeviště. Neboť na rozdíl od jiných umění, ukrývajících většinou tvůrčí proces v tichu pracoven a ateliérů, tvoří herci své postavy nejen přípravou na zkouškách, ale i během každého představení, které by ideálně mělo být slavnostním dovršením této přípravy za přítomnosti a spolupráce diváků. Tak se může divadlo opět stát nejen uměním, ale i slavnostní a výjimečnou chvílí v kulturním životě.

 

Připravil Výzkumný ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2011; 978-80-7437-060-1 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Josef Valenta: Scénologie (každodenního) chování

Autor: Valenta Josef
Edice Disk velká řada – svazek 18.

Josef ValentaProč se scénujeme? Jak člověk uplatňuje scénický smysl v běžném životě a v běžném chování? – Autor úspěšné Scénologie krajiny, která vyšla jako 5. svazek malé řady edice Disk a otevřela téma scénologie životního prostředí či životního prostoru člověka, chce tentokrát porozumět tomu, čemu se říká předvádět se, hrát to na někoho, předstírat, klamat, čemu se říká životní divadýlka, čemu se říká udělat někomu scénu atd. Zabývá-li se scénologie specifickými (uměleckými) i nespecifickými (vyskytujícími se v běžném životě) podobami a způsoby (sebe)scénování člověka v dnešním světě, zaměřuje se Josef Valenta právě na ony konkrétní podoby každodenního scénování, na jeho výrazové techniky a na způsoby chování, které při něm používáme: „Smyslem knihy je ‘orientovat se‘ v realitě (sebe)scénování. Divadýlka a klamy jsou záležitostí mnohdy nepřehlednou a neprůhlednou. Proto onen cíl orientovat se, vyznat se – porozumět chování svému i druhých. […] Smyslem knihy naopak není přinést ‘zaručené návody’, jak efektivně klamat ani jak provozovat různé formy sebeprezentací. Ale ani jak stoprocentně spolehlivě klamy rozpoznat. Jistě by bylo možno napsat návodnou brožurku, která by ‘vše vyjasnila’. Jenže poučky v ní obsažené by nakonec byly samy jistým klamáním čtenáře... Neboť vše, co se odehrává v oblasti životního scénování je věcí přísně individuální, variabilní a – především – praktickou!“

 

Připravil Výzkumný ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2011; ISBN 978-80-7437-055-7 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Jaroslav Vostrý and Miroslav Vojtěchovský: Image and Narrative

Autor: Vostrý Jaroslav and Vojtěchovský Miroslav
On scenity in the plastic and dramatic arts. Edition Disk large series

Image“We shall not be concerned in the following chapters with the staging or presentation of goods for sale, or with ‘non-artistic’ self-staging, because, apart from anything else, we do not want to end up producing yet another complaint about the staged nature of reality in the modern world, a reality which now seems to have blotted out all manifestations of ‘true reality’. We shall be concerned in this book with art – from a scenological perspective – and mostly with the plastic arts in various periods of history. It is our belief that the interpretation of art can lead to an understanding of the fundamental essence of all staging and of how to exploit the urge which gives rise to staging in a truly creative way.

To state in simple terms the subject matter of the book’s individual chapters, we are concerned with nothing more and nothing less than how to cultivate one’s own scenic sense and dramatic sensibility. Is not this scenic sense, which is the very foundation of the actor’s art, also applied in a supremely creative way in the plastic arts? And was it not applied long before there could have been any talk of ‘installations’ or ‘performances’? Is it simplistic to think that the cultivation of dramatic sensibility, which is inseparably linked to the scenic sense and is acquired through the contemplation of art, can help us become more resistant to the manipulation which underlies the staged nature of our world and which is also its greatest danger?“

The authors of this book address the topic of image in conjunction with the topic of narrative. Both of these come together in what we might call a tableau or a scene, and the book therefore also addresses a fundamental characteristic of the current age, which may in all seriousness be termed the age of universal staging.

This state of affairs is the outcome of developments in two areas. The first is the new approach to selling which emerged in the middle of the 19th century, whereby shops offered goods for sale at fixed prices and presented or staged the goods in such a way that they became an enticement to the consumer. The second of these developments is the proliferation and growing power of the media, from newspapers to magazines to the internet, made possible by technological developments that started with photography and then progressed to film, radio, television and video and all the way to the personal computer, as well as from analogue-based methods of recording and distributing information to digital methods.

The easy availability of cameras makes photography (and photographic self-staging) a widespread form of entertainment. It is no surprise, therefore, that the authors pay considerable attention to photography in their analysis of staging in the plastic and dramatic arts. They are also interested in the results of the above developments, such as, for example, the clear shift in the plastic arts away from the creation of original objects and towards the installation of ready-made items, or performances based on self-staging.

The developments in question would not have been possible, of course, had staging and scenicity not been natural manifestations of (social) man. By examining the narrative in opposition to the image, and the plastic arts in opposition to the dramatic arts, the authors are able to address the topic of universal staging itself from a broader and deeper perspective, and to go beyond the level of merely lamenting the unfortunate consequences of this phenomenon.

 

The eminent Czech theater professor Jaroslav Vostrý (1931), after graduating from Theatre Studies at the Theatre Faculty of the Academy of Performing Arts in Prague (DAMU), started working for the magazine Divadlo (Theatre) in 1956, and at the beginning of the 1960s, became its editor-in-chief. Together with the director Ladislav Smoček, he founded Činoherní klub (Drama Club), an important Czech theatre, which gained international acclaim during the 1960s. He continued as artistic director at the Činoherní klub until 1972, when he was fired for political reasons during the so-called “normalization” period, and worked as an author, dramaturg and stage director. In the second half of the 1970s and in the 1980s, he directed in regional theatres. He returned to the Činoherní klub as director between 1990 and 1993. He has taught at Prague DAMU since the early 1960s – although he could only work as a freelancer during the normalization period. In 1993–1995 he worked as Rector of AMU, and in 1996–2002 as Head of the Theory and Criticism Department of DAMU. Since 2002 he has been the director of the Research Institute for Dramatic and Scenic Art at DAMU, chairman of the Doctoral Committee for Scenic Work and the Theory of Scenic Arts (scenology) and editor-in-chief of the quarterly magazine Disk, (the Journal for Scenic Production Studies). In Disk he has published numerous essays, mainly on scenology. He is the author of many plays, dramatizations, and professional monographs on drama, directing and acting (Činoherní klub 1965–1972: Dramaturgie v praxi /The Drama Club 1965–1972: Dramaturgy in Practice/; O hercích a herectví /About Actors and Acting/; Režie je umění /Direction Is Art/; Scénologie dramatu /Scenology of Drama/). He also serves as a vice-chairman of the oldest Czech foundation, the Josef, Marie and Zdeňka Hlávka Talent Foundation.

 

Professor Miroslav Vojtěchovský (1947) is one of the leading Czech photographers, educators and publicists in his field. Between 1972–1976, he studied photography at the Prague Film Academy (FAMU), moving on to teach there in 1978. Between 1990 and 1999 he was Head of the Photography Department, and from 1993 to 1995 he was Associate Rector of the Academy of Performing Arts (AMU). In 1999–2003, he was at the American University in Washington, D. C. Since 2003, he has been teaching at a private school of art and advertising (the Orange Factory in Prague) and since 2006 at the Faculty of Applied Arts and Design at the J. E. Purkyně University in Ústí nad Labem, where he works as Head of the Photography Department and the Studio of Applied and Advertising Photography. Besides photographing glass products and creating the visual style of many companies working with glass (for example, Moser, Skloexport, Crystalex, Preciosa), he has visually documented Czech studio glass and the glass industry between 1970 and 2004. From 1980 to 1989, he collaborated with the magazine Glass Review, and in 1998–1999 he was the co-author of the visual-space solution of the Skoda pavilion in the project “Automobile City” in Wolfsburg, built as a part of the Expo 2000 in Hannover. An author of many individual exhibitions, he was awarded the Gold Medal for Outstanding Achievement in Photographic Education in 1994 by the Czech Photographers Association. In 1997, he received the main “Personality of the Year” prize, awarded by the Committee of the International Fair for Photographic, Film, and Audiovisual Techniques, Intercamera. In 2007, he was awarded the title “Photography Personality” for his long term contribution in this field by the Professional Photographers Association of the Czech Republic. His theoretical essays are published mainly in Disk magazine.

 

Prepared by the Research Institute for Dramatic and Scenic Art at the Theatre Faculty of the Academy of Performing Arts (AMU) in Prague for the Centre of Fundamental Research of AMU in Prague and MU (Masaryk University) in Brno; published in Czech Republic by Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. issue Praha 2011; ISBN 978-80-7437-053-3 (KANT); orders by mail: Nakladatelství KANT – Karel Kerlický, Kladenská 29, 160 00 Praha 6, Czech Republic; e-mail: kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Jan Císař: Česká divadelní tradice: mýtus, nebo živá skutečnost?

Autor: Císař Jan
Edice Disk velká řada – svazek 17.

Cisar - VR - 17Co je činohra? Jak souvisí tento pojem s institucí zvanou Národní divadlo? Tyto otázky si klade přední český divadelník – praktický dramaturg, historik, teoretik, kritik a pedagog – v jednotlivých studiích zabývajících se historií vzniku takové instituce v podmínkách novodobé české společnosti a její kultury od osvícenství až k „postmodernímu“ dnešku. Současně však rozebírá konkrétní problémy dnešní činohry, jak se mu jeví při sledování některých inscenací, které vznikaly v minulém desetiletí nejen v pražské „zlaté kapličce“, ale i v dalších českých divadlech.

 

Připravil Ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU; vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický, Kladenská 29, Praha 6 pro Akademii múzických umění v Praze; 1. vydání, Praha 2011; ISBN 978-80-7437-051-9. Pro studenty a pedagogy AMU za sníženou cenu k dostání v knihovně DAMU. Objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Július Gajdoš: Od inscenace k instalaci, od herectví k performanci

Autor: Gajdoš Július
Edice Disk velká řada – svazek 16.

VR16Výsledek několikaletého zkoumání vybraných scénických projevů 20. století se zaměřuje na zachycení jejich vývoje a proměny z pohledu druhého tisíciletí.

Předmětem zkoumání jsou okamžiky transgrese jak scénického tak vizuálního umění, a to od  performance a performančního umění k instalaci, ale také k přesahům těchto scénických jevů k novým médiím, které k takto pojímanému umění bezprostředně patří. Jde tedy o exkurz od již ‘klasických’ představení postmoderních režisérů k performerům zaměřeným na experimenty s percepcí přítomných okamžiků, zkoumající podíl přítomnosti a minulosti na diváckém zážitku. Proto je věnovaná pozornost gestu, jednání a vnitřně hmatovému vnímání, jak ve scénickém, tak ve virtuálním a kybernetickému prostoru. Jde vlastně o střetnutí modernistického pojetí ‘autenticity’ jako čisté přítomnosti a postmoderního znovunavazování vztahů, které souvisí také s rehabilitací iluze a iluzivnosti. V tomto smyslu také autor používá pojmy scéničnost a scénování, které se ve významu scénologickém nemusí vztahovat jen k divadlu nebo inscenaci, ale obecněji k obrazu, soše, fotografii, performanci či instalaci, neboť ty nepochybně rovněž patří ke scénickým projevům v jejich formě specifické (umělecké) či nespecifické (‘v životě’).

 

Připravil Ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2010; 978-80-7437-037-3 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Jaroslav Vostrý: Scénologie dramatu (Úvahy a interpretace)

Autor: Vostrý Jaroslav
Edice Disk velká řada – svazek 15.

VR15Drama jako scénický projekt: Na konkrétních příkladech (Tartuffe, Krejcarová opera, Tři sestry, Šest postav hledá autora, Radúz a Mahulena, Kosmické jaro… aj.) sleduje autor, zkušený divadelník a pedagog, opakující se vývoj od improvizovaného projevu k psanému dramatickému textu s důrazem na zkoumání jeho slovesné stránky. S dramatem jako scénickým projektem souvisí skutečnost, že dramatik se už při rozvíjení dialogu orientuje na živý projev – jako živé tedy pociťuje slovo od samého počátku a tento vztah ke slovu se obráží v jeho psané podobě: Drama se tak aktivně podílí na literárním vývoji i na podobě divadla a skrze oba tyto vztahy i na podobě dané kultury, s níž bezprostředně souvisí.

„Kniha Jaroslava Vostrého je dalším krokem v soustavném zkoumání možností, jaké nabízí jeho zásluhou konstituovaný obor scénologie. Pro toho, kdo čte časopis Disk a sleduje publikační činnost autora a jeho týmu, není zcela překvapivé, že pozornost se obrací k tématu tak složitému a zásadnímu, jako je drama. Přípravné práce byly svým způsobem započaty už v předchozích studiích, které se věnovaly otázkám scénografie, herectví či režie, v jejichž okruhu pojmy scéna, scénování či scéničnost patrně nikoho neudivují, ba naopak. U dramatu však stále žijeme v zajetí představ o jeho podmíněnosti literárním základem, nepatříme-li naopak rovnou k těm, kteří se rozhodli strávit zbytek života v „době postdramatické. Určitě bychom akceptovali název Divadelní předpoklady nebo Divadelnost dramatu, ale bez ohledu na konvenčnost tohoto sousloví nelze necítit nebezpečí vnějškové komparace a determinace či dobově estetické podmíněnosti takového přístupu – na rozdíl od scénologické analýzy, která se snaží proniknout strukturou dramatu zevnitř, zkoumáním jeho vlastní scénické podstaty. Považuji nové dílo Jaroslava Vostrého za odvážné a zásadní. Nezůstává pouze u teoretických polemik a východisek, ale doplňuje je analýzami dramatických děl, prokazujícími smysluplnost a pro inscenátory i praktický význam obohaceného pohledu na možnosti dramatu. […]Scénologii dramatu považuji za dílo mimořádně významné. Rád bych k tomu dodal, že Jaroslav Vostrý je pro mne vedle Otakara Zicha a Jiřího Veltruského třetí velkou osobností na cestě moderního českého bádání o divadle.“ (Miroslav Plešák)

 

Připravil Ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2010; ISBN 978-80-7437-036-6 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Jana Cindlerová, Tereza Marečková, Štěpán Pácl, Pavel Ondruch: Slovo a obraz na scéně (Generační příspěvek k současné dramaturgii)

Autor: Cindlerová Jana, Marečková Tereza, Pácl Štěpán, Ondruch Pavel
Přispěvatelé: Cindlerová Jana, Marečková Tereza, Pácl Štěpán, Ondruch Pavel
Edice Disk velká řada – svazek 14.

Edice Disk velká řada – svazek 14.„Příspěvek nejmladší generace českých divadelníků k současné dramaturgii je výjimečný a cenný zejména proto, že jde o příspěvek k dramaturgii české. Autoři shodně neakcentují pouze zájem o českou dramatiku, ale hlavně o slovo a dramatický text, jako výchozí bod veškerých svých úvah o divadle. A to ať už jde o přemýšlení výkonných divadelníků, nebo o teoretickou reflexi konkrétních inscenací. Tím jdou zdánlivě proti většinovému proudu současného českého divadla pokládaného za moderní, které se v této chvíli zhlíží hlavně v dovezených vzorcích divadla z německy mluvících zemí. Píši ‘zdánlivě’ proto, že navzdory akcentované a oceňované vnější vizuální efektnosti těchto zahraničních představení je zde patrná tendence a zjevná potřeba s dramatickým textem a jevištním slovem nakládat a strukturovat výslednou podobu jevištního díla právě prostřednictvím rozličného zacházení s (dramatickým) textem. Autory studií v této knížce však navíc spojuje elementární a nezpochybňovaná důvěra v dramatický text a v sílu dramatikova slova. Svůj úkol nevidí v exhibici vlastních názorů a vizí, ale v prozkoumávání, pojmenování a otevírání prostoru stvořeného dramatikovým slovem herci, který ho svým tělem, svou duší a svým hraním rozezní a předá divákovi.“

Martin Glaser

Připravil Výzkumný ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2010; ISBN 978-80-7437-034-2 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Andreas Kotte: Divadelní věda. Úvod

Autor: Kotte Andreas
Edice Disk velká řada – svazek 13.

Přeložila Jana Slouková

 

Andreas Kotte - Divadelní věda. ÚvodNa počátku této knihy nestály teoretické elaboráty, ale konkrétní otázky: Jak z životního procesu vystupují situace a výjevy, které vyústí v divadlo, a jak se v něm znovu ztrácejí? Co se označovalo a označuje pojmem divadlo? Jaký je vztah divadla k médiím? Zkušenosti z divadelní praxe konfrontuje švýcarský teatrolog profesor Andreas Kotte s impulzy ze seminářů, které vede na bernské univerzitě, a tak vzniká jeden z možných, jak sám zdůrazňuje, úvodů do problémů historie a teorie divadla.

Připravil Ústav dramatické a scénické tvorby DAMU. Vydalo Nakladatelství KANT – Karl Kerlický pro Akademii múzických umění v Praze; 1. vydání, Praha 2010; ISBN 978-80-7437-019-9 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Daniel Hrbek: Budování divadla

Autor: Hrbek Daniel
Edice Disk velká řada – svazek 12.

hrbek Budování divadlaJak vybudovat divadlo? Přirozenou cestou se stalo pro Daniela Hrbka založení studentského komediantského spolku CD 94, který se postupně profesionalizoval. Na přelomu tisíciletí vyhrál Daniel Hrbek konkurz na ředitele pražského Švandova divadla, kde ho čekal nelehký úkol: řídit náročnou přestavbu budovy a zahájit v ní pravidelný provoz. V knize tak rekapituluje své umělecké záměry a plasticky líčí – i za pomoci konkrétních čísel a technických údajů – fungování jeviště i zákulisí.

 

Připravil Ústav dramatické a scénické tvorby DAMU. Vydalo Nakladatelství KANT – Karl Kerlický pro Akademii múzických umění v Praze; 1. vydání, Praha 2009; ISBN 978-80-7437-012-0 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Zuzana Sílová: Generace a kontinuita. K českému scénickému umění 20. století

Autor: Sílová Zuzana
Edice Disk velká řada – svazek 11.

vr11Uspořádala Zuzana Sílová

Soubor studií Jana Císaře, Pavla Bára, Jaroslava Vostrého a Zuzany Sílové navazuje na publikaci Disk a generace 1945 – O Jaroslavě Adamové a Jaromíru Pleskotovi a tentokrát je věnován dramatickému herectví Otomara Krejči, komediálnímu a charakternímu umění Vlastimila Brodského a autorsko-herecké spolupráci Miloše Kopeckého a Miroslava Horníčka. A protože je tu herectví opět sledováno v souvislosti s vývojem moderní české režie – neboť jedno od druhého si v naší době nelze odmyslet – doplňují knihu stati věnované Jiřímu Frejkovi, E. F. Burianovi a Alfrédu Radokovi, kteří se zasloužili o kontinuitu vývoje moderního českého divadla 2. poloviny 20. století.

Připravil Výzkumný ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický pro Akademii múzických umění v Praze; 1. vydání, Praha 2008; ISBN 978-80-7437-010-6 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová: Je dnes ještě možné herecké umění? Příspěvek ke scénologii herectví

Autor: Vostrý Jaroslav a Sílová Zuzana
Edice Disk velká řada – svazek 10.

vr10Na základě čeho můžeme odlišovat herecké umění od kvazi-herectví pěstovaného v každodenním životě ‘mediální epochy’? Při pokusu odpovědět na provokativně položené otázky přibližují autoři čtenářům inscenace v předních berlínských a pařížských divadlech a herecké umění jejich protagonistů. Na příkladech „odjinud“ je také možné zamýšlet se s příslušným odstupem nad některými tradicemi i novými tendencemi, které v evropském divadle trvají nebo se znovu objevují, zatímco na domácí scéně jako by zůstávaly opomíjeny.

 

Připravil Výzkumný ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický pro Akademii múzických umění v Praze; 1. vydání, Praha 2008; ISBN 978-80-7437-009-0 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Giep Hagoort: Umělecký management v podnikatelském stylu

Autor: Hagoort Giep
Velká řada edice Disk – svazek 9.

managementNa celém světě se na začátku 21. století objevila velká poptávka po vysokém standardu znalosti managementu v kulturním sektoru. V populární příručce se autor – pedagog Vysoké školy umění v Utrechtu – pokouší prostřednictvím konkrétních příkladů spojit teorii obecného managementu s kulturní praxí. Přistupovat ke kulturnímu a uměleckému managementu z hlediska potřeb umělecké tvorby, tedy vzájemného propojení umění, kultury a managementu; chápat umění a kulturu jako základ, z něhož vyrůstá páteř systému uměleckého managementu; vnímat způsoby uměleckého myšlení a vyjadřování, porozumět uměleckým hodnotám a tvořivosti: tato východiska považuje autor této knihy za základní podmínku. Je to přístup ojedinělý, a jistě i proto se kniha dočkala opakovaných vydání v řadě zemí Evropy.

Velká řada edice Disk – svazek 9. Připravil Ústav dramatické a scénické tvorby DAMU. Vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický pro Akademii múzických umění v Praze; 1. vydání, Praha 2009; ISBN 978-80-7437-008-3 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Miroslav Vojtěchovský a Jaroslav Vostrý: Obraz a příběh – Scéničnost ve výtvarném a dramatickém umění

Autor: Vojtěchovský Miroslav a Vostrý Jaroslav
Edice Disk velká řada – svazek 8.

8Problematiku obrazu sledují autoři této knihy ve spojitosti s problematikou příběhu. Obojí se propojuje v tom, co můžeme nazvat výjevem čili scénou: tak se tématem této knihy stává zásadně významná vlastnost i rovina současné doby, kvůli níž ji lze plným právem nazvat dobou všeobecné scénovanosti.

Tento stav je výsledkem vývoje, který souvisí s dvěma okolnostmi. První představuje nový způsob prodeje zboží, nabízeného od poloviny 19. století za pevné ceny v obchodních domech, které scénují zboží tak, aby se stalo skutečným lákadlem. Druhá okolnost spočívá v tom zmnožení a rozšíření působnosti médií od novin a časopisů po internet, které umožnily technické vynálezy od fotografie přes film, rozhlas, televizi a video až k osobním počítačům a od analogového způsobu záznamu a šíření informací po digitální.

Dostupnost příslušných aparátů činí přitom například fotografování (a fotografické sebescénování) obecně rozšířenou formou zábavy. Není proto divu, že při sledování aktuální problematiky scéničnosti ve výtvarném a dramatickém umění věnují autoři takovou pozornost právě fotografii. Zajímají je ovšem zejména také ty důsledky zmíněného vývoje, které jsou patrné v posunech výtvarného umění od původního výtvoru k instalaci hotového předmětu a k performanci založené na sebescénování.

Sledovaný vývoj by samozřejmě nebyl možný, kdyby scénování a scéničnost nepatřily k přirozeným projevům (společenského) člověka: konfrontace příběhu a obrazu spolu s konfrontací výtvarného a dramatického umění autorům umožňuje předestřít aktuální problematiku všeobecné scénovanosti z širší a hlubší perspektivy, díky níž se analýza této problematiky může vymknout z rámce pouhých nářků nad jejími případnými neblahými důsledky.

 

Připravil Výzkumný ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU pro Centrum základního výzkumu AMU&MU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2008; ISBN 978-80-86970-86-8 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Monika Bártová-Brabcová: Fenomén Gilbert & Sullivan. Vznik anglické operety

Autor: Bártová-Brabcová Monika
Edice Disk velká řada – svazek 7.

Gilbert & SullivanPrvní česká monografie věnovaná zakladatelům a současně nejvýznamnějším představitelům anglické operety, dramatikovi Williamu S. Gilbertovi a skladateli Arthuru Sullivanovi.

V souvislosti s tvorbou Gilberta a Sullivana mluvíme o fenoménu či ‘škole’ srovnatelné s tradicí operety pařížské či vídeňské. Ta anglická je však dokonce v jednom ohledu předčí: její rozvoj vyvrcholil vznikem nového žánru, muzikálu. Společné dílo Gilberta a Sullivana, často satiricky vyostřené proti viktoriánské společnosti, v sobě dosud nevídaným způsobem snoubilo vtipné a inteligentní texty s hudbou perlivou jako šampaňské, jak napsal list The Times, a přitom hluboce promyšlenou a vytvořenou s citem pro divadelní situaci. Sjednocením libreta, zpěvních textů a hudby inspirovali G & S moderní autorské dvojice, a Stephen Schwartz tak mohl prohlásit: Každý z autorů hudebního divadla je dědicem tradice Gilberta a Sullivana.

Připravil Výzkumný ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU pro Centrum základního výzkumu AMU&MU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2008; ISBN 978-80-86970-80-6 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Jan Hyvnar: O českém dramatickém herectví 20. století

Autor: Hyvnar Jan
Edice Disk velká řada – svazek 6.

hyvnarSoubor studií zachycuje základní linii vývoje českého dramatického herectví v celém průběhu 20. století a postihuje utváření vlastní tradice uměleckého dramatického divadla, na němž se podílely významné osobnosti: od nástupu generace Jaroslava Kvapila do Národního divadla v roce 1900 s Eduardem Vojanem, Hanou Kvapilovou aj. v čele až po rok 1989, kdy končí etapa tzv. studiových nebo alternativních divadel a kdy do následujícího vývoje divadla i herectví radikálně zasáhly nové okolnosti, např. masmédia i silná komercionalizace.

V průběhu 20. století české divadlo i herectví procházelo po fázi národního obrození v 19. století svým ‘druhým stoletím’, kdy dosáhlo vysoké umělecké úrovně i s mezinárodním ohlasem, dokázalo přitom experimentovat nebo usilovat o novátorství, ale na čas i podlehnout nebo se přizpůsobit ideologickým dogmatům. Autor se zaměřil hlavně na koncepce herectví uplatněné v tvorbě nejvýznamnějších českých režisérů v souvislosti s vývojem českého divadla v nejednoduchém historickém kontextu.

To, oč usiloval velký český herec Eduard Vojan a k čemu vyzývali herecké protagonisty svých ansámblů režiséři K. H. Hilar, E. F. Burian, Jindřich Honzl, Jiří Frejka, Alfréd Radok, Otomar Krejča, Jan Grossman anebo tvůrci Činoherního klubu, má mnoho společného s dobovým úsilím předních evropských divadelníků – s očistou divadla a herectví od povrchních manýr nebo zaběhaných oborů, s odmítnutím mnoha mimouměleckých funkcí, aby se i herectví mohlo stát výsostně uměleckým výzkumem lidské existenciální dramatické situace své doby.

Připravil Výzkumný ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU pro Centrum základního výzkumu AMU&MU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2008; ISBN 978-80-86970-63-9; pro studenty a pedagogy AMU k dostání v knihovně DAMU za sníženou cenu; objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Josef Kajetán Tyl 1808 – 1856 – 2006 – 2008

Autor: redakce
Edice Disk velká řada – svazek 5.

vr5Sborník soustřeďuje příspěvky pronesené na sympoziu „Josef Kajetán Tyl a česká (divadelní) kultura“, které se konalo v září 2006 v předvečer plzeňského mezinárodního divadelního festivalu k příležitosti stopadesátého výročí smrti velkého českého divadelní-ka a s perspektivou dvoustého výročí jeho narození.
Na rozdíl od předešlých dob Josef Kajetán Tyl dnes není – jak se aspoň zvnějšku jeví – středem nějakého intenzivnějšího zájmu ani samotných divadelníků, ani těch, kdo bádají o divadle. Jistě to mi-mo jiné souvisí s jistým vztahem k tradicím naší kultury. Má to zřejmě co dělat i s proměnou postavení divadla v kulturním prosto-ru. V tomto prostoru jako by se divadlo – v soutěži s novými médii – ocitlo na samém okraji. A nejenom to: i v rámci prostoru vyhrazeného teď divadlu jako by se na samém okraji ocitla tzv. klasika. Pokládali jsme proto za důležité sejít se s lidmi, kterým leží na srdci osud Tylova díla nejenom jako takový, ale také jako příklad našeho dnešního vztahu k tradicím a k tomu, čemu se říká klasika a klasi-kové. Vedle příspěvků věnovaných různým aspektům Tylovy tvorby tak uveřejňujeme v příloze i soupis inscenací jeho her uvedených na českých jevištích v letech 1945–2005, který – spolu s přehledem srovnávajícím uvádění českých klasických textů na našich scénách v období tzv. normalizace a po listopadu 1989 – zmiňovaný vztah názorně dokládá.
Autoři přispěvků: J. Hyvnar, J. Císař, J. Hůrková, D. Tureček, M. Motošková, B. Srba, V. Ptáčková, V. Viktora, F. Černý, V. Krautmanová, Z. Jindrová. Redakce J. Vostrý a Z. Sílová.
Připravil Výzkumný ústav dramatické a scénické tvorby Diva-delní fakulty AMU pro Centrum základního výzkumu AMU&MU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2007; ISBN 978-80-86970-47-9 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Kateřina Miholová: Král Ubu / Ubu the King - Jarry & Grossman & Fára

Autor: Miholová Kateřina
Divadlo Na zábradlí / 1964–1968 / CD / Edice Disk velká řada – svazek 4.

vr4Proslulou inscenaci Divadla Na zábradlí z roku 1964 analyzuje autorka s cílem uchovat v naší paměti dílo, které ve své době získalo věhlas doma i v zahraničí a jako takové se stalo dokladem nejen mimořádné úrovně českých divadelníků v 60. letech 20. století, ale také jistých dlouhodobých trendů ve vývoji českého i evropského divadla. Originální studie, která shromažďuje a reflektuje veškeré dostupné materiály týkající se inscenace Krále Ubu, vychází v dvojjazyčné verzi a její součástí je i elektronická interaktivní příloha na CD, obsahující komplex dobových recenzí, včetně zahraničních s jejich překlady, knihu režiséra Jana Grossmana Rozbor inscenace z roku 1966, úryvky z hereckých knih hlavních představitelů, pozdější reflexi díla, dochované scénické a kostýmní návrhy, fotografickou dokumentaci, filmové citace a především nově vzniklé zpětně rekonstruované materiály: PC-model scénografie a kostýmních návrhů.

 

Připravil Výzkumný ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU pro Centrum základního výzkumu AMU&MU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2007; ISBN 978-80-86970-36-3; objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Radovan Lipus: Scénologie Ostravy

Autor: Lipus Radovan
Edice Disk velká řada – svazek 3.

vr3Scénologií se nazývá zkoumání fenoménu scény a scéničnosti, které je v době dříve netušeného rozvoje médií a dříve nepředstavitelného rozšíření jejich vlivu – a s tím obojím spojeného scénování a sebescénování kdečeho a kdekoho – jistě velice aktuální. Co se ale myslí scénologií nějakého velkoměsta a konkrétně Ostravy? Scéna znamená v češtině jak prostor pro vystupování, tak výjev. Výjev obvykle souvisí se způsobem vystupování (chování) a to zase s podobou scény, na které se vystupuje. Scénu představuje každé město jako celek i zejména některé jeho součásti: copak nejsou takovými scénami například náměstí, ale i například kavárny? Ostrava je zvláštní a neobyčejně zajímavá, ba dá se říct ojedinělá scéna: na její podobě se podílela neplánovanost i skvělé dílčí urbanistické záměry a tvoří ji jak architektura, tak ti, kteří se na místech, které formovala a jejichž podobu určuje, pohybují a vedle všeho ostatního se také ukazují ostatním. Rozeznáváme specifickou scéničnost, která se uplatňuje v divadle, ve filmu, ale i ve výtvarném umění a performancích jistého druhu, i nespecifickou scéničnost a scénovanost, která je spojená jak s městskou scenérií, tak s prostorami, kde vystupují sportovci i politici, i s vilami, kde se odehrávají realityshow. Tomu všemu a zejména tomu, co vytváří zcela individuálně svébytnou scéničnost tohoto města a s čím souvisí tzv. genius loci, se ve své knize věnuje Radovan Lipus.

Připravil Výzkumný ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU pro Centrum základního výzkumu AMU&MU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2006; ISBN 80-86970-11-6; objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů

Zuzana Sílová: DISK a generace 1945 - O Jaroslavě Adamové a Jaromíru Pleskotovi

Autor: Sílová Zuzana
Edice Disk velká řada – svazek 2.

vr2Jak zachytit složité cesty českého divadla po roce 1945? Po úspěšné monografii věnované Radovanu Lukavskému (Achát, 1999) sleduje její autorka osudy dalších osobností velké herecké generace, jejíž umělecký vývoj neobyčejně tvrdě ovlivnil historický kontext: německá okupace, únorový převrat 1948, léta padesátá i šedesátá, normalizace i období po listopadu 1989…¨

Studie doprovázené vzpomínkovými komentáři umělců a bohatým fotografickým materiálem sledují vznik legendárního školního divadla DISK, kde mnozí začínali svou uměleckou dráhu, a pak zachycují osudy herečky a režiséra, jejichž cesta začínala společně u Jiřího Frejky ve Vinohradském divadle, odkud oba museli odejít: zatímco Jaroslava Adamová následovala Frejku do jeho ‘exilu’ v Karlíně, aby po jeho smrti našla útočiště u Jana Wericha a nakonec v Městských divadlech pražských, Jaromír Pleskot se po krátkém, ale o to intenzivnějším období v Olomouci stal předním režisérem činohry Národního divadla, kam ho pozval roku 1956 Otomar Krejča. Portréty umělců doplňují ankety o herecké tvorbě a spolupráci s významnými režiséry: i proto se v knize objevuje portrét Marty Kučírkové, která vytvořila své nejvýznamnější role u slavného E. F. Buriana.

Připravil Výzkumný ústav dramatické a scénické tvorby DAMU pro Centrum základního výzkumu AMU&MU, vydala Akademie múzických umění v Praze; 1. vydání, Praha 2006; ISBN 80-7331-058-9. Objednávky přijímá kant@kant-books.com

Akce dokumentů

Alexandr Tairov: Odpoutané divadlo

Autor: Tairov Alexandr
Přeložila Alena Morávková Edice Disk velká řada - svazek 1.

vr1Velkou řadu edice Disk, kterou připravuje redakční kruh našeho časopisu, zahajujeme vydáním jednoho ze základních děl evropské divadelní literatury 20. století. Brzy po prvním ruském vydání byly Režisérovy zápisky přeloženy do všech světových jazyků. Pod názvem Odpoutané divadlo vycházejí roku 1927 i u nás péčí Jindřicha Honzla, když ještě před vydáním bezprostředně ovlivní vznik avantgardního Osvobozeného divadla. Čeští divadelníci patřili mezi ty, kdo Tairovův přínos evropskému divadlu rozpoznali už ve 20. letech. I proto kromě Režisérových zápisků a výběru dalších statí, přednášek a režijních výkladů, které vycházejí v českém překladu poprvé, zařazujeme do tohoto výboru také přílohu, obsahující dobové ohlasy na tvorbu velkého ruského divadelníka, z pera K. H. Hilara a Jindřicha Honzla.

ISBN 80–7331–035–X. Vydala Akademie múzických umění v Praze, divadelní fakulta, Výzkumný ústav dramatické a scénické tvorby. 1. vydání, Praha 2005, stran 199, cena 180 Kč, pro studenty a pedagogy AMU za sníženou cenu k dostání v knihovnách DAMU a FAMU. Objednávky přijímá kant@kant-books.com

Akce dokumentů
Akce dokumentů