Navigace
 

Jan Hyvnar: O českém dramatickém herectví 20. století

Autor: Hyvnar Jan
Edice Disk velká řada – svazek 6.

hyvnarSoubor studií zachycuje základní linii vývoje českého dramatického herectví v celém průběhu 20. století a postihuje utváření vlastní tradice uměleckého dramatického divadla, na němž se podílely významné osobnosti: od nástupu generace Jaroslava Kvapila do Národního divadla v roce 1900 s Eduardem Vojanem, Hanou Kvapilovou aj. v čele až po rok 1989, kdy končí etapa tzv. studiových nebo alternativních divadel a kdy do následujícího vývoje divadla i herectví radikálně zasáhly nové okolnosti, např. masmédia i silná komercionalizace.

V průběhu 20. století české divadlo i herectví procházelo po fázi národního obrození v 19. století svým ‘druhým stoletím’, kdy dosáhlo vysoké umělecké úrovně i s mezinárodním ohlasem, dokázalo přitom experimentovat nebo usilovat o novátorství, ale na čas i podlehnout nebo se přizpůsobit ideologickým dogmatům. Autor se zaměřil hlavně na koncepce herectví uplatněné v tvorbě nejvýznamnějších českých režisérů v souvislosti s vývojem českého divadla v nejednoduchém historickém kontextu.

To, oč usiloval velký český herec Eduard Vojan a k čemu vyzývali herecké protagonisty svých ansámblů režiséři K. H. Hilar, E. F. Burian, Jindřich Honzl, Jiří Frejka, Alfréd Radok, Otomar Krejča, Jan Grossman anebo tvůrci Činoherního klubu, má mnoho společného s dobovým úsilím předních evropských divadelníků – s očistou divadla a herectví od povrchních manýr nebo zaběhaných oborů, s odmítnutím mnoha mimouměleckých funkcí, aby se i herectví mohlo stát výsostně uměleckým výzkumem lidské existenciální dramatické situace své doby.

Připravil Výzkumný ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU pro Centrum základního výzkumu AMU&MU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický; 1. vydání, Praha 2008; ISBN 978-80-86970-63-9; pro studenty a pedagogy AMU k dostání v knihovně DAMU za sníženou cenu; objednávky přijímá kant@kant-books.com.

Akce dokumentů