disk

Obrazy ze stříbrného století

[…]

Přízraky

Fatima veze kolečko, na něm je velká fotografie Otce a Syna.

Uchopí fotografii, překlopí kolečko a usedne na ně.

Fatima Tobě, starý, našli bratra. Poznala ho jeho žena podle kabátu.

Pohřbila ho, pomodlila se, sebrala děti a odešla k příbuzným do Ameriky.

Když odcházela, zvala i 

Pařížská divadelní krajina – pokus o topografii

Nejen o tzv. „národních divadlech“, ale i o ‘městském’ divadle Théâtre de la Ville a o pozoruhodném ‘malém’ Théâtre de la Bastille, které nespadá pod kategorii statutárních divadel včetně stručného pojednání o postavení bulvárních či bulvárových divadel v celku pařížské divadelní scenerie.

(úryvek)

Francouzský divadelní systém se od

Scénické tradice v zemích jihovýchodní Asie

V rámci svých diplomatických misí měl autor dlouholetou příležitost studovat scénické projevy asijské kultury přímo na místech, kde vznikaly a kde se dodnes udržují, což dokládá i bohatým fotografickým materiálem.

Obrázek vpravo: Na ostrově Marinduque se po tři století předvádějí pašije v typických maskách římských centurionů v Palestině.

Od teatri(sti)ky ke scénologii? (2. část)

Pokračování autorovy konfrontace s názory formulovanými na konferenci pořádané „ad honorem prof. PhDr. Ivo Osolsobě“ Divadelní fakultou JAMU a publikovanými ve sborníku vydaném v roce 2010.

(úryvek)

Mezi mimezí, ostenzí a performancí

Prof. Tomasz Kubikowski z varšavské Divadelní akademie Alexandra Zelwerowicze se ve svém příspěvku do brněnského sborníku[1]

Karel Čapek režisér

Jak se obráží Čapkova koncepce divadla v jeho vlastních vinohradských režiích?

[…]

Když Karel Čapek nastupoval na podzim 1921 na popud nového uměleckého šéfa Jaroslava Kvapila do Vinohradského divadla jako dramaturg, jistě sám netušil, že na této scéně vytvoří během svého nedlouhého působení také osm nikoli bezvýznamných režií.

Vinohradská dramaturgie v době působení Karla Čapka

Čapkova dramaturgická koncepce v repertoáru Vinohrad pod vedením Jaroslava Kvapila.

[…]

Situace v době nástupu

Do divadelní sezony 1921/22 vstupuje Městské divadlo na Královských Vinohradech s novým uměleckým vedením.[1] V druhé polovině roku 1921 mimo jiné vrcholí dlouhodobé snahy o vytvoření Velké Prahy[2] (dojde k němu nakonec 1. 

Mimo institucionalizované území

Na příkladech z tvorby pozoruhodných amatérských divadelních souborů Hochy Hýsly, LÁHOR/Soundsystem, Divadlo V.A.D. Kladno, Geisslers Hofcomoedianten Kuks, Divadlo DNO, Divadlo Kámen se autor zamýšlí nad vztahem amatérského divadla k oficiální kultuře.

(úryvek)

Obecně se ví a uznává, že české amatérské divadlo získalo v 70. a 80. letech minulého