Pár laických otázek k nové grantové politice

[…] V tiskové zprávě magistrátního odboru public relations ze dne 19. října 2005 se dočtete: „Poprvé v novodobé historii a jako v jedné z mála metropolí na světě budou o penězích na pražskou kulturu rozhodovat umělci. Rozhodli o tom dnes pražští radní, když schválili složení komise, která bude o udělení městských kulturních grantů rozhodovat.“ (Pasáže tučným písmem označila V. B.)
Za prvé: v komisi nesedí žádní umělci, ale odborníci. Za druhé: nic nerozhodují, jen doporučují a posuzují. Za třetí: myslí-li si pražský magistrát, že je Praha jedna z mála metropolí na světě, kde podobné komise fungují, stačí otevřít pracovní materiál Divadelního ústavu ze 16. února 2005 nazvaný „Srovnání modelů financování divadla, se zvláštním zřetelem ke grantovým systémům, v evropských metropolích, především v zemích EU“. Tento inspirativní dokument jasně ukazuje a analyzuje detailní propracovanost jednotlivých grantových systémů v evropských zemích.
Kdyby tento materiál na pražské radnici četli, pak by se zamysleli, proč tuto odbornou komisi vlastně ustavují a jaké by její činnost měla mít výstupy. Ve většině evropských měst je pravidlem, že odborná komise dostane předem vypracované, speciálně vytvořené dotazníky, které jsou strukturovány na základě předem daných kritérií výběru. V některých městech se jednotlivé projekty bodují – jako ve škole. Systém hodnocení tak získá na přehlednosti, je uchopitelný, definovatelný a snadno obhajitelný. Členové formuláře vyplní a projekty v nich obodují – z formulářů se tak stanou důležité, smysluplné doklady o logicky zdůvodněném doporučení či nedoporučení grantu pro dotyčný subjekt či projekt. A samozřejmě, členové zastupitelstva pak následně musejí – veřejně a často písemně – zdůvodnit, proč rozhodli v rozporu či v souladu s doporučením dotyčné odborné komise.
Základním pravidlem pro všechna evropská velkoměsta (namátkou Vídeň, Berlín, Mnichov, Curych, Paříž, Londýn, Manchester, Helsinky) také je, že odborná komise musí být nezávislá na zastupitelstvu: buď v ní není žádný zaměstnanec radnice (to je nejčastější), anebo v ní mají lidé z radnice jen minoritní zastoupení.
Naše pražská komise, dočteme se v téže tiskové zprávě z 19. října loňského roku, pracuje v následujícím složení: předseda Mgr. Bohumil Černý, člen Rady HMP (do funkce zvolen 1. 9. 2005, působnost v oblasti kultury, cestovního ruchu a kongresové turistiky, církví a náboženských společností a pohřebnictví) a místopředseda Bc. Ondřej Pecha, člen ZHMP.
Zbývajících jedenáct členů komise tvoří opět pět lidí z radnice a šest členů umělecké obce. Celkový poměr: sedm úředníků ku šesti expertům.
Je komise, která komisi zřídila a ve které je předseda členem Rady a místopředseda členem zastupitelstva, jemuž je rada zodpovědná, opravdu nezávislá? Je komise, ve které je nadpoloviční většina členů součástí systému radnice a tudíž závislá na svém chlebodárci, nezávislá? Je komise, ve které je nadpoloviční většina členů jak ve výkonných úřednických pozicích, tak vedoucích řídících pozicích – například předseda kulturního výboru (Stádník), ředitel odboru umění památkové péče (Kněžínek), vedoucí odboru umění a kultury (Turek), nezávislá? Jak je možné, že v komisi není alespoň koordinátor nebo tajemník, který by neměl s radnicí nic společného? Proč byli předseda a místopředseda komise zvoleni předem a ne až při prvním zasedání komise?Proč nejsou podmínky členství nijak časově omezeny? Jaké jsou podmínky odvolání jednotlivých členů komise? Byli jmenováni navždy, na rok, na čtyři roky? Mohou být odvoláni kdykoli? Za jakých podmínek? Je jejich činnost honorována? V případě, že ano – jak? Jsou honorováni jen ti členové, kteří nejsou zároveň zastupiteli hlavního města Prahy, když by tato práce měla být součástí pracovní náplně zastupitelů? Či je to i pro zaměstnance magistrátu jaksi ‘práce navíc’?A jak to, že byl formulář žádosti o grant hotový ještě předtím, než začala odborná komise pracovat? […]