[…]
Výstup 2.
Vstoupí Kryštof. Posadí se.
Kryštof Já pohřby prostě nezvládám.
Adéla Zpíval jsi krásně.
Dorotka Jako…
Adéla Jako profesionál. Tedy ne jako.
Kryštof Myslím psychicky. Prostě deprese.
Adéla Jo. Bylo to tak smutné. Tolik květin.
Kryštof Ale moc lidí
Jak vypadá dnešní Comédie-Française? – O současných inscenacích (Lhář, Cid, Cyrano) a jejich protagonistech. V rámci pozornosti, kterou Disk soustavně věnuje ansámblovému divadlu spjatému s jistým pojetím dramaturgie, zabývá se autorka zásadami, jimiž se řídí Comédie-Française, a tím, jak se tyto zásady projevují v jejím současném repertoáru a …
Do doby před 2500 lety, kdy nejposvátnější místo k uctívání Hospodina bylo zničeno a Židé, kteří přežili babylonské zajetí, přešli pod novou, již poněkud benevolentnější perskou velmoc, je situovaný napínavý příběh, který popisuje kniha Ester, pátá z
Bavorská Státní opera se řadí mezi nejprestižnější a zároveň nejprogresivnější operní domy Evropy. Nadcházející období, které následuje po bezesporu úspěšném třináctiletém působení intendanta Sira Petera Jonase, slibuje velké změny, protože uměleckým a hudebním ředitelem se tu
[…] Chceme-li vyhledat tvar jeviště, který by byl tak základní, aby byl východiskem objevů, nelze vzít za předpoklad naše divadlo a naše jeviště. Jevištěm není
[…] Fárovo a Grossmanovo řešení je od doby vzniku srovnáváno nejčastěji se scénografií konstruktivistickou, v době pozdější je tento trend ještě nápadnější, proto
„Myslím, že největší nedorozumění mezi lidmi spočívá v tom, že si myslí, že umění je nutno porozumět v logických větných souvislostech, tím povrchním způsobem, jak lidé myslí… Úkolem umění však není, aby bylo chápáno ve smyslu plného porozumění. Umění
[…] Překonávání údělu jako nezměnitelného určení života člověka vnějšími podmínkami, jako sudby vymezené a dané silami,
[…]
Prostor a čas
Spojení původních dvou míst v jednom prostoru, do kterého
Ke studiím Jacquese Derridy, které u nás vyšly, patří také snad jediná, kterou kdy napsal o divadle; má titul „Divadlo krutosti a hranice reprezentace“. [1] V ní se sofistikovaným způsobem vyrovnává s artaudovskou tradicí „divadla krutosti“ a troufám si
První příspěvek tohoto čísla Disku,studieJúlia Gajdoše „Performance – mezi činností a scénováním“, se zaměřuje na vymezení performance ve vztahu ke specifické a nespecifické scéničnosti. Všímá si Derridovy stati „Divadlo krutosti a hranice reprezentace“a pozastavuje se na jedné straně nad jeho platónovským pojetím „krutého divadla“ Antonina Artauda a na …
