(úryvek)
Město, které bylo
…a v neděli, kolem třetí odpoledne, šplhaly Walmannovy dcery, Eva a Marie, v bílých krajkových šatech, mávající složenými paraplíčky a přidržující si klobouky, jež převracel slaný vítr vanoucí ze zálivu, s matkou po písčité stezce s mnoha výmoly na travnaté svahy Bischofsbergu, odkud byl krásný výhled na město. A město jim leželo u nohou, tmavě hnědé, vrhající prasátka otevíranými okny, spřádající jemnou pavučinku z dýmu vznášejícího se nad vysokými komíny ze zčernalých cihel. Buchar firmy Lehr z Drážďan těžce supěl v hloubi jámy starého vodního příkopu, nad Náhorní bránou přelétávalo hejno holubů, a když jsme přimhouřili oči a zahleděli se na vzdálený obzor protnutý věžemi svaté Kateřiny, malého a velkého Rathausu, kopulí synagogy se zubatým obrysem svaté Trojice, viděli jsme za mlžným oparem tmavý pruh moře táhnoucí se od kosy k orlovským útesům, a věděli jsme, že město tady bude navěky.
Krátký, leč sugestivní úryvek z působivého románu Hanemann od významného současného polského prozaika Stefana Chwina před námi plasticky předestřel předválečnou scenerii jednoho z pozoruhodných měst Evropy – Gdaňska. Města, s jehož dramatickými osudy a historickými převraty se může srovnávat vskutku jen málo jiných.
Původní kupecká osada nad soutokem řek Motlavy a tzv. Mrtvé Visly při jejím ústí do Baltského moře je po tisíc let spojena s mnoha rozmanitými kulturami, státy, panovníky, režimy a vládami. Od misionářského působení svatého Vojtěcha přes německou kolonizaci ve 12. století, která sem přinesla tzv. lübecká městská práva, nebývalý rozmach námořního obchodu a řemesel. Následné polsko-braniborské spory vedly později k téměř stopadesátiletému pobytu řádu německých rytířů. Od druhé poloviny 14. století se město stává členem mocné Hansy, jeho význam nadále roste až k pozici nejdůležitějšího přístavu na Baltu. Kosmopolitní charakter je posilován například také trvalým pobytem početné komunity holandských kupeckých rodin. Přítomnost německého a nizozemského patriciátu se posléze otiskuje i do manýristické podoby zdejších výstavných měšťanských domů. Od roku 1457 získává Gdaňsk nezávislý statut městské republiky pod svrchovaností polského krále. Dále posiluje svůj obchodní význam, stává se tzv. vraty či bránou polské šlechtické republiky. Z gdaňského přístavu proudí do celého tehdy známého světa zejména lodě plné obilí a dřeva. Roste však také vliv města jako nepřehlédnutelného centra polské i německé kultury a vzdělanosti. Vznikají významné školy – například latinská protestantská (1558) či polské Akademické gymnázium (1568), ale také důležité knihovny, tiskárny. V období třicetileté války, v roce 1627 bylo město blokováno a ostřelováno silnou švédskou flotilou admirála Stiemskjølda. Bez pomoci polského loďstva by se nedokázalo ubránit. V roce 1655 zůstalo osamoceno uprostřed švédské potopy, ale stále zachovávalo loajalitu polské koruně. V průběhu druhého dělení Polska se od roku 1793 až do první světové války stává součástí pruských území. Jen napoleonské války přinesly v letech 1807–1814 krátké období existence tzv. Svobodného města. Ani po roce 1918 nebylo snadné vyřešit politicko-právní postavení Gdaňska, nyní již s dominantním německým charakterem. Mírová konference ve Versailles mu tedy v roce 1920 přiřkla opět staronový statut Svobodného města pod formálním dohledem Společnosti národů. Polsku zůstává na území Gdaňska jen nevelký ostrůvek Westerplatte s limitovanou, spíše formální posádkou, dále sídlo Polské pošty a několik málo dalších budov. Je proto nuceno vybudovat si během meziválečného období na nedlouhém polském pobřeží Baltu nový obchodní a vojenský přístav, kterým se stává nedaleká Gdyně. Vedení Svobodného města Gdaňska (Freie Stadt Danzig) bylo převážně v německých rukou a od nástupu Adolfa Hitlera k moci v roce 1933 se začíná výrazně radikalizovat i zdejší většinové německé obyvatelstvo.
Hitlerovy požadavky na stále těsnější spojení s Říší zde nacházejí velmi vřelou odezvu, ne nepodobnou situaci v našem pohraničí, tzv. Sudetech. Nebylo tedy přílišným překvapením, když právě zde 1. září 1939 ve 4.45 hod. zaútočil na nepočetnou polskou posádku na Westerplatte svou intenzivní palbou křižník Schlezwig-Holstein. Druhá světová války začala.
[…]
