Editoři: Zuzana Sílová a Pavel Bár
Velká řada edice Disk – svazek 32
Jaké místo zaujímá v české moderní kultuře velký divadelní režisér Jiří Frejka (1904–1952)? – Možnosti celkového pohledu na jeho život a dílo jako by stále bránil ne zcela dostatečný výzkum dokumentárních materiálů. Právě z tohoto výzkumu vychází kniha, která pojednává zejména o závěrečné Frejkově tvorbě na počátku 50. let, tedy v období inscenovaných soudních procesů, které byly průvodním zjevem zavádění stalinistického režimu také v Československu.
Vracel-li se Frejka Schovávanou na schodech ke svým začátkům, byl to manifest: šlo tu nejen o Nezvalovy i jeho poetistické kořeny, ale o vyjádření vůle dát se i v karlínském divadle jinou cestou, než by bylo logické. I když tu Schovávaná dosáhla 81 repríz, byla to utopie. Jako utopie se ovšem ukázalo celé úsilí takzvané levé avantgardy. Ať se její divadelní protagonisté vzpírali její závěrečné katastrofě jakkoli, tj. ať jí kontinuálně či občas vzdorovali úsilím o poetické divadlo, nebo jí sami napomáhali svým posluhováním komunistické straně, platily za to roky života. Šedesátky se z nich nedožil nikdo a nikdo z nich nepřežil padesátá léta: Frejka zemřel osmačtyřicetiletý v roce 1952 sebevraždou. Dá se z dokumentů vyčíst, jak k tomu došlo?
Připravil Ústav dramatické a scénické tvorby Divadelní fakulty AMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický 1. vydání, Praha 2014; ISBN 978-80-7437-147-9 (KANT); objednávky přijímá kant@kant-books.com.
