disk

České drama a český hrdina

Autoři: Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová
Velká řada Edice Disk – svazek 40

Kniha je věnována 100. výročí 28. října 1918

Tyl – Hálek – Adámek – Vrchlický – Jirásek – Mrštíci – Preissová – Hilbert – Kvapil – Dyk – Mahen – Čapek – Medek – Langer …

Velké divadlo a potřeba odstupu

V souvislosti s mimořádnou inscenací Čechovova Ivanova, kterou v ostravském Národním divadle moravskoslezském režíroval Štěpán Pácl, autor znovu otevírá téma tzv. velkého divadla a zamýšlí se nad jeho konstitutivními rysy, které souvisejí s otázkou bezprostředního prožitku divadelního dění a odstupu.

(úryvek)

Štěpán Pácl inscenoval Ivanova v ostravském Národním

Scénologie mluvního projevu

Studie věnovaná – na příkladu herectví – problematice zvukově realizovaného psychofyzického prožitku promluv, které tvoří nejen důležitou součást hercova celkového tělesného prožitku, ale také významný bezprostřední (organický) impulz jeho konkrétního scénického chování/jednání. „Jde tu, obecně vzato, o prožitek samotných slov a jejich spojení nebo – v případě zdařilého …

Od teatri(sti)ky ke scénologii? (2. část)

Pokračování autorovy konfrontace s názory formulovanými na konferenci pořádané „ad honorem prof. PhDr. Ivo Osolsobě“ Divadelní fakultou JAMU a publikovanými ve sborníku vydaném v roce 2010.

(úryvek)

Mezi mimezí, ostenzí a performancí

Prof. Tomasz Kubikowski z varšavské Divadelní akademie Alexandra Zelwerowicze se ve svém příspěvku do brněnského sborníku[1]

Od teatri(sti)ky ke scénologii?

Autorova konfrontace s názory formulovanými na konferenci pořádané „ad honorem prof. PhDr. Ivo Osolsobě“ Divadelní fakultou JAMU a publikovanými ve sborníku vydaném v roce 2010.

(úryvek)

Otázka hranic

To, čemu říkáme scénologie, si pochopitelně nelze odmyslet od aktuálních „tendencí v současném myšlení o divadle“. Dávám poslední část úvodní

Scény a obrazy

Scénologická analýza se zabývá lidským chováním z hlediska jeho scéničnosti a scénování; tj. těmi jeho podobami, vlastnostmi a tendencemi, díky nimž se člověk a jeho výtvory jistým způsobem jeví.

Scénologie se zabývá lidským chováním z hlediska jeho scéničnosti a scénování, tj. těmi jeho podobami, vlastnostmi a tendencemi, díky

Nové pařížské scénologické inspirace

‘Měšťanská scéna sui generis’, jak ji představuje pařížský palác Jacquemart André, Descolova koncepce výstavy La Fabrique des images v muzeu Quai Branly, ‘zapeklitý naturalista’ P. H. Emerson, nová inscenace Tří sester v Comédii Française…

(úryvek)

Na ulici jako na scéně[1]

Se scénou životů obyvatel nějakého konkrétního ne zrovna

Scénologie slova a Zeyerova hra o Radúzovi a Mahuleně

Na rozboru konkrétních prozodických vlastností Zeyerova textu autor ozřejmuje, jak se básnické kvality podobných textů vlastně rovnají jejich kvalitám scénickým.

(úryvek)

Básnickost a scéničnost

S povahou a možnostmi jazyka Zeyerovy hry má české divadlo potíže. Už povědomí o jejím spojení se Sukovou hudbou odvádí pozornost od hudebních či

Herec mezi rolí a vlastní tělesnou přítomností

V pokračování reflexe knihy Andrease Kotteho Divadelní věda. Úvod se autor tentokrát zabývá autorovým pojetím herectví, nazíraným v souvislosti se současnými tendencemi jeho vnímání

(úryvek)

Od znaku k tělu

Ve své knize Divadelní věda (Úvod) klade Andreas Kotte otázku, zda „v moderním divadle nevzniká nejsilnější účinek z diference

Divadelnost a/či scéničnost (Scénická událost v divadelněvědném konceptu Andrease Kotteho)

Při příležitosti vydání českého překladu knihy Theaterwissenschaft švýcarského teatrologa Andrease Kotteho zamýšlí se český editor nad jedním z hlavních pojmů Kotteho divadelněvědného konceptu: Profesor bernské univerzity dochází při svém zkoumání k podobným poznatkům jako pražští scénologové, když za základ divadelní činnosti považuje „scénickou událost“, jejíž „základní jednotky či …

Mimos a logos: autorský text a herecká interpretace

Nestálo a nestojí něco z toho, co tvoří podstatu mimu a mimování – a to je rozpoutání motorické aktivity a tělesné tvořivosti spojené se schopností proměny – i u pramenů psaného dramatu?

(úryvek)

Měl jsem už v tomto časopise (Disk 26 a 27) příležitost upozornit na souvislost scénologické

Scénické působení a zrcadlové neurony

Ve světle toho, co píše Giacomo Rizzolatti a jeho spolupracovníci o objevu tzv. zrcadlových neuronů, se potvrzují teze, ze kterých ve své Estetice dramatického umění (1931) vycházel Otakar Zich. I podle něho je pro divácké vnímání příznačné, že tu „vedle zrakové a sluchové složky vystupuje jako podstatná též …

Divadlo a slovo neboli Scénologie dramatu (2. část)

Literární a orální; Jungmann a Tyl. Mimus a literatura. Diderotova reforma – intelektuálové a divadlo. Literárnost a scéničnost. Dostojevskij dramatik. Dramatikové a divadlo.

(úryvek)

Literární a orální; Jungmann a Tyl

Složitost vztahů jednotlivých tendencí i samotného formování oficiální kultury dobře ukazuje vztah ideálně zakotveného a jen v Jungmannových

Divadlo a slovo neboli Scénologie dramatu (1. část)

Dva prameny divadla a herectví – mimický a literární – ve světle vzájemných vztahů divadla a kultury, divadla a dramatu, mluveného resp. psaného a improvizovaného slova.

(úryvek)

Zvolil jsem pro tyto úvahy název „Divadlo a slovo“, a nikoli třeba „Divadlo a literatura“, i když půjde také o vztah

Současná doba a dramatické herectví

Filmy předního německého režiséra Christiana Petzolda Wolfsburg a Yella představují pozoruhodné pokusy o zachycení lidského chování souvisejícího s dnešním kapitalismem a otázkami, které klade. Osvědčuje-li se při těchto pokusech mimořádným způsobem právě herectví Niny Hoss, je to tím, že je schopné ztělesnit toto chování v jeho dramatičnosti.
Nina

Ansámblové divadlo: činohra v Českých Budějovicích

Tři inscenace Jihočeského divadla režírované šéfem tamního činoherního souboru Martinem Glaserem, které úspěšně rozvíjejí model ansámblového divadla i v dnešních českých podmínkách.

(úryvek)

[…]

V Českých Budějovicích hrají o současném zacházení člověka s člověkem a hrají o něm tak, že vzbuzují i různé (a někdy i dost nepříjemné)

Divadlo neboli kouzlo proměny

Co zakládá specifičnost divadla mezi ostatními uměleckými druhy?

(úryvek)

Chápeme-li divadlo jako druh scénického umění – v polemice s názorem ztotožňujícím scéničnost s divadelností a současnou všeobecnou scénovanost s totální teatralizací –, musíme si také položit otázku, co zakládá jeho specifičnost. Odpověď se zdá jednoduchá: na rozdíl od

Scéna jako průsečík obrazu a příběhu

Studie o takových způsobech rozvíjení příběhu, které souvisejí se scénováním, v nichž se tendence příběhu k rozvíjení v čase střetává s tendencí k jeho rozvíjení v prostoru, tj. vlastně příběh (narativ) s obrazem a vyprávění v užším smyslu s předváděním.

Ten, kdo otevírá stránky tohoto časopisu častěji, dávno

Pařížské scénologické inspirace

Impulsy, které k mapování vývoje i charakteru scéničnosti a scénovanosti v moderním a současném umění poskytly letošní pařížské jarní výstavy a inscenace v Comédii-Française.
[…]

Scéna a gesamtkunstwerk

Gesamtkunstwerk svého druhu představovalo také to, co pod názvem Sternenfall neboli Chute d’étoiles (Pád hvězd) vystavil Anselm Kiefer pod monumentální

Scénologie Ostravaru: od sebescénování k mimezi

O některých příznačných tendencích současného českého divadla, jak je ukázala i letošní přehlídka inscenací ostravských divadel.

[…] Z hlediska této problematiky zasluhují pozornost především ty inscenace Národního divadla moravskoslezkého, které souvisejí se zřetelnou tendencí k divadelnímu využití oněch fenoménů apriorní scénovanosti, které se zdají spoluurčovat současný (jakoby předem

Scénický smysl a dramatický cit

Scénologická studie, zaměřená na zkoumání scénického smyslu souvisejícího s pociťováním prostoru, tvaru a pohyb, rozvíjí kriticky Zichovu tezi o „vnitřně hmatové zkušenosti,“ kterou Alexandr Tairov nazýval „kinetický cit“.
(úryvek)
Čemu v této studii říkám scénický smysl, není na rozdíl od obvykle jmenovaných (vnějších) smyslů spojeno s konkrétním

Scénologie Brechtovy Krejcarové opery

Analýza Brechtova scénického smyslu na příkladu jedné z neúspěšnějších her 20. století.

Scénolog Brecht
Máme-li uvažovat o ‘praktické scénologii’ moderní doby i samotného modernismu – a bez toho jistě není možné identifikovat prameny i podoby dnešní praktické scénologie – sotva lze pominout takový fenomén, jaký představuje scénolog Brecht.

Scéna a vyprávění: Masacciova lekce scénologie

Analýza Masacciovy fresky „Peníz daně“ je příležitostí položit otázky týkající se širší problematiky vztahu času a prostoru, příběhu a obrazu, scéničnosti a dramatičnosti i děje a smyslu jak v malířství, tak v divadle a dramatu.

[…]
Prostor a čas
Spojení původních dvou míst v jednom prostoru, do kterého

Scéna a drama

Scéna a drama — Edice DISK

[…] Literatura pro divadlo, divadelní hra, nebo dramatický text?
Vyplatí se při dané příležitosti popřemýšlet o tom, kde se vzala celá teorie dvojakosti dramatu, rozlomeného mezi svou psanou a scénickou manifestaci (či scénické manifestace), a zejména ovšem koncepce ‘dvojakosti’ divadla, málem násilně…

Scéna a scéničnost v době všeobecné scénovanosti

Shrnutí nejdůležitějších tezí, ke kterým scénologie zatím dospěla při zkoumání fenoménu všeobecné scénovanosti, a to zejména ve vztahu k zásadní proměně postoje člověka v mediální společnosti.

Scéna a svět: aktéři a diváci
Mluvím o scéničnosti a pokládám ji za širší (nejenom teatrologický, příp. sociologický, ale především kulturologický) pojem

Umění a scéničnost – nebo teatralita?

V polemice s německou teoretičkou E. Fischer-Lichte za širší pojem než divadelnost (Theatralität, theatricality) pokládá autor scéničnost, jejíž hlubší pochopení může vést i k přesnějšímu postižení podstaty samotného divadla.

[…] Při hledání odpovědi na otázku, co dělá divadlo divadlem, dnes tak aktuální, je samozřejmě zcela oprávněné pohlédnout za

Scéna a fotografie (Capa fotografuje smrt)

Analýza slavné fotografie je impulsem k zamyšlení nad fotografovou invencí spojenou se scénickým citem
[…] I vzhledem ke Capovu vlastnímu osudu emigranta (po emigraci z Německa do Francie následovala ještě emigrace z Paříže do New Yorku), který ostatně i vzhledem ke svému povolání nebyl nikde doma, nýbrž pořád

Scéničnost a múzičnost (Od E. F. Burianova gesamtkunstwerku k dnešku)

Analýza Burianova lyrického divadla v kontextu evropského modernismu a sledování jeho odkazu přes 60. léta až k práci současných režisérů Dočolomanského a Heřmana.
Tzv. syntetické divadlo E. F. Buriana představuje jedinečnou a nesporně jednu z nejvýznamnějších realizací ideje gesamtkunstwerku v evropském divadle 20. století, vedle proslulejší Piscatorovy epické

Scénologická lekce Jana Vermeera

Na scénologickém rozboru obrazu Dívka, která čte dopis u otevřeného okna, nazíraného v příslušných kulturních souvislostech, autor postupně ukazuje, jak se v měšťanském umění v rámci jeho přestěhování do pokoje vytvářelo umění ‘podtextu’.…

Nic nového pod sluncem? (Scéna a kultura)

Od Hrůzových scénografií z 60. let minulého století ke Kyselově scéně k přelomové Zavřelově inscenaci Dykova Dona Quijota z roku 1914 a odtud k oltářnímu triptychu a římskému vítěznému oblouku: netradiční scénická řešení a jejich zakotvenost v evropské kultuře.…

Scéna a strach

Stať navazující na studii Scéna a sklep reflektuje inscenace z plzeňského mezinárodního divadelního festivalu a klade otázku. Nakolik určuje dnešní podobu českého činoherního divadla strach z důsledků posunu tohoto uměleckého druhu na sám okraj zájmu veřejnosti.…

Scéna a sklep

Střetnutí ‘sklepních’ principů s podmínkami ‘normální’ scény a z toho plynoucí problémy provázející přechod Daniela Hrbka a Michala Langa z jejich bývalých působišť do rekonstruovaného Švandova divadla na Smíchově.…

Divadelním ředitelem 1945–1950: Jiří Frejka na Vinohradech

Editoři: Jaroslav Vostrý, Zuzana Sílová a Pavelů Bár
Velká řada edice Disk – svazek 38

Režiséru Jiřímu Frejkovi byla jeho inscenační tvorba i v těžkých chvílích aspoň do jisté doby osvobozováním od strachu, kterému na počátku hrozných 50. let minulého století čím dál víc propadal jako ředitel; propadal …

Frejkovy Schovávané na schodech. Poezie a politika

Editoři: Zuzana Sílová a Pavel Bár
Velká řada edice Disk – svazek 32

Jaké místo zaujímá v české moderní kultuře velký divadelní režisér Jiří Frejka (1904–1952)? – Možnosti celkového pohledu na jeho život a dílo jako by stále bránil ne zcela dostatečný výzkum dokumentárních materiálů. Právě z tohoto …

Městská divadla pražská v éře Oty Ornesta (1950–1972)

Editoři Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová
Velká řada edice Disk – svazek 30
Městská divadla pražská vznikla v roce 1950 spojením dvou malých divadel – Komorního a Komedie – když velké Městské divadlo na Vinohradech zabrala armáda. Monografie věnovaná období, ve kterém stál v čele poválečných Městských divadel …

O hercích a herectví

Autor: Jaroslav Vostrý
Velká řada edice Disk – svazek 29

Knihu O hercích a herectví píše zkušený divadelník. Spoluzakladatel a první umělecký šéf Činoherního klubu v jeho slavné éře 60. let, autor jedné z nejhranějších českých komedií Tři v tom, dramaturg, režisér a divadelní pedagog, který dokáže …

Sláva a bída herectví

Velká řada edice Disk – svazek 24

 Monografie věnovaná českému herectví se zabývá nejen obecnějšími otázkami spojenými s tímto uměním – co vlastně tvoří hercovo charisma, v čem spočívá symbolická potence hereckého umění, jak zkoumat jeho osobnostní zdroje, proč patří herectví k nejobdivovanějším i k nejzavrhovanějším uměleckým povoláním …

Image and Narrative

Authors: Jaroslav Vostrý, Miroslav Vojtěchovský
On scenity in the plastic and dramatic arts. Edition Disk large series

“We shall not be concerned in the following chapters with the staging or presentation of goods for sale, or with ‘non-artistic’ self-staging, because, apart from anything else, we do not want

Scénologie dramatu (Úvahy a interpretace)

Autor: Jaroslav Vostrý
Edice Disk velká řada – svazek 15.

Drama jako scénický projekt: Na konkrétních příkladech (Tartuffe, Krejcarová opera, Tři sestry, Šest postav hledá autora, Radúz a Mahulena, Kosmické jaro… aj.) sleduje autor, zkušený divadelník a pedagog, opakující se vývoj od improvizovaného projevu k psanému dramatickému textu

Je dnes ještě možné herecké umění? Příspěvek ke scénologii herectví

Autoři: Jaroslav Vostrý a Zuzana Sílová
Edice Disk velká řada – svazek 10.

Na základě čeho můžeme odlišovat herecké umění od kvazi-herectví pěstovaného v každodenním životě ‘mediální epochy’? Při pokusu odpovědět na provokativně položené otázky přibližují autoři čtenářům inscenace v předních berlínských a pařížských divadlech a herecké umění …