Editoři Jaroslav Vostrý a Miroslav Plešák
Edice Disk velká řada – svazek 45
Jak se české divadlo vyrovnávalo s dílem jednoho z největších divadelníků 20. století, Bertolta Brechta?
Brecht a česká divadelní poetika /Jan Císař/ – Brechtova Berlínská dramaturgie /Jaroslav Vostrý/ – Můj Brecht /Miloš Štědroň/ – Brechtovská dramatika v Mahenově činohře v období tzv. politického divadla /Klára Hanáková/ – Svatba (a další…) /Petr Oslzlý/ – Jak jsme brechtovali ve Zlíně /Miroslav Plešák/ – Brechtovská divadelní poetika /Alois Hajda/
Básník, dramatik, režisér, zakladatel divadla Berliner Ensemble významně ovlivnil – a ovlivňuje stále – moderní tvář nejen evropské divadelní scény. První svazek dvoudílné monografie Problém Brecht nese podtitul U nás a zahrnuje různé pohledy na to, jak a čím Brecht provokoval české divadlo. Proti tezi, že Češi nikdy neměli Brechta rádi, stojí interpretace jeho dramaturgie jako inspirace pro řadu praktických divadelníků, ať šlo o manifestační přihlášení se k jeho odkazu programem „politického divadla“ v brněnské Mahenově činohře od přelomu 50. a 60. let, nebo o rozvíjení komediálních postupů v Brechtově díle, jak ho prezentovalo slavné Divadlo (Husa) na provázku v letech 70. a 80. či zlínský ansámbl (tehdy gottwaldovského Divadla pracujících). Svou zkušenost s ‘Brechtem’ tak vedle historiků zasvěceně líčí divadelní praktici – hudební skladatel, dramaturgové i režisér.
Z myšlenek Bertolta Brechta: „V poslední době zase umělecká díla často už vůbec nezkoumáme z jejich poetické (umělecké) stránky a spokojujeme se i s díly, která nemají pro divadlo žádné poetické kouzlo, a s představeními, která naprosto postrádají kouzla artistního. […]
Ve skutečnosti je epické divadlo velice umělecká záležitost, od níž si lze sotva odmyslit umělce a artismus, fantazii, humor, soucit – bez nich a ještě bez mnoha dalších věcí by nemohlo existovat. Má být zábavné, má být poučné. […]
Efekt Z je starý umělecký prostředek, známý z komedie, z některých odvětví lidového umění a praxe asijského divadla. […]
Proč bych měl chtít likvidaci sféry tušeného, sněného, cítěného? Tušení a vědění nejsou protiklady. Tušení se mění ve vědění, vědění v tušení. Ze snů vznikají plány, plány přecházejí ve sny. Toužím a vydávám se na cestu a cestou toužím. Rozvíjejí se myšlenky i city.“
Připravil Ústav teorie scénické tvorby DAMU, vydalo Nakladatelství KANT – Karel Kerlický pro Akademii múzických umění v Praze; 1. vydání, Praha 2021; ISBN 978-80-7437-355-8 (KANT), 978-80-7431-579-5 (AMU); objednávky přijímá kant@kant-books.com.
