Karol
Regina
Chlapec, mladík, muž
Saša
Hlasy
Malý, obyčejný pokojík asi ze 30. let 20. století.
Dvě okna. Jedno na čelní stěně, druhé na stěně boční.
V protější boční stěně dveře. Jsou trochu pootevřeny.
Vedle okna na čelní stěně visí kříž s tělem Krista.
Z druhé strany okna visí obrázek Panny Marie Fatimské.
Na boční stěně, vedle druhého okna, visí velký obraz. Známá, sladká malba znázorňující Pastýře s ovečkami.
Okno zdobí květináč s krásným, bílým keříkem minirůží.
V pokoji stojí stůl se židlemi.
Na stole ubrus a váza se slunečnicemi.
Stojí tu také dvě vysoké sklenice s limonádou a cosi na talíři přikryté bílou utěrkou.
Je tu ještě vysoká skříň.
U stolu sedí asi 6letá holčička. Světlé šaty a dva dlouhé tmavé copy.
Na druhé židli sedí asi 7letý chlapeček.
Před nimi na stole velká kniha. Zřejmě svázaná stará čísla nějakých novin.
Děti obracejí velké listy. Občas je něco zaujme.
Z pootevřených dveří k nám proniká více světla a cosi recitující hlasy.
Hlas 1 Hle, přichází v oblacích!
Každé oko ho uvidí, i ti, kdo ho probodli.
A budou pro něj naříkat všechna pokolení na zemi.
Hlas 2 Já jsem alfa i omega, praví Pán, který je, který byl a který přijde.
Chlapec se snaží podívat se pod bílou útěrku.
Děvče mu to nedovolí.
Chytne ho za ruku.
Regina Nesmíme!
Hlas 1 Obrátil jsem se, abych se podíval po tom hlase.
Když jsem se obrátil, uviděl jsem postavu podobnou Synu člověka.
Jeho hlava a vlasy byly bělostné jako sněhobílá vlna.
Jeho oči jako ohnivý plamen a jeho hlas jako hukot množství vod.
Když jsem ho uviděl, padl jsem mu k nohám jako mrtvý.
On na mne položil pravici a řekl:
Hlas 2 Neboj se.
Já jsem První a Poslední, Živý.
Byl jsem mrtev, a hle – jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí.
Děti si přestanou prohlížet noviny.
Začnou pít.
Spíše si s pitím hrají. Brčkem vyluzují v limonádě různé zvuky, bubliny…
Nakonec oba rychle všechnu limonádu žíznivě vypijí.
Chlapec se opět pokusí strhnout bílou útěrku.
Děvče ho klepne přes ruku.
Regina Zákaz!
Děvče začne číst nahlas.
Regina Se…Semjon…Bu…ďo…nnyj…Semjon Buďonnyj sme…tal před se…bou vše, co…co mu přišlo do cesty.
Ticho.
Chlapce čtení zaujalo.
Čte si potichu v textu.
Ozve se recitace z vedlejší místnosti.
Hlas 1 Neboj se.
Já jsem První a Poslední, Živý.
Byl jsem mrtev, a hle – jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí.
Po chvíli začne Regina opět číst nahlas.
Dětsky, obtížně.
Regina Pro Le…ni…na neměla pol…ská re…pu…blika žádný vý…znam… od 12. srpna 1920 na…stává zou…falý tý…den obrany Pol…ska.
Karol se v textu lépe orientuje.
Vypadá to, že ho zná.
Čte nahlas.
Spíše text vykřikne.
Karol Mar…šál…Pilsudski se však nemínil smířit s porážkou.
Hlas 2 Kdo zvítězí,
Tomu dám jíst ze stromu života.
Regina Dze…Dzerži…nskij…Dzeržinskij, šéf so…vět…ské tajné po…li…cie se chystal 17. srpna vstou…vstoupit do po…ra…žené Varšavy.
Karol Pilsudski objevil trhlinu mezi dvěma pluky Tuchaczew…Tuchazcewského vojska.
Regina Stá…hl ně…ko…lik nej…nejlep…ších di…vi…zí Pol…ské armá…á…á…dy a tak…ti…cky je přesunul.
Hlas 1 Neboj se.
Já jsem První a Poslední, Živý.
Byl jsem mrtev, a hle – jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí.
Karol 16. srpna Poláci zaútočili.
A v noci na 17. zbyli z…Ru…zru…dé armády jenom upr…upr…chlíci.
Bolš…bolševický výpad na západ byl odražen.
Zázrak.
Zázrak nad Vislou.
Chlapec se chce podívat pod utěrku.
Regina ho opět chytí.
Regina Ani dotknout!
Karol se už nudí. Regina si ještě čte.
Karol se rozhlíží, vstane a jde ke dveřím. Snaží se je přivřít.
Potom jde ke skříni.
Potichu, dává pozor, aby nebyl zpozorován těmi za dveřmi.
Regina ho následuje.
Karol pomalu přitahuje ke skříni židli. Stoupne si na ni. Dívá se na skříň.
Hlas 2 Kdo zvítězí,
Tomu neuškodí druhá smrt.
Karol se snaží na skříň dosáhnout, nejde to.
Je malý.
Hlas 1 Kdo zvítězí,
Tomu dám bílý kamínek a na tom kamínku bude vyryto nové jméno.
Regina si také přisune ke skříni židli a leze na ni.
Ani ona tam ale nevidí a nedosáhne.
Hlas 2 Kdo zvítězí,
A zůstane věrný až do konce,
Tomu dám jitřní hvězdu.
Karol udělá z dlaní stupátko a vybídne ji.
Regina se snaží stoupnout Karol ovi do dlaní, ale bojí se… otálí.
Po chvíli Karol zašeptá.
Karol Neboj se!
Hlas 1 Kdo zvítězí,
Bude oblečen do bílého.
Regina vyskočí do jeho dlaní, balancuje, dívá se na skříň, něco hledá, táhne… stahuje ze skříně batoh.
Drží ho.
Opět se natáhne a vytáhne šavli a jakýsi plátěný pytel.
Jen tak tak všechno drží.
Pomalu sestupuje na židli a potom na zem.
Karol také.
Karol sune židle ke stolu.
Hlas 2 Kdo zvítězí,
Z toho udělám sloup
A napíšu na něj jméno svého Boha a také svoje jméno.
Karol si prohlíží ukořistěné věci.
Otevírá batoh, vytahuje velké vojenské kalhoty, kabát a kšiltovku.
Regina vytahuje z plátěného pytle cosi… širokou, bílou baletní sukni.
Karol si obléká vojenský mundur, který je mu moc velký. Je na dospělého člověka.
Nasadí velkou vojenskou kšiltovku a na záda si bere nadměrný batoh.
Připne si obrovskou šavli.
Prohlíží se.
Regina se také převlékla.
Stojí v krásné, ale obrovské, bílé baletní sukni.
Zůstanou stát a dívat se na sebe.
Regina se pokusí o jakousi baletní pózu. Je to trochu legrační. Pokouší se znovu.
Karol zase napodobuje vojenský krok, gesta… šermuje…
Snaží se jako zaútočit na Reginu.
Ta je ale zaujata svou sukní.
Hlas 1 Kdo zvítězí,
Toho vezmu k sobě na svůj trůn,
Jak i já jsem zvítězil a usedl se svým Otcem na jeho trůn.
Karol využije chvíle nepozornosti Reginy.
Nabodne šavlí bílou utěrku a odkryje velký kulatý bochník chleba.
Regina chytne utěrku.
Regina To se řekne!
Karol proti Regině šermuje.
Potom šermuje proti oknu v boční stěně, okno nechtěně otevře.
Šavle mu z okna vypadne.
Dívá se z okna.
Přiblíží se i Regina .
Dívají se za šavlí.
Regina zpozoruje květináč s růžemi.
Hladí opatrně lístky, poupata.
Hlas 2 Duch i nevěsta volají:
„Přijď!“
Kdo to slyší, ať také zvolá:
„Přijď!“
A kdo žízní,
Ať přijde.
Kdo touží po živé vodě, ať si ji vezme zadarmo.
Duch i nevěsta volají:
„Přijď!“
Z pootevřených dveří se ozve sílící zpěv a potlesk.
Hlasy Maranatha… Maranatha…
Karol se dívá stále z okna, Regina na květinu.
Karol po chvíli zašeptá.
Karol Tam půjdu.
Regina Kam?
Karol Tam.
Tou cestou.
Potlesk.
Regina Hele!
Regina si rozpustí copy.
Má dlouhé černé vlasy.
Rozloží bílou utěrku. Je velká. Je to vlastně ubrus.
Vloží si ho na hlavu.
Kryje ji jako dlouhý bílý závoj.
Je podobná namalované Panně Marii Fatimské.
Regina Rozkvétám!
Regina se krásně roztočí.
Pokouší se o taneční kroky.
Sukně je široká, víří kolem ní.
Regina se pokouší zpívat.
Vymýšlí si text.
Regina Přijď za svou nevěstou…
Hoří radostí… naslouchá.
Přijď do své zahrady…
Ona pro Tebe rozkvétá.
Regina pěkně tancuje.
Karol ji pozoruje.
Je fascinován krásou tance a zpěvu.
Regina se zastaví.
Usměje se na Karol a.
Setmí se.
[…]
