disk

Rozhovory a astronauty

Hra současné německé autorky v překladu Zuzany Augustové.

(úryvek)

Návod k použití

Následující návod k použití představuje návrh, jak by mohl postupovat samouk bez učitele. Samozřejmě, že existují i jiné možnosti, především pro ty, kdo pracují ve skupině s učitelem.

Scéna

Hvězdná noc (na zemi sem tam roztroušené

Re: Pinocchio (hra)

Hra současného bosenského autora poprvé publikována v českém překladu Zuzany Perůtkové a Hasana Zahiroviće.

(úryvek)

Postavy

Chlapec/Pinocchio

Otec

Matka/Víla Modrovláska

Mluvící Cvrček/Duch svědomí

Pasáže z Collodiho Pinocchiových dobrodružství byly použity v překladu Jana a Marie Holických.

V Knížectví hlupanském

Na scéně sedí Otec a Matka.

Vchází Chlapec, který

Komači smývá tuš (Sóši arai Komači)

Libreto hry nó přeložila Zdenka Švarcoová.

(úryvek)

Postavy

mae šite (hlavní postava v první půli hry):                Ono no Komači

noči šite (hlavní postava v druhé půli hry):               Ono no Komači

cure (druhá hlavní postava):                                     Ki no Curajuki

tačišú (další postavy):                                               básníci a básnířky

kogata (dětská role):                                                císař

mae

Žaloba na neznámého

Hra francouzského autora poprvé publikována v českém překladu Karla Krause.

(úryvek)

Osoby:

Ivan Karaul

Pluškin

Kopak

Michal

Paša

Dora

Stařena

Praskovja

Děje se kolem roku 1910 u Ivana Karaula, prokurátora v hlavním městě ruské gubernie.

První část

Prokurátor Ivan Karaul je sám. Popíjí čaj ze sklenice. Vejde Praskovja,

Jane

Nová hra české dramatičky věnovaná Jane Austenové.

Osoby

Jane

Cass

Matka

Mary

Lefroy

Maryka

Romantická atmosféra.

Celá hra by měla být prodchnuta romantickou atmosférou… až do krajnosti.

Vítr, bouchání okenice, možná kapky deště…

Cvakot pletacích jehlic.

V místnosti, jakoby v naší blízkosti, slyšíme škrábání pera po papíře.

Jane

Obrazy ze stříbrného století

[…]

Přízraky

Fatima veze kolečko, na něm je velká fotografie Otce a Syna.

Uchopí fotografii, překlopí kolečko a usedne na ně.

Fatima Tobě, starý, našli bratra. Poznala ho jeho žena podle kabátu.

Pohřbila ho, pomodlila se, sebrala děti a odešla k příbuzným do Ameriky.

Když odcházela, zvala i 

Smích

Nová hra české autorky.

(úryvek)

Kavárna.

Stolek, dvě křesílka.

U stolku sedí Helenka.

Je starší, unavenější a neklidná.

Helenka Hrůza.

Hrůza jde z toho.

Bolí to…

Ale bereme to.

To jsme si řekly.

Tři…

Dva…

Ne!

To už musí být nejméně tři roky.

Určitě… bydlela jsem u kláštera.

Misantrop

Přispěvatelé: Zetel, BURANTEATR podle Molièra
Nová verze staré hry.

(úryvek)

I want to live

I want to give

I’ve been a miner

for a heart of gold

It’s these expressions

I never give

that keep me searching

for a heart of gold

And I’m getting old

Neil Young

Utěšitel

„Tragikomická groteska“ ze současnosti, kterou napsali dramaturgyně s režisérem (a uměleckým šéfem činohry) Jihočeského divadla pro svůj ansámbl, měla v Českých Budějovicích premiéru letos v lednu a nyní vychází poprvé tiskem.

(úryvek)

[…]

4. Těsně vedle

V bytě Slávka a Marie. Marie v župánku vede Aleše dovnitř.

Marie 

Můj nejdražší příteli

Dramoleto, volně ze života Kláry Schumannové.

Osoby:

Klára Schumannová

Josefína, její studentka a pomocnice v domácnosti

Místnost se stolkem a vázou, psacím stolem, třemi krabicemi dopisů; dále tam jsou dvě křesla, pohovka. V pozadí je klavír, otočený klaviaturou od nás. Jedny dveře vedou do vedlejší místnosti; druhé dveře

Protentokrát zbohatnem

Gaunerská komedie se zpěvy a tanci.

(úryvek)

Část první

Obraz 1 (Prolog)

Na počátku druhé poloviny osmdesátých let.

Na posteli leží Gába, statnej pětašedesátník, prošedivělé vlasy, do půl těla svlečenej. Je noc. Obličej má nasvícený rudou hvězdou, která svítí odněkud naproti oknem na počest nějakého nejasného úspěchu. Vedle

Hluboce nahoru, vysoce dolů

Třetí část z autorova cyklu monodramat Úlety.

(úryvek)

V prázdném prostoru scény je umístěné otočné oboustranné zrcadlo na kolečkách, takže ho lze přemisťovat. Muž ho pomalu otevírá jako dveře, vstoupí, uvidí se v něm, ustoupí, zavře ho a vstoupí druhou stranou. Situace se několikrát opakuje, pak odsune zrcadlo

Vltavínky

Nová hra mladé české autorky, uvedená v loňském roce ve Studiu Beseda v královéhradeckém Klicperově divadle.

(úryvek)

1. MY NA TO MÁME! – rok 2015.

Lenka vstoupí do místnosti plné světel. Moderátor s papírem v ruce si zkouší svůj výstup, je to muž s precizním přístupem k práci,

Všude dobře, nejlépe tam, tam-tam

(úryvek)

Na scéně je jednoduchá postel s mosazným rámem, křeslo, malý pracovní stůl s rozházenými knihami, židle a starý cestovní kufr. Je slyšet zvuky kroků po stoupajících dřevěných schodech. Na scénu s velkým rámusem vbalancuje muž. Batoh, šálu, čepici a kabát odhodí na zem a hodí se na

Křídlo

Nová hra současné české autorky, která se už dočkala i prvního uvedení ve Slováckém divadle Uherské Hradiště.
(úryvek)Šero.

Místnost v opuštěném mlýně.

V místnosti velký dřevěný stůl v rohu, dřevěná lavice, možná kachlová kamna. Zbytky nádobí a různých věcí.

Uprostřed, trochu nepatřičně, stojí velký klavír – křídlo.

Pláč

Nová hra současné české autorky, kterou se chystá uvést činohra Národního divadla v Praze.

Osoby:

Helenka

Alenka

Květa

Sylva

Děvče

Žena

Tma.

Přibližují se kroky.

Kdosi vstoupil.

S jeho vstupem se rozjasňuje jeviště.

Na jevišti není nic.

Pouze jedno velké okno a asi pětačtyřicetiletá žena, Helenka.

Kdesi stále

Sen

Přispěvatelé: výtvarný doprovod Jiří Voves
Hra s nápadem Václava Klimenta Klicpery.

(úryvek)

První, komu bych tu hru rád věnoval, je ovšem Václav Kliment Klicpera, jehož Der Traum mě uřkl už začátkem osmdesátých let. Ale jsem ji dlužen i Václavu Königsmarkovi, který mé uhranutí chápal, ba sdílel a po

Zabudnite na očistec, alebo Hovory na účet volaného

Fraška v pěti obrazech.

Osoby

Maroš Kalný, otec

Milena Kalná, matka

Nina, dcéra

Samo, syn

Bobo, eštebák (so stredoslovenským akcentom)

Dodo, eštebák (s východoslovenským akcentom)

Hlas Boží

Bursna

Martin

Hlas telefónnej manipulátorky

Hlas šéfa

Jednotlivé dialógy v hre prebiehajú prostredníctvom telefonického spojenia. Tento spôsob použitia techniky by nemal

Dávníkové

Nová hra režiséra Švandova divadla v Praze.

1. scéna

Krematorium. Dvě rakve. Květiny a věnce. Jarmil nervózně chodí sem a tam. Vejde Emílie.

Emílie Už jsi tu?

Jarmil Nemohl jsem to doma vydržet.

Pauza. Emílie se rozhlédne.

Emílie Už někdo přišel?

Jarmil Řečník se chystá.

Emílie Máme ještě

Rozhovory s Janem Pavlem

Nová hra české autorky.
Osoby
Karol
Regina
Chlapec, mladík, muž
Saša
Hlasy

Malý, obyčejný pokojík asi ze 30. let 20. století.
Dvě okna. Jedno na čelní stěně, druhé na stěně boční.
V protější boční stěně dveře. Jsou trochu pootevřeny.
Vedle okna na čelní stěně visí kříž s tělem

Konec dobrý, všechno špatně

„Rozhlasová televizní hra“

Januš (polohlasem, jako vnitřní monolog) Pardon, promiňte prosím, takhle to vůbec nemělo začínat. Nejdřív se měl ozvat úplně jiný hlas, hlas myslitele Fortunáta Aufa, který právě přednáší svou kosmogonii. Přál bych vám ho slyšet, i sobě bych to přál, ale nemůžu si pomoct, nedovedu se

Druhé mládí Kašpara Junga

Rozhlasová hra o třech stadiích.

První stadium: večer po návratu

Spojené symfonické orchestry hrají směs českých národních hudebních básní. Nesmí chybět Má vlast, O rodné zemi, Praga, může se ozvat i Ta naše písnička česká, ale v dostatečně ambiciózním pojetí – s velkým počtem smyčců. Střihy by měly

Bratři (Karamazovi)

Hra o mládí, lásce a čertech podle Dostojevského.
(úryvek)
Den první
1. Parazit
Rakitin  Vida ho, svatouška! No, vylez!
Aljoša  Míšo…
Rakitin  Tak Aljoška nám šmíroval!
Aljoša  Nešmíroval.
Rakitin  Nelži! Celou dobu si nás tady potají pozoroval, co?
Aljoša  Tak to není, Míšo, opravdu!
Rakitin  Aljoško, ty přece

Setkání

Pět nových dramoletů.

[…]
Dva na place

Osoby: Gwen, Kwen

Scéna je prázdná, je šero. Někde v prostoru jsou dvě postavy, které snad ani samy nevědí, kde to jsou, proč tam jsou a jak by tam měly být.
Kwen Já se chci jen na něco zeptat. (Zarazil se.

Rodinný priateľ

Rozhlasová stereofonní hra

[…]

Zvuk: zvonec.
Mira Ale ak je to Rudo, tak je najvyšší čas otvoriť.
Zvuk: dvere.
Rudo Ste doma? Prepáč, ale k vám sa dostať.
Mira Len sa preboha nevyzúvaj.
Rudo Naozaj sa k vám nedá dostať.
Mira Filip chcel… hore… tak vysoko.
Rudo Dobrovoľne

Dorotka

Nová hra mladé české autorky, studentky DAMU.

[…]
Výstup 2.
Vstoupí Kryštof. Posadí se.
Kryštof Já pohřby prostě nezvládám.
Adéla Zpíval jsi krásně.
Dorotka Jako…
Adéla Jako profesionál. Tedy ne jako.
Kryštof Myslím psychicky. Prostě deprese.
Adéla Jo. Bylo to tak smutné. Tolik květin.
Kryštof Ale moc lidí

Etty Hillesum

První otištění nové hry české autorky.

[…] Jul Ale kdepak… to všechno jste vy, filosofka, nadaná intuicí a spoustou dalších úžasných věcí, to všechno jste vy.
Etty pozoruje za prosklenými dveřmi pohlazení.
Pokouší se rychle něco psát.
Pero psát nechce, ona škrábe po papíře…
Etty Myšlenky v mé…

Muž sedmi sester (komedie na námět Jaroslava Havlíčka)

Komedii na námět z novely Jaroslava Havlíčka si pro úspěšnou inscenaci Jihočeského divadla v Českých Budějovicích napsali zdejší režisér (a umělecký šéf) s dramaturgyní.

1. obraz
‘Single’ bar, večer, nově otevřený podnik ve městě, bez hostů, jen tři kamarádi, přichází Škvor.
Hrabě Vítej domů, Škvore!
Doktor Jak bylo?

Profesor a slepice

Podobenství pro rozhlas

Autor Jen pojďte, posaďte se. A jestli máte chvilku času (třičtvrtě hodinky, víc vás nezdržím), představte si pana profesora Jůzu. Může mu být kolem padesáti, vlasy má napůl prošedivělé a napůl prořídlé, pleť popelavou a skoro papírovou, na krku a na zápěstích plynule pokračující šedivým

Človlk

Rozhlasová hra

Nejdřív je slyšet, jak zvíře žere: chtivě mlaská, drtí kosti v zubech, chroptí hladem po dalším soustu, odfrkuje, mručí. Zvuky jsou snímány ve velkém detailu; teprve po chvíli mohou ustoupit do pozadí, abychom rozuměli babičce.

Babička (idylicky) To nám chutná! Taky jsem měla hlad. Na vzduchu

Těšínské niebo – Cieszyńskie nebe

POD TĚŠÍNSKÝM NEBEM

Myšlenka vytvořit představení o Těšíně na základě písní „barda“, který toto nevelké, avšak starobylé město na řece Olši/Olze v současnosti patrně nejvíce proslavil, je stará několik let. V roce 1994 začala Renata Putzlacher, těšínská básnířka a dramaturgyně polské scény Těšínského divadla, překládat pro polskou televizi …

Panenka z porcelánu (hra)

Původní hra studentky 3. ročníku dramaturgie na pražské DAMU.
[…] 2. V Květinovém domově.
Krysa vojáčku

Vojáček ano

Krysa ano prosím – se říká

Vojáček ano prosím

Krysa vojáčku ty ses mi nikdy nelíbil

Vojáček hm

Krysa co –

Vojáček ano prosím

Krysa co jsi říkal –

Vojáček