(úryvek)
1. MY NA TO MÁME! – rok 2015.
Lenka vstoupí do místnosti plné světel. Moderátor s papírem v ruce si zkouší svůj výstup, je to muž s precizním přístupem k práci, koneckonců – je to jeho show. K Lence přistoupí Maskérka a začne ji líčit. Ve studiu panuje čilý ruch, blíží se čas natáčení.
Moderátor Milí diváci, krásný dobrý večer. Pohodlně se posaďte, nikam neodcházejte, také nás nepřepínejte a – právě teď! – vypusťte z hlavy veškeré své starosti. Anebo je prostě přenechte těm, kteří propásli příležitost být zde nyní s námi. Mám dnes pro vás speciálního hosta. Je jím žena, která vás zajímá a o kterou jste si sami napsali – žena, o které se mluví, jelikož má talent, cit a půvab. Její kniha „Identita v prachu“ se záhy po vydání stala bestsellerem a nepochybně ji máte doma i vy. Lenka Nová, přestože nepoužívá velkých slov, dokáže… přestože využívá minimalistických jazykových prostředků… přestože nečaruje s formou… Vážení diváci, pokud hledáte mapu vlastní identity, nechte se inspirovat Lenkou Novou, která bez náznaku vykonstruovanosti popisuje život sám – život, který nám před očima plyne jako voda… jako řeka… (Zvážní, Asistentce režie) Není to moc teatrální?
Asistentka Je.
Moderátor Nejsem dneska ve formě.
Asistentka režie mu podá hrníček, na kterém stojí nápis We can do it! Moderátor se napije kávy a ukáže na publikum v sále.
Moderátor Tohle je kompars?
Asistentka Jo.
Moderátor Ví, co mají dělat?
Asistentka Ještě ne.
Moderátor Měli bejt zaškolený už před půl hodinou, Zuzano. Za chvilku začínáme.
Asistentka (předstoupí před publikum) Viktore, prosím tě. (Světlo v sále) Takže dobrý den, jmenuji se Zuzana a jsem asistentka režie. Kdo už tady u nás byl, tak jistě ví a zná, ale pro ty, kteří jsou tu poprvé: střídáme tři základní reakce dle mých pokynů. Potlesk (předvádí), nesouhlasné bučení (předvádí) a smích (předvádí). Není na tom nic složitého, sledujte tyto cedule (předvádí cedule s nápisy jednotlivých reakcí) a svých šedesát korun honoráře za dnešní účast si vyzvedněte při odchodu ze sálu. Děkuji. Viktore, můžeš.
Opět změna světel. Moderátor vstoupí do světel a pokračuje v přípravě.
Moderátor Tato žena napsala knihu, která přetéká láskou, hledá porozumění v nejkrutějších časech a nabízí odpuštění, jakého je schopna jedině žena. Lence Nové je sotva čtyřicet, přesto už stačila napsat knihu, vychovat tři děti…
Lenka Dvě.
Moderátor Jak prosím?
Lenka Dvě děti.
Teprve teď si Moderátor všimne Lenky.
Moderátor Vy jste kdo?
Lenka Já…
Moderátor Promiňte. Jsem vždycky před začátkem tak soustředěný, že vlastně přestávám vnímat. Vítám vás u nás. Vašek Pátý.
Lenka Lenka Nová.
Moderátor Vždyť já vím. Těší mě.
Lenka Mě taky. Prosím vás, můžu si ještě zavolat?
Moderátor Samozřejmě. (K Asistentce) Začneme za dvanáct minut.
Asistentka Dobře.
Lenka vytáčí číslo.
Lenka Vladimíre? To jsem já, Lenka.
Vladimír Ahoj… jak se máš? Vlastně jsem překvapený, že voláš.
Lenka Já jsem právě v… no to je jedno, to bys mi asi nevěřil.
Vladimír Můžu ti nějak pomoct?
Lenka Ne, nemůžeš. Promiň, já vlastně ani nevím, proč volám. Asi jsem jen potřebovala s někým – právě teď – mluvit.
Vladimír Ne ne, počkej, jsem rád, že tě slyším. Byl jsem dnes v „naší“ kavárně, shodou okolností jsem si tam přečetl noviny a v jednom článku… víš, co mě napadlo? Nenapsala jsi knihu?
Lenka (zarazí se) Ne, já? Prosím tě, jak tě to napadlo? Vladimíre, mám takový zvláštní pocit… Poslyš, budu muset končit. Mám nějakou práci.
Vladimír Rád bych tě zase viděl. Můžu pak zavolat?
Lenka Ne, nevolej mi. Vrátil se manžel. Nevím, jestli je dobře, abychom se vídali.
Vladimír Když nezavoláš, zavolám ti já.
Lenka Ne, prosím tě, ne. Dobře, já ti zavolám, až skončím.
Vladimír Budu rád.
Lenka Ahoj.
Lenka zavěsí. Je na sebe naštvaná.
Lenka (Asistentce) Máme ještě chvilku?
Asistentka Ale rychle, prosím vás.
Lenka vytáčí ještě jedno číslo. Je netrpělivá.
Lenka Mami, zvedni to. Zvedni to. Mami. Zvedni mi to. No tak, prosím, zvedni to. Mami!? Hlasová schránka… Bezva.
Asistentka chystá na stolek dvě skleničky s limonádou. Nějaký další člověk ze štábu staví z deseti exemplářů Lenčiny knihy úhlednou propagační pyramidu. Moderátor sebou ležérně hodí do jedné z pohovek, sekne mu to – jako vždycky. Minuty utíkají.
Asistentka Pojďte se už posadit. Ten telefon mi dejte, vypnu ho.
Lenka Děkuju.
Moderátor Ničeho se nebojte, moje otázky jste dostala, odpovědi jistě připravila. Jste talentovaná, sluší vám to a MÁTE NA TO!
Lenka Víte já… Ano, určitě. Máte pravdu, děkuju.
Znělka pořadu MÁTE NA TO. Pyramida z knih „Identita v prachu“ se tyčí v popředí.
Moderátor Milí diváci, přeji vám krásný dobrý večer. Pokud ještě nesedíte, tak se posaďte a už nikam neodcházejte. Jak víte, v našem pořadu vám pravidelně představujeme osobnosti, které se nebály vydat za svým smělým cílem a uvěřily samy v sebe. Také vy nepochybujte, že MÁTE NA TO a seznamte se s autorkou knihy – a to velice úspěšné knihy. Obsah „Identity v prachu“ je zdánlivě prostý: kniha pojednává o ženě, která hledá – sebe samu. Jak na to? Vítám u nás Lenku Novou! Jak se dnes cítí žena, která se rozhodla hledat něco tak – určitého?
Lenka Abych pravdu řekla, není to nijak výjimečný stav, ve kterém se právě nacházím, ale ano, pokud smím hodnotit, určitá práce byla vykonána. Člověk je podle mého názoru povinován k tomu, aby dokončil to, co jednou začal… Víte, řeknu to takhle: hledání sebe sama je jedním z nejtěžších životních úkolů člověka.
Moderátor Ale nějakému poznání se lze přiblížit?
Lenka Snad. Já – víte – dokončila jsem svou knihu před třemi lety a rok jsem hledala vydavatele… občas mám pocit, že od té doby uběhlo sto let…
Moderátor Ale dokázala jste to. A vaše kniha se prodává.
Lenka To ano. Přicházejí pozitivní ohlasy, občas dostanu email nebo i dopis s velice milým obsahem. Jsou samozřejmě i negativní reakce, ozvala se určitá skupina historiků, kteří mi vyčetli dějinné nesrovnalosti –
Moderátor Kritizování je vlastností těch, kteří sami nic netvoří!
Asistentka předstoupí před publikum s cedulí „Nesouhlasné bučení“.
Lenka Abych se přiznala, mě se kritika zle nedotýká, pokud je oprávněná.
[…]
