První stadium: večer po návratu
Spojené symfonické orchestry hrají směs českých národních hudebních básní. Nesmí chybět Má vlast, O rodné zemi, Praga, může se ozvat i Ta naše písnička česká, ale v dostatečně ambiciózním pojetí – s velkým počtem smyčců. Střihy by měly být organické, aby koláž působila jako dílo z jednoho kusu. Posléze kulminuje a skončí.
Jung (zahvízdá do ticha výrazný swingový motiv – začátek refrénu písně Hřebík v botě. Po chvilce čekání signál zopakuje)
Marjána (z okna) Jděte si hvízdat jinam.
Jung Sorry. Paní Jungová už spí? (I v češtině má pan Jung zřetelný americký přízvuk)
Marjána Paní Jungová už se neprobudí. Co jste jí chtěl?
Jung Rozumím dobře? Paní Jungová zemřela?
Marjána Včera měla pohřeb.
Jung (po pauze) Pan Jung je doma?
Marjána Pan Jung je doma v Americe.
Jung Mladý pan Jung. Já se ptám na otce.
Marjána Ten zemřel v roce šestapadesát.
Jung Ferdinand Jung?
Marjána Kočáry, fiakry, drožky.
Jung Madam, vidíte ten kufr? Ten kufr obsahuje dopisy Ferdinanda Junga. Poslední přišel, je tomu dva týdny.
Marjána Vážený pane, vidíte ty ruce? Těmahle rukama jsem v šestapadesátým roce prala Ferdinandu Jungovi košili do rakve.
Jung Vy jste Marjána?
Marjána Vy jste mladej pán.
Jung Smím dál?
Marjána (se lekne) Nemám uklizeno.
Jung Marjánko, nepřijel jsem kontrolovat, jestli není na kredenci prach. Musíte mi přece vysvětlit, co se tu stalo.
Marjána Co by se stalo? Přijel jste s křížkem po funuse.
Jung (otvírá kufr a obálku) Podívejte se: „Milý synátore… Tvůj milující otec. V Kutné Lhotě dne 28. října 1989.“ Před měsícem. Na den přesně.
Marjána Když nevěříte mně, zeptejte se prvního, koho potkáte. (Opraví se) Prvního v našem věku.
Jung Nezlobte se. Nerozumím tomu.
Marjána Na to si zvyknete.
Jung Žije tu ještě někdo, koho jsem znal?
Marjána Zastavte se U černýho koně.
Jung Dá se tam přespat?
Marjána Určitě. Je dávno po sezóně. (Pauza) A ráno přijďte. Uvařím vám kafe.
Jung Děkuju. Dobrou noc.
[…]
