disk

K zamyšlení

Recenze výstavy v Muzeu Kampa. Joseph Beuys, Marcel Duchamp a rozdílnost dvou důležitých konceptů západního umění.

Právě v den, kdy jsem po několika odkladech odevzdával svůj text o Josephu Beuysovi do minulého čísla Disku, otevírala se v Muzeu Kampa prezentace Beuysova díla. Čtyři filmy či videozáznamy různých performancí a aktivit v celkové délce 98 minut, dvanáct kreseb tužkou, sedm plakátů a ‘bonus’ v podobě dvou krátkých životopisných filmů jistě nevytváří dohromady ani zdaleka výstavu z rodu oněch obřích, na které si zvykáme už i v našich galeriích. Spíše pár poznámek k tvorbě jednoho umělce než běžná shrnující biografická výstava. Vedle stručné a nepříliš šťastné ‘glosy’ v rámci současné přehlídky soudobého německého umění Co bych byl bez tebe? v Městské knihovně, po letech alespoň malá připomínka. Jakási záplata na nezájem o historicky mimořádně důležité dílo…
Takový bychom asi mohli mít pocit po prohlédnutí všeho, co se vešlo do jediné malé místnůstky a její miniaturní předsíně, proměněné do biográfku s dvěma životopisnými filmy. Ale přesto, nebo právě proto, že se Beuys tísnil v sousedství hodnotného výběru toho nejvýznamnějšího českého, potažmo středo- a východoevropského umění, které paní Meda Mládková nasbírala s finanční pomocí svého manžela a za ideové supervize spřátelených kunsthistoriků v uplynulých desetiletích, dostala tato minipřehlídečka neobyčejný význam. Byla to vlastně důvtipně vytvořená platforma k úvahám o smyslu a roli výtvarného (de facto ale nejenom výtvarného) umění v životě společnosti v čase po meziválečných výbojích avantgardy. S jistou mírou nadsázky, a tedy s patřičnou dávkou rizika bychom snad mohli prohlásit, že se Muzeu Kampa tímto nenáhodným setkáním obrazů a plastik se zdánlivým ikonoklasmem podařilo ilustrovat a zvýraznit základní otázku, na kterou musí umění druhé poloviny závěrečného století druhého a na počátku třetího milénia neodbytně reagovat. […]