Poznámka o Národním divadle v Sofii a zdejší úspěšné inscenaci předního bulharského režiséra Alexandra Morfova.…
Scénický cit architekta Jana Letzela
Portrét slavného architekta vytvořený prostřednictvím Letzlových zážitků z cest do Egypta a Japonska, jak je vylíčil v dopisech své matce.
(úryvek)
„Byli jsme totiž onehdy v arabském divadle a jindy zase šli jsme se podívat na zvláštnost čistě arabskou: na břišní tanec. Již zajímavá je místnost, kde se
Scénický New York
O scéničnosti základního ‘půdorysu’ i jednotlivých míst a staveb proslulé megapole včetně ‘scenic points’, z nichž lidé s neutuchajícím zájmem pozorují jak město samo, tak jeho život.
[…]
The High Line
Zmiňoval-li jsem se v pasáži věnované zahuštěnému manhattanskému teatrálnímu trsu rovněž o nebývalé kumulaci zdejších dopravních systémů,
Wroclaw – mikrokosmos střední Evropy
Třetí autorova sonda do scénických parametrů měst našich polských sousedů. Hlavní pozornost věnuje především velkolepé Hale století, jejíž dějiny mohou posloužit jako svérázné zrcadlo složitého vývoje střední Evropy.
Vratislav. Breslau. Wroclaw. Tři jména pro jediné město. Češi, Němci, Poláci – tři jazyky a tři kultury, které se do
Gdaňské scenerie
Několik didaskalií od Baltu. Autor si všímá nespecifické scéničnosti města i textů, jež o Gdaňsku píše polský prozaik Stefan Chwin.
(úryvek)
Město, které bylo
…a v neděli, kolem třetí odpoledne, šplhaly Walmannovy dcery, Eva a Marie, v bílých krajkových šatech, mávající složenými paraplíčky a přidržující si klobouky, jež
Scéničnost a identita
Zpráva o události „Slavnostní večeře na počest příjezdu panovníků a jejich družin“, uskutečněné na náměstí ve Starém Bohumíně 26. srpna 2006.
[…]„Obyvatelé Starého Bohumína se rozhodli, že když jejich město slaví 750 let od první historické zmínky, měli by to rovněž náležitě oslavit, a proto spolu všichni
Gliwice – pět scénologických postřehů z jedné cesty
O vazbách mezi světem divadla, či šířeji scénické vizualizace, a světem architektury
Muzeum v polských Gliwicích patří podle některých názorů v současné době ve středoevropském kontextu k těm nejambicióznějším a nejaktivnějším. Kromě širokého záběru vlastní muzejní a sbírkové práce iniciuje také nezvyklé spektrum tvořivých aktivit. Pro svůj otevřený
Těšínské niebo – Cieszyńskie nebe
POD TĚŠÍNSKÝM NEBEM
Myšlenka vytvořit představení o Těšíně na základě písní „barda“, který toto nevelké, avšak starobylé město na řece Olši/Olze v současnosti patrně nejvíce proslavil, je stará několik let. V roce 1994 začala Renata Putzlacher, těšínská básnířka a dramaturgyně polské scény Těšínského divadla, překládat pro polskou televizi …
Scénologie a urbanismus (Scénologie Ostravy 5)
Specifičnost ostravské scenerie: urbanistické zásady Camilla Sitteho, utvářející podobu nového města Přívozu, utopická představa ideálního průmyslového města Vítkovic vtělená do plánů Paula Kupelwiesera
Chceme-li při zkoumání nespecifických scénických a dramatických kvalit města Ostravy postoupit od výmluvných a názorných jednotlivostí, jakými jsou sochy v architektuře, divadelní budovy či zábavní
Scéna: halda (Scénologie Ostravy 4)
Fenomén ostravských struskových a uhelných hald a jeho scéničnost, Svobodný stát Halda v beletristickém zpracování Věnceslava Juřiny či J. O. Bora a projekt Ostrá tráva architektky Petry Kandusové.
Historik architektury Martin Strakoš uvádí jednu ze svých četných studií o moderní ostravské architektuře těmito slovy:
Francouzský přírodovědec Georges Cuvier
Francouzský přírodovědec Georges Cuvier
Scénologie Ostravy
Autor: radovan Lipus
Edice Disk velká řada – svazek 3.
Scénologií se nazývá zkoumání fenoménu scény a scéničnosti, které je v době dříve netušeného rozvoje médií a dříve nepředstavitelného rozšíření jejich vlivu – a s tím obojím spojeného scénování a sebescénování kdečeho a kdekoho – jistě velice aktuální. …
