disk

Bratři (Karamazovi)

Hra o mládí, lásce a čertech podle Dostojevského.
(úryvek)
Den první
1. Parazit
Rakitin  Vida ho, svatouška! No, vylez!
Aljoša  Míšo…
Rakitin  Tak Aljoška nám šmíroval!
Aljoša  Nešmíroval.
Rakitin  Nelži! Celou dobu si nás tady potají pozoroval, co?
Aljoša  Tak to není, Míšo, opravdu!
Rakitin  Aljoško, ty přece vždycky mluvíš pravdu! Šmíroval nebo ne?
Aljoša  Já přece nechtěl.
Rakitin  Vida, jak se nám chlapeček vybarvuje! A líbilo se ti, cos viděl?
Aljoša  Nelíbilo.
Rakitin  Jenom se nedělej! Nemohl jsi odtrhnout oči! – Odkud vlastně jdeš?
Aljoša  Byl jsem u starce.
Rakitin  A copak náš svatý Zosima? Stůně? Stůně? – Aljoško, všichni svatí vymírají! Ale my jsme ještě mladí!
Aljoša  Kdo byla ta žena?
Rakitin  Úžasná, co říkáš?
Aljoša  Kdo je to?
Rakitin  Grušeňka! Nikdys ji neviděl? Každý přece zná tuhle holku!
Aljoša  Ona se prodává?
Rakitin  (rozesměje se) Ale! Copak se to zrodilo v té vaší hlavičce, Alexeji? Zaujala tě, že mám pravdu?
Aljoša  Vůbec mě nezajímá, abys věděl!
Rakitin  To se divím! A nevěřím ti to! Tahle slečinka totiž pobláznila celou tvoji rodinu! No, co koukáš? S Grušeňkou si člověk nesmí zahrávat! Je to nebezpečná mazaná kočička!
Aljoša  O čem to mluvíš?
Rakitin  Ty jsi takový boží prosťáček! Uvrtal ses v klášteře a zavíráš oči před světem.
Aljoša  S mojí rodinou nemá ta žena nic společného!
Rakitin  Opravdu? Tvůj tatíček je do ní celý zblázněný. Sbíhají se mu sliny, jak se na ni jenom podívá. A tvůj nejstarší bratříček Míťa se s ní už nějakou dobu tajně schází. Tos nevěděl?
Aljoša To není pravda! Míťa má snoubenku! Je zasnoubený s Kateřinou Ivanovnou.
Rakitin  Kdyby byla mužský, řekl bych, že už má pořádné parohy!
Aljoša  Kdo ti tohle napovídal?
Rakitin  Znám ženské a znám Grušeňku!
Aljoša  Ne, v tom určitě nemáš pravdu!
Rakitin  A ty ji snad máš? Co vlastně víš? Cpeš si do hlavy samé svátosti a ve skutečnosti ani netušíš, co se děje u vás doma! Ty alibisto! Nevidíš pravdu, protože ji nechceš vidět! Jakmile se to někde mele, cítím to! Mám dobrý nos! A kdo má dobrý nos, ten cítí zločin! Zavání to u vás!
Aljoša  Co to říkáš? Jaký zločin?
Rakitin  Ten bude ve vaší rodině, ten zločin. Dojde k němu mezi tvými bratry a tvým bohatým tatíčkem.
Aljoša  Počkej… Jak jsi na to přišel?
Rakitin  I vy Karamazovi! Kouká vám to přímo z očí! A nejvíc v tom lítá tvůj bratříček Míťa! Je to hrozný chlípník! A hlupák! Takový člověk klidně vrazí kudlu i do tatíčka, nemyslíš?
Aljoša  To není pravda! Míťa by nikdy nic takového –
Rakitin  Copak sis ji pořádně neprohlédl? Viděl jsem, jak ti svítily oči! Věř mi: Grušeňka za to stojí!
Aljoša  Míťa je zasnoubený a takovými, jako je ona, by pohrdal!
Rakitin  Grušeňkou? Ba ne, hošánku! Když se někdo zamiluje do ženské, do její krásy, nebo třeba do jediné části jejího těla, opustí pro ni úplně všechno! Jestli je poctivý, začne krást, jestli je věrný, zradí! Pro takovou bude i vraždit! Třeba jí i pohrdá, ale nemůže se odtrhnout! Ale to ty ještě nechápeš!
Aljoša  Já to chápu.
Rakitin  Ale! Že bys to chápal? Už jsi o tom tedy přemýšlel? Jsi tichá voda, Aljoško, a čert ví, co všechno už víš!
Aljoša  Tak jsem to nemyslel.
Rakitin  Aljoško, poslechni, víš jak ti říkáme u nás v semináři?
Aljoša  Nevím.
Rakitin  „Holčička!“ Protože vždycky, když se bavíme o ženských, zrudneš a zacpáváš si uši! Ale to už, jak vidím, dávno neplatí! Jsi přece Karamazov! Rod a výběr něco znamenají! Po otci jsi chlípník a po matce boží blázen! Co se třeseš?
Aljoša  Vůbec se netřesu.
Rakitin  Jestlipak víš, že ta potvora Grušeňka chce, abych tě k ní přived? „Já z něj tu kutnu stáhnu!“ – přesně tak to řekla!
Aljoša  Vyřiď jí, že k ní nikdy nepřijdu!
Rakitin  Tak se hned nečerti! Sám jsem se divil, co jí na tobě tak zajímá.
Aljoša  Počkej, Míšo, chceš mi tvrdit, že můj otec a bratr Míťa se zamilovali do stejné ženy?
Rakitin  No, zamilovali! Dotírají na ni svými návrhy, počestné ovšem nejsou!
Aljoša  Tak to určitě není!
Rakitin  Máš pravdu, Aljoško, je to mnohem horší: tvůj druhý bratříček Ivan je totiž taky celý jaksi poblázněný. A zkus uhádnout, do koho? Do Míťovy snoubenky!
Aljoša  Do Kateřiny?
Rakitin  Kruh se nám uzavírá! Když o tom tak přemýšlím, z toho se skutečně může vyvinout vražedný konflikt, nemyslíš?
Aljoša  To je lež! Jak to můžeš tvrdit tak jistě?
Rakitin  Vím to od Grušeňky. A hlavně: mám na tyhle věci nos!
Aljoša  A copak máš s tou Grušeňkou ty? Asi k ní často chodíš, když všechno tak dobře víš!
Rakitin  (chytne Aljošu pod krkem) Co tím chceš říct, Karamazove? Tak poslouchej, chlapečku: mě nikdo urážet nebude! Když ji navštěvuju, mám k tomu svoje důvody!!
Líza  (vejde) Aljošo!
Aljoša  Lise! (Aljoša s Rakitinem se od sebe odtrhnou)
Rakitin  Zdravíčko, slečinko!
Líza  Aljošo, Kateřina Ivanovna vám tohle posílá (významně vytahuje psaní). Naléhavě vás prosí, abyste ji navštívil, ještě dnes. Ale musíte prý určitě přijít, a ne jenom slibovat!
Aljoša  Chce, abych ji navštívil? Já? A proč?
Líza  To je všechno kvůli vašemu bratrovi. Prý s vámi naléhavě potřebuje mluvit.
Aljoša  Viděl jsem ji jednou v životě.
Líza  Ona je tak ušlechtilá a vznešená bytost! Uvažte, co teď snáší! Je to všechno hrozné, hrozné!
Aljoša  Dobře, přijdu.
Líza  Jste skvělý, opravdu skvělý! Vždycky jsem si to myslela a jsem ráda, že vám to teď můžu říct!
Rakitin  Jste opravdu skvělý, Alexeji, skvělý!! (Obrátí se na Lízu) Slečinko, pozor na chlípníky! (Směje se a odchází)
Aljoša  Lise, proč mě přivádíte do rozpaků?
Líza  (najednou se rozpláče) A proč jste vy na všechno zapomněl? Když jsem byla malá, nosil jste mě v náručí a hráli jsme si spolu. Chodil jste mě učit číst. Říkal jste, že jsme už navždycky přátelé, navždycky! A teď se mě najednou bojíte, copak vás sním?
Aljoša  Lise…
Líza  Proč nejdete blíž ke mně, proč se mnou nemluvíte? Proč mě nechcete navštívit? Ale to vy ne, kdepak, vy se teď staráte o spásu duše! Vždyť vy se v té hloupé kutně schováváte před lidmi! I před sebou!
Aljoša  Lise, slibuju, že vás navštívím, opravdu!
Líza  Jsem husa a nestojím za nic! Máte docela pravdu, že nechcete chodit k takové směšné holce! (Odbelhá se s pláčem)
Aljoša  Lise!!
[…]