disk

Bratři (Karamazovi)

Hra o mládí, lásce a čertech podle Dostojevského.
(úryvek)
Den první
1. Parazit
Rakitin  Vida ho, svatouška! No, vylez!
Aljoša  Míšo…
Rakitin  Tak Aljoška nám šmíroval!
Aljoša  Nešmíroval.
Rakitin  Nelži! Celou dobu si nás tady potají pozoroval, co?
Aljoša  Tak to není, Míšo, opravdu!
Rakitin  Aljoško, ty přece

Návrat realismu?

O nové inscenaci Théâtre du Soleil Les Éphémères, Lassallově Náměstíčku v Comédii-Française a několika pařížských výstavách. Autoři se vedle pozoruhodné Lasallovy inscenace Goldoniho Náměstíčka v Comédie-Française věnují zejména Efemérám A. Mnoushkimové v Théâtre du Soleil, které jsou příkladem specifické herecké dramaturgie. Přestože Les Éphémères vznikly z nejosobnějších zážitků …

Sympozium o japonském a čínském divadle: Hercovo tělo jako výrazový prostředek tradičních i moderních divadelních forem

Rekapitulace průběhu dalšího ročníku sympozia pořádaného Centrem základního výzkumu AMU a MU za účasti předních odborníků z tokijské Univerzity Waseda, Jokohamské národní unoverzity a Ústavu Dálného východu FF UK.
Ve dnech 14. a 15. prosince 2006 se na půdě DAMU uskutečnil již třetí ročník sympozia o japonském a

Schlemmerovy performance v Bauhausu

Další příspěvek ke studiu performančního umění od začátku 20. století do současnosti, tentokrát o experimentech Oskara Schlemmera vycházejících z požadavku pociťování prostoru (Raumempfindung).
[…] Všechny Schlemmerovy performanční aktivity, a to od počátku jeho tvorby včetně Člověka a stroje (1924) nebo loutkové hry Dobrodružství malého hrbáče (1924) až po

Herci Činoherního klubu v živlu hry

Mapování významných koncepcí českého herectví 20. století a způsobů jejich realizace je tentokrát věnováno zvláštnímu a ojedinělému fenoménu herectví souboru, který přinesl českému divadlu originální podněty zejména ve své počáteční vývojové fázi.
(úryvek)
Něco bylo ve hře
Probírám-li se vzpomínkami na inscenace Činoherního klubu, hlavně na ty zpočátku,

Listy emigrantov

Dopisy rusínských emigrantů se staly jedním ze zdrojů, z nichž vznikala specificky scénická podoba inscenace „Sclavi – Emigrantova píseň“ souboru Farma v jeskyni.

(úryvek)
Pri práci na inscenácii Sclavi – Emigrantova píseň mňa aj mojich kolegov zaujímalo, ako skúsenosť z emigrácie zaznamenávali Slováci či Rusíni, ktorí sa do

Divadelní poiesis

Pitínského inscenace Goethova románu Spříznění volbou v Dejvickém divadle podle autora navazuje na poetické divadlo E. F. Buriana a rozvíjí tuto tradici v podmínkách postmoderny.
(úryvek)
[…] Společným jmenovatelem – Mukařovského sémantickým gestem jako systematizací složek (viz Mukařovský 1982: 518) – je ve Spřízněních volbou mytické. Benjamin (1979:

Scénologie krajiny 1 (Estetické aspekty)

O scénologii životního prostředí či životního prostoru člověka.
(úryvek)
Začnu příhodou. Jednoho pozdního letního odpoledne, bylo po prudkém lijáku a vše bylo ponořeno do teplých par zrozených ze setkání prohřáté země a chladivého deště, kráčel jsem sám po úzkém hřebínku vycházejícím východně ze Zbrázděného vrchu v Polomených horách.

Scénický smysl a dramatický cit

Scénologická studie, zaměřená na zkoumání scénického smyslu souvisejícího s pociťováním prostoru, tvaru a pohyb, rozvíjí kriticky Zichovu tezi o „vnitřně hmatové zkušenosti,“ kterou Alexandr Tairov nazýval „kinetický cit“.
(úryvek)
Čemu v této studii říkám scénický smysl, není na rozdíl od obvykle jmenovaných (vnějších) smyslů spojeno s konkrétním

Disk 19 (březen 2007)

Studie Jaroslava Vostrého „Scénický smysl a dramatický cit“ souvisí se scénologickým bádáním, jehož výsledky rozvíjejí i v tomto čísle z různých hledisek také další autoři. To, co Vostrý nazývá scénickým smyslem a co souvisí s pociťováním prostoru, tvaru a pohybu, není podle něho spojeno s jedním smyslovým orgánem; …