V divadelní sezoně 2003–2004 uvedlo Divadlo Archa dvě inscenace na téma internetové komunikace: Chat – Nebezpečně snadné známosti (premiéra 15. 12. 2003) a Nickname (premiéra 15. 10. 2004). Obě inscenace vznikly v rámci dlouhodobého projektu Divadla Archa, Archa.lab. a jsou součástí tematického celku nazvaného CHAT.
Anglické slovo ‘chat’ (česky je překládáno jako ‘pokec’ nebo ‘klábosení’), označující komunikaci na internetu, implikuje představu nezávazné komunikace, hravost či jakousi ‘komunikaci pro komunikaci’. Chat můžeme vnímat pozitivně – jako nový prostředek mezilidské komunikace, ale i negativně – jako náhražku skutečné komunikace (dialogu), či dokonce nástroj jejího vyprázdnění v nezávazných hrách měněných identit a fiktivních výpovědí, u kterých je oceňována spíše jejich hravost než autenticita či vztah ke skutečnosti. ‘Chatování’ můžeme tedy vnímat jako výraz tendence ke všeobecné scénovanosti.
‘Hravé’ používání nového komunikačního média můžeme rovněž dát do souvislosti s počáteční fází jeho uplatnění a s hledáním jeho místa a funkce v současném kulturním kontextu. Jak píše Vilém Flusser: „Z nových přístrojů vychází dvojnásobná fascinace: uchvacují, protože ještě nemůžeme předvídat, jak fungují – jsou ‘nebezpečné’ – a ještě je můžeme odpoutat od záměru, pro který byly vytvořené. Jsou ‘revoluční’ (asi tak jako je revoluční používat auto na pohlavní místo pouliční styk). Tuto druhou fascinaci novými nástroji můžeme považovat za negaci té první. Nové nástroje mohou obsahovat ještě skryté možnosti a objevení této nové možnosti může osvobodit od nebezpečnosti nástrojů“.
Okouzlení novým komunikačním médiem, v našem případě technologií chatu, se projevuje vždy řadou meta-vyprávění, projektujících do nových technologií naděje a vlastní sny, ale i předem formující očekávání a následně i pocity, s užíváním nových technologií spojené. Zpřítomnění (nebo alespoň vědomí) těchto meta-vyprávění je pro pochopení funkce daného média ve společnosti stejně nezbytné jako znalost technických možností, které nabízí. Zvláště v souvislosti s počítačovou sítí jsme svědky velmi těsné koexistence technologie jako takové a vyprávění, která ji zahalují aurou revoluční novosti.
Právě tuto ‘auru’ komunikace prostřednictvím nových médií zpřítomňují iniciátoři projektu CHAT v souvislosti s uvedením první z obou inscenací (Chat – Nebezpečně snadné známosti): „Chat – projekt Divadla Archa zabývající se nástrahami moderní komunikace. Internetová komunikace se zdá být snadnější, efektivnější a také zábavnější než bezprostřední lidský kontakt. Je tomu skutečně tak? Nejsou tzv. komunikační technologie pouze šikovně nastražené pasti?“ (www.archatheatre.cz 27. 1. 2004) […]
[***]
