disk

Prolegomena k metodologii výzkumu edukačního dramatu 2

Druhá část výkladu několika základních úhlů pohledu na výzkum spjatý s dramatickou výchovou.

[…]

Výzkum tvůrčích procesů při přípravě i realizaci divadelního představení nebo edukační dramatické struktury

Začněme u zkoumání práce umělce‑profesionála. Využijme jako ukázku takového výzkumu práci J. Vostrého o P. Čepkovi (Vostrý 1996). Pokud bychom chtěli

Prolegomena k metodologii výzkumu edukačního dramatu 1

První část výkladu několika základních úhlů pohledu na výzkum spjatý s dramatickou výchovou.

(úryvek)

Naše existence může být vyjádřena dvěma kruhy. Vnitřní kruh tvoří naše impulzy, náš tajný život, který nelze vidět ani sledovat. Vnější kruh představuje společenský život: naše vztahy k druhým, práce, rekreace. Divadlo celkem vzato

Muzikálový Berlín

Recenze úspěšných inscenací muzikálů z domácí dílny (Hinterm Horizont) a německo-americké autorské spolupráce (Tanz der Vampire Jima Steinmana a Michaela Kunzeho).…

Fenomén ‘český’ muzikál

Svérázná podoba ‘českého’ či ‘pražského’ muzikálu je výsledkem proslulých, ale v současnosti specificky tržně aktualizovaných malých českých poměrů. Autoři přičítají vliv kulturní uzavřenosti minulého režimu, nedostatečné připravenosti na tento druh produkce i finančnímu a ekonomickému provozu souvisejícímu s oficiálním hodnocením úlohy tohoto druhu divadla v našem kulturním rámci.…

Činoherní němota

Analýza scénického přístupu, jakým se vyznačují Wilsonova inscenace Čapkovy Věci Makropulos a Pitínského jevištní transformace textu Milady Součkové Historický monolog (Zpověď presidenta Háchy) v pražském Národním divadle.

[…]

Historickém monologu se na počátku představí dvě zvláštní sochy‑herecké postavy, které mají tváře pokryté maskou ze sádry. Karel Steigerwald

Metody subjektivního (percepčního) popisu vlastností hlasu a popisované parametry

Příspěvek ke zkoumání typologie hlasových dovedností a postupů jejich hodnocení, která by propojovala jak hlasy patologické, tak hlasy umělecké.

(úryvek)

Popis hlasu a subjektivní hodnocení hlasové kvality se stále těší velké pozornosti odborníků z různých oborů. Za účelem sumarizace poznatků o hodnocení kvalitativních vlastností hlasu byly zpracovány dostupné

Příspěvek k hlasové práci herce Eduarda Vojana (1853–1920)

Stať předkládající bohatý materiál o jednom z dominantních výrazových prostředků legendární postavy českého jeviště.

(úryvek)

[…]

Eduard Vojan nastoupil do Národního divadla roku 1888, kdy tu oslňoval největší český krasořečník staré gardy, Jakub Seifert, který měl libozvučný, pěvecky školený baryton vždy příjemného témbru a vzornou vokalizaci v duchu

Slovo na jevišti a ve filmu

Studie z roku 1937 od režiséra a teoretika meziválečného avantgardního divadla o problematice mluveného slova na českém jevišti.

(úryvek)

Prvá antinomie

Teorie, která bude odvozovat vznik řeči z výkřiku bolesti, strachu nebo radosti, bude v rozporu s teorií, jež ztotožňuje dějiny myšlení a představování s dějinami řeči. Tento

Scénické podoby snového světa Laurie Andersonové (Krátké zamyšlení nad knihou Stories from the Nerve Bible)

Přístupy a postupy, zdroje a inspirace tvorby performerky Laurie Andersonové.

(úryvek)

Pokud jsem se v minulém článku s titulem „Příběh v performančním umění“, uveřejněném v Disku 26, věnoval právě Laurii Andersonové, performerce, která má k slovesnosti a literatuře nejblíže, a neodvolal se na její knihu Stories from Nerve

Opravdu jenom dobře znějící prostor?

Úvaha o akustických problémech prostoru, ve kterém se na prvním místě verbálně komunikuje.

Nejkratším příspěvkem 2. sešitu 16. svaz­ku časopisu Paragrana z roku 2007,[1] věnovaného problematice zvukové antropologie, je na první pohled poněkud rozpačité zamyšlení Sama Auingera „Dobře znějící prostor“.[2] Ve společenství rozsáhlých, tematicky zajímavě až neobvykle orientovaných

Karel Hugo Hilar a jevištní řeč

Studie upozorňuje na zásadní význam auditivní a hudební stránky Hilarova inscenačního způsobu a polemizuje se s názory Jindřicha Honzla na Hilarovu práci s hercem.
[…]

Honzl kritizuje, aniž uvážil objektivní příčiny, jistou nedotaženost sborové recitace v Hilarově inscenaci Svítání, ale uznává, že „silou zvuku (křik, pískání, hluky)

Vermeerova kamera a van Eyckovo zrcadlo?

Autorova reakce na studie Davida Hockneyho a Philipa Steadmana, které propracovávají hypotézu o existenci optických přístrojů jako pomůcek k dosažení věrného obrazu reality v západoevropském malířství od poloviny 15. století.

„Co mě fascinuje, je Vermeerův upřímný, bezelstný a neskrývaně upřený pohled, sterilně čistý, jakoby zbavený vší substance, nehmotný,

Opera v otevřeném prostoru

O scénologii prostoru přírodních divadel v tak odlišných případech, jako je veronská Aréna, jezerní divadlo v Bregenzu a otáčivá scéna v Tampere.

(úryvek)

[…]

Letošní Tosca (režie Philips Himmelmann) ohromuje technickou dokonalostí, pohybem obrovských dekoračních prvků či dekorace jako celku (výprava Johennes Leiacker, kostýmy Horte Jara). Není náhodou,

Web 2.0 mezi socializací a sebe-instalací

O některých sporných projevech provázejících tzv. revoluční proměnu internetu: o proměně lineárního webu ve web semiotický.

(úryvek)

Vlivem rozvoje teorie informací a kybernetiky v kombinaci se sociální psychologií a tendencí uměnovědných oborů vyrovnat se s tehdejšími novými vlivy byly takřka od šedesátých let minulého století mnohé umělecké projevy

Překladatelovy cesty k Shakespearovi

Na konkrétních příkladech (nejen z oblasti divadla, ale např. i dabingu) ukazuje autor způsob, jak respektovat danosti originálu a převést je tak, aby neztratily své funkce estetické i dramatické, a působily tedy v novém kontextu na diváka co nejvíce jako originál.

(úryvek)

První otázkou je, co je vlastně

Hledání řádu jako inspirace hudební tvorby

Úvaha o filozofii hudby, která vychází z pohybových zákonů vnějšího hmotného světa, nikoliv z akustického rozboru tónů či libovolných zvuků. Rozdíl je principiální: zatímco akustický názor umožňuje jakýkoliv výběr z nepřeberného zvukového komplexu, z pohybových zákonů vyplývá hudba výhradně jako jev tónový a tonální.

Ottovi Šimkovi – nezapomenu

Zvuk jako autonomní estetický objekt?

Studie zkoumající zvuk z hlediska estetického, racionálního i emocionálního a podle dalších základních kritérií.

Pod estetikou zvuku si můžeme ve shodě s encyklopedickými definicemi představit naplnění obecně uznávaných a v dané společnosti, pospolitosti či klanu platných norem kvantitativního a zejména kvalitativního uspořádání vlastností zvuku. Zjednodušeně řečeno, zajímá nás

Zvuk varhan; symbióza akustiky a umění

O základních aspektech zvuku varhan, které jsou nejenom příčinou jejich výjimečnosti, ale které mají bezpochyby mnohem širší a obecnější platnost v oblasti tvůrčí práce se zvukem vůbec.

Píšťalové varhany zaujímají mezi hudebními nástroji zcela výjimečné postavení. Jsou totiž nezastupitelným představitelem své doby jak po stránce technické a výtvarně

Zdánlivé snění osamělého génia

O vztahu vědomého elementu tvorby k nevědomému, o bezprostředním prožitku a jeho interpretaci na příkladu tvorby G. Chirica.

„…Gratulovali mi k mým obrazům.
Říkali, že jsou velmi dekorativní a scénografické
a že bych mohl být dobrým jevištním výtvarníkem.
Pochopil jsem tedy, že nepochopili vůbec nic…“
Giorgio de Chirico

Schlemmerovy performance v Bauhausu

Další příspěvek ke studiu performančního umění od začátku 20. století do současnosti, tentokrát o experimentech Oskara Schlemmera vycházejících z požadavku pociťování prostoru (Raumempfindung).
[…] Všechny Schlemmerovy performanční aktivity, a to od počátku jeho tvorby včetně Člověka a stroje (1924) nebo loutkové hry Dobrodružství malého hrbáče (1924) až po

Role modelů a originálů v lidské komunikaci

Sémiotická teorie rozvíjená v přednášce uvedené na University Indiana v roce 1970.

Sémiotiku naší doby trápí nemálo nedostatků. Popisnost a s ní spojená ztráta jakékoli obecné orientace jsou z nich. Extrapolování lingvistických principů, ‘lingvistický imperialismus’ je ještě horším zlem. Smrtelným hříchem současných sémiotických teorií je však matení různých …

Scéna a drama

Scéna a drama — Edice DISK

[…] Literatura pro divadlo, divadelní hra, nebo dramatický text?
Vyplatí se při dané příležitosti popřemýšlet o tom, kde se vzala celá teorie dvojakosti dramatu, rozlomeného mezi svou psanou a scénickou manifestaci (či scénické manifestace), a zejména ovšem koncepce ‘dvojakosti’ divadla, málem násilně…

Divadlo v přírodním prostoru

Divadlo v přírodním prostoru — Edice DISK

Autor se zabývá nejenom proslulým otáčivým hledištěm divadla v českokrumlovském parku, ale také kontextem, do kterého patří, v perspektivě mířící od starořeckého divadla až k současným produkcím pašijových her.

Samotný fenomén otáčivého hlediště nebyl posledním výrazným pokusem J. Brehmse, jak řešit …

Kde končí věda a začíná umění, a naopak?

Studie diskutující o různých rovinách vztahu umění a techniky od otázek historického prvenství přes jejich vzájemnou závislost až po různá úskalí grantového systému jejich financování.

O vztahu umění a techniky nalezneme bezpočet nejrůznějších retrospektivních, aktuálních i prognostických úvah, které se jej obvykle snaží vtěsnat do rádoby filozofických kategorií …

Od techniky k imaginaci

Pokračování úvah nad problematikou, kterou nastoluje preference obrazu a slova v nových, interaktivních médiích.

Ti, co v dětství poslouchali rozhlasové pohádky, si možná vzpomenou na okamžik, kdy se pokusili odklopit zadní kryt přijímače, aby zahlédli malé mluvící postavičky. Jaké to bylo zklamání! Vnitřek přístroje (to důležité, co přenos

Objekt ozvláštněný objektivem

Jak se problematika proměny zobrazování předmětu (nebo skupin předmětů) promítá do oblasti, kterou označujeme jako zátiší, a to především z hlediska smyslu a funkce této proměny v dějinách malířské a grafické tvorby? Na příkladu rozvoje fotografie a ostatních moderních mechanických médií přitom autor studie zkoumá, jak se obecně …

Mezi kalkulačkou a magií

Problematika preference obrazu a slova v nových, interaktivních médiích

„Pocit, že všechno už tu vlastně bylo, je nebezpečný a může vést k hérostratovským počinům podnikaným v úsilí zničit celou minulou kulturu, představovanou nejen pokud jde o její konkrétní podoby jako cosi, co už jako takové brání vzniku čehokoli

Chat jako divadlo

Recenze analyzuje dvě inscenace pražského Divadla Archa.

V divadelní sezoně 2003–2004 uvedlo Divadlo Archa dvě inscenace na téma internetové komunikace: Chat – Nebezpečně snadné známosti (premiéra 15. 12. 2003) a Nickname (premiéra 15. 10. 2004). Obě inscenace vznikly v rámci dlouhodobého projektu Divadla Archa, Archa.lab. a jsou součástí

Emoce a scénický cit

Studie zkoumající problematiku citů a pocitů v psychologii a scénologii

S emocemi jsou problémy. Dělají nám radost, pokud jsou příjemné, a starost, když nás trápí. V každém případě se emocím těžko bráníme. Necháváme se jimi strhnout jak ve vlastním prožívání, tak také když je sledujeme ve svém okolí.

Svoboda tvorby a patentované myšlenky

Jak ovlivňují nově vznikající právní předpisy, v uvedeném případě ty, které se týkají softwarových patentů v oblasti informačních technologií, podmínky pro svobodnou tvorbu?
[…] Existují firmy specializované pouze na shromažďování patentů, pomocí nichž lze vydírat ostatní. Takové firmy sice vlastní softwarové patenty, ale jejich zaměstnanci jsou pouze právníci,

Vizuální studia: Nový multidisciplinární obor, nebo pavěda?

Autor zkoumá historické kořeny i metodologické vazby vizuálních studií k příbuzným vědním disciplínám, zejména k teorii a dějinám umění, a vyslovuje i opatrnou prognózu možného vývoje těchto vztahů. Především však na třech příkladech analyzuje jednotlivé aspekty společenského působení vizuálních komunikací.…

O studiu základů herectví

Habilitační přednáška pedagoga katedry alternativního a loutkového divadla DAMU a uměleckého šéfa Dejvického divadla se na příkladu výuky prvního ročníku herectví zabývá otázkami kultivace talentu.…