disk

Jugoslávští dramatikové na brněnském jevišti

Dramaturgie brněnského Národního divadla se v období 1. Československé republiky zasloužila o soustavné uvádění předních jihoslovanských dramatiků a podílela se tak na důležitém budování plodných vzájemných kulturních vztahů.

Kdo znal Brno před několika lety, musí s podivem uznati ten veliký kus národní a umělecké práce, který se tu 

Position Paper

Úvaha nad teoretickým dílem předního českého divadelníka Iva Osolsobě.

„Američané – a snad i Angličané – užívají někdy termín position paper. Říkají tak sdělením, která přinášejí věci problematické, zdaleka ne skálopevně ověřené, hraniční, z ne zcela prozkoumaných oblastí vědy, sdělením, která přinášejíce pozici, volají po opozici, kladouce tezi,

Meze a krajnosti

Nad inscenacemi Krále Leara a Enron činohry pražského ND si autor pokládá otázku hranic i možných podob současného scénování.

(úryvek)

Myslel jsem si, že poté co laskavostí a péčí Ústavu dramatické a scénické tvorby divadelní fakulty AMU vyšel soubor mých statí z tohoto časopisu věnovaný některým současným problémům

Bílá nemoc jako problém dramaturgický

Reflexe specifického Čapkova scénického smyslu reviduje obvyklé žánrové zařazení Bílé nemoci k dramatu chápanému především jako literární druh. Poukazuje na mimický potenciál hry vnímaný v rámci komediální tradice vedoucí od Shawa k Dürrenmattovi.

Když se Karel Čapek rozhodl ve druhé polovině třicátých let vrátit k dramatické tvorbě –

Vinohradská dramaturgie v době působení Karla Čapka

Čapkova dramaturgická koncepce v repertoáru Vinohrad pod vedením Jaroslava Kvapila.

[…]

Situace v době nástupu

Do divadelní sezony 1921/22 vstupuje Městské divadlo na Královských Vinohradech s novým uměleckým vedením.[1] V druhé polovině roku 1921 mimo jiné vrcholí dlouhodobé snahy o vytvoření Velké Prahy[2] (dojde k němu nakonec 1. 

Měsíc nad řekou jako problém dramaturgický

Řekněme to rovnou, dramaturgický problém inscenace Šrámkova Měsíce nad řekou v Moravském divadle Olomouc spočívá v absenci dramaturgie. Ta se nakonec omezila právě jen na výběr textu a přípravu programu (noční můra absolventa tohoto oboru). Třebaže nechci dát průchod rozpakům ze setkání s panem režisérem Zdeňkem Černínem, který …

Hledání Věci Makropulos

V souvislosti s různým pojetím hlavní postavy Čapkova díla v různých inscenacích se autorka studie zabývá zejména žánrovým určením hry.

(úryvek)

V nedávné době zažila česká jeviště explozi inscenací Věci Makropulos, která zčásti rozmetala názor o nesoučasnosti dramatických děl Karla Čapka. Vlnu zájmu o tuto hru bychom

Synu, jenom jednou otevři ještě svoje milostidechá ústa…

Analýza inscenace Tylova dramatu Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové, kterou inscenoval v ostravském Národním divadle moravskoslezském Štěpán Pácl.

(úryvek)

Poté, co se činohra Národního divadla moravskoslezského rozhodla pozvat k hostování režiséra Štěpána Pácla, dala mu vybrat, na jakém titulu by rád pracoval. Pácl se rozhodl pro

Slovácký divadelní úkaz

Zpráva o aktuální situaci Slováckého divadla při příležitosti recenze Lipusovy inscenace nejnovější hry Lenky Lagronové Křídlo.

(úryvek)

Rozdíl není ve velikosti, ale v intenzitě.

Vždycky mám rád divadlo, které je žité.

Ta velká jsou jako zaoceánské lodi,

ne každý náklad posádce se hodí.

Menší divadla jsou čluny a 

Mimos a logos: autorský text a herecká interpretace

Nestálo a nestojí něco z toho, co tvoří podstatu mimu a mimování – a to je rozpoutání motorické aktivity a tělesné tvořivosti spojené se schopností proměny – i u pramenů psaného dramatu?

(úryvek)

Měl jsem už v tomto časopise (Disk 26 a 27) příležitost upozornit na souvislost scénologické

Periferie: Langerova hra o slovu a o slovo

Analýza dramatického a scénického účinku slova na příkladu jednoho z nejvýznamnějších děl meziválečného českého dramatu.

Místo

„Co zde chcete?“ ptá se Anna na samém začátku Periferie neznámého muže, který právě bez zaklepání vstoupil do jejího bytu a tím i do života a až do jeho konce v nich

Obřad slova v díle Josefa Topola

V souvislosti se zkoušením hry Josefa Topola Konec masopustu vznikla studie zabývající se jazykem a sdělováním, slovem jako skutečným základem scénické existence postav – tedy tématy, která se objevují v Topolových hrách od jeho prvotiny Půlnoční vítr.

(úryvek)

[…]

Odvaha vzít za Konec

Zdá se, že v Konci

Redukce a amplifikace

Problematika interpretace soustředěná na dva různé postupy, které patří k různým způsobům myšlení a vidění světa: pojmovému a obraznému. (Na příkladech inscenací Molièrova Dona Juana v pražském ND a Marivauxova Experimentu v Divadle v Dlouhé.)

(úryvek)

Ty dva pojmy v názvu jsou polárně protikladné; ve všech úvahách o

Krejčův Lorenzaccio v Divadle za branou

Kapitola z knihy Musset et le théâtre intérieur od francouzského teatrologa se věnuje důkladnému rozboru Krejčovy inscenace ve srovnání s pojetím T.N.P. Jeana Vilara.

Perspektivy[1]

V závěrečné kapitole nepůjde v pravém slova smyslu o rozbor šesté režijní realizace [Mussetova Lorenzaccia]. Tím méně o její reklamní propagaci. Nezaměříme se

O herecké dramaturgii

Teoretický i potenciální praktický obsah a dosah pojmu ‘herecká dramaturgie’ na základě příkladů z historie i současnosti nejenom českého divadla.

Co je herecká dramaturgie a jak ji chápat v nezužující formulaci, jak ji lze uplatňovat nejen v divadelní, ale i v pedagogické praxi?[1]

Dramaturgie jako „činnost prostředkující vztah

Německá klasika na řecký způsob: odvážit se inscenovat Goethovu Ifigenii v Euripidově městě!

Poznámky ze zkoušek Ifigenie v Tauridě, vedených předním řeckým režisérem Vasilisem Papavasiliou, doplněné rekapitulací uvádění této hry na německých scénách v průběhu 20. století.

 

(úryvek)

1. Tradice a modernost v současném řeckém divadle

Německý režisér Thomas Ostermeier, ředitel berlínské Schaubühne am Lehniner Platz, byl jedním z významných

Pařížské scénologické inspirace

Impulsy, které k mapování vývoje i charakteru scéničnosti a scénovanosti v moderním a současném umění poskytly letošní pařížské jarní výstavy a inscenace v Comédii-Française.
[…]

Scéna a gesamtkunstwerk

Gesamtkunstwerk svého druhu představovalo také to, co pod názvem Sternenfall neboli Chute d’étoiles (Pád hvězd) vystavil Anselm Kiefer pod monumentální

Scénologie Ostravaru: od sebescénování k mimezi

O některých příznačných tendencích současného českého divadla, jak je ukázala i letošní přehlídka inscenací ostravských divadel.

[…] Z hlediska této problematiky zasluhují pozornost především ty inscenace Národního divadla moravskoslezkého, které souvisejí se zřetelnou tendencí k divadelnímu využití oněch fenoménů apriorní scénovanosti, které se zdají spoluurčovat současný (jakoby předem

Návrat realismu?

O nové inscenaci Théâtre du Soleil Les Éphémères, Lassallově Náměstíčku v Comédii-Française a několika pařížských výstavách. Autoři se vedle pozoruhodné Lasallovy inscenace Goldoniho Náměstíčka v Comédie-Française věnují zejména Efemérám A. Mnoushkimové v Théâtre du Soleil, které jsou příkladem specifické herecké dramaturgie. Přestože Les Éphémères vznikly z nejosobnějších zážitků …

Pařížské ansámblové divadlo

Jak vypadá dnešní Comédie-Française? – O současných inscenacích (Lhář, Cid, Cyrano) a jejich protagonistech. V rámci pozornosti, kterou Disk soustavně věnuje ansámblovému divadlu spjatému s jistým pojetím dramaturgie, zabývá se autorka zásadami, jimiž se řídí Comédie-Française, a tím, jak se tyto zásady projevují v jejím současném repertoáru a …

Drama jako model jednání

Jak zacházejí některé současné inscenace s „klasickým“ typem dramatu? Autor srovnává dvě inscenace Shakespearova Richarda III. (v činohře pražského Národního divadla a ve Slováckém divadle) s poslední pražskou inscenací Hamleta (Dejvické divadlo).

[…] Překonávání údělu jako nezměnitelného určení života člověka vnějšími podmínkami, jako sudby vymezené a dané silami,

Scéna a drama

Scéna a drama — Edice DISK

[…] Literatura pro divadlo, divadelní hra, nebo dramatický text?
Vyplatí se při dané příležitosti popřemýšlet o tom, kde se vzala celá teorie dvojakosti dramatu, rozlomeného mezi svou psanou a scénickou manifestaci (či scénické manifestace), a zejména ovšem koncepce ‘dvojakosti’ divadla, málem násilně…

Text a scénování 2 (Na okraj pěti inscenací Divadla Na zábradlí)

Teoretik ‘dramatické situace dramatu’ pochybuje o aktuálnosti dramatu a dramatičnosti: Pokračování studie zabývající se problematikou vztahu mezi textem a scénováním, tentokrát na příkladu analýzy režijního přístupu Jana Nebeského k Jandlově hře Z cizoty a rozboru dalších inscenací Divadla Zábradlí, uvedených v rámci cyklu Československé jaro.
[…]. V 70.

Dramata Lenky Lagronové

Analýza díla výlučné autorky je příležitostí k hledání a objevování citové potence dramatických textů – ledání a objevování, která jsou zárukou chápavé dramaturgicko-režijní interpretace.

[…]

Lenka Lagronová napsala první dramatický text Nevím kudy kam roku 1988. Od té doby uplynulo 17 let a seznam jejích prací má prozatím

Text a scénování 1 (Plzeňské střípky)

Studie zabývající se problematikou vztahu mezi textem a scénováním na příkladu analýzy inscenace Cyrana z Bergeraku Slovenského národního divadla v Bratislavě a některých dalších inscenací uvedených na letošním plzeňském festivalu

[…]

Od přelomu 19. a 20. století se prosazovaly snahy prosadit divadlo jako samostatné, svébytné umění: preferovala se

Má ještě smysl pěstovat teorii dramatu?

V analýze vývoje od ‘dobře napsané hry’ k aktančnímu modelu poukazuje Gajdoš na přetrvávající upřednostňování literárního textu, spojené ve vztahu k divadlu s podřízeností ostatních složek. Volá po rozvíjení koncepce založené na tom, co už Otakar Zich nazýval dramatickou situací, a po takovém pěstování teorie dramatu, které ji …

Dramata pro loutky – nebo pro blázny?

Rozbor děl vídeňského loutkáře českého původu R. Teschnera, českého spisovatele J. Karáska ze Lvovic i vídeňského dramatika A. Schnitzlera a krátkých her E. G. Craiga z poměrně neznámého cyklu her pro loutky je autorovi materiálem k hledání specifičnosti loutkové hry a loutkového divadla vůbec.…