Poznámka korigující některé Honzlovy teze o ‘fotografování zvuku’.…
Opravdu jenom dobře znějící prostor?
Úvaha o akustických problémech prostoru, ve kterém se na prvním místě verbálně komunikuje.
Nejkratším příspěvkem 2. sešitu 16. svazku časopisu Paragrana z roku 2007,[1] věnovaného problematice zvukové antropologie, je na první pohled poněkud rozpačité zamyšlení Sama Auingera „Dobře znějící prostor“.[2] Ve společenství rozsáhlých, tematicky zajímavě až neobvykle orientovaných
Zvuk jako autonomní estetický objekt?
Studie zkoumající zvuk z hlediska estetického, racionálního i emocionálního a podle dalších základních kritérií.
Pod estetikou zvuku si můžeme ve shodě s encyklopedickými definicemi představit naplnění obecně uznávaných a v dané společnosti, pospolitosti či klanu platných norem kvantitativního a zejména kvalitativního uspořádání vlastností zvuku. Zjednodušeně řečeno, zajímá nás
Zvuk varhan; symbióza akustiky a umění
O základních aspektech zvuku varhan, které jsou nejenom příčinou jejich výjimečnosti, ale které mají bezpochyby mnohem širší a obecnější platnost v oblasti tvůrčí práce se zvukem vůbec.
Píšťalové varhany zaujímají mezi hudebními nástroji zcela výjimečné postavení. Jsou totiž nezastupitelným představitelem své doby jak po stránce technické a výtvarně
Kde končí věda a začíná umění, a naopak?
Studie diskutující o různých rovinách vztahu umění a techniky od otázek historického prvenství přes jejich vzájemnou závislost až po různá úskalí grantového systému jejich financování.
O vztahu umění a techniky nalezneme bezpočet nejrůznějších retrospektivních, aktuálních i prognostických úvah, které se jej obvykle snaží vtěsnat do rádoby filozofických kategorií …
