disk

Zvuk varhan; symbióza akustiky a umění

O základních aspektech zvuku varhan, které jsou nejenom příčinou jejich výjimečnosti, ale které mají bezpochyby mnohem širší a obecnější platnost v oblasti tvůrčí práce se zvukem vůbec.

Píšťalové varhany zaujímají mezi hudebními nástroji zcela výjimečné postavení. Jsou totiž nezastupitelným představitelem své doby jak po stránce technické a výtvarně architektonické, tak zejména po stránce zvukové. Zdrojem varhanního zvuku je retná píšťala – akusticky i konstrukčně nejjednodušší dechový hudební nástroj s pevně nastavenou výškou, hlasitostí, barvou a prostorovou lokalizací tónu v celku varhan a současně jeho zvukovou návazností na akustické vlastnosti prostoru, ve kterém se varhany nalézají. Základní aspekty barvy zvuku varhan vycházejí z mechanismu vzniku tónu v retné píšťale, dále z filozofie struktury varhanního zvuku a nakonec též z vyzařování zvuku a jeho šíření v reálném prostoru. Na tyto aspekty se můžeme dívat jak z pohledu akustického, tak z pohledu uměleckého. Proti jednoduchému fyzikálnímu principu retných i jazykových píšťal stojí celek varhan jako artefakt určený k vyvolání emocí především prostřednictvím součtu zvuku těchto jednoduchých prostorově dislokovaných zvukových zdrojů.
Zvuku varhan se přisuzuje charakteristická racionalita z důvodu minimálního podílu hudebníka (tj. varhaníka) na vzniku tónu v píšťale a z důvodu fyzikálně uspořádané struktury zvuku. Přesto právě tato racionalita spolu s podmínkami šíření zvuku v daném prostoru působí na subjektivní vjem posluchače mnohem emocionálněji, než je tomu v případě zvuku ostatních hudebních nástrojů. Organické spojení zvuku a prostoru vede také k naprosté individualitě každých varhan, i formálně identické nástroje znějí v různých prostorách zcela odlišně. Proto jenom těžko nalezneme zvukově, resp. kvalitativně dvoje stejné varhany.
V následujících kapitolách se podívejme blíže na základní aspekty zvuku varhan, pokud možno bez technických podrobností. Postavme je do souvislostí jak se subjektivní reflexí zvukových problémů varhan, tak s obecnou metodikou jejich návrhu, a pokusme se tak poodhalit to, co laickému posluchači varhanní hudby zůstává utajeno: jedinečný příklad vztahu techniky a umění s naprosto neopakovatelným subjektivním účinkem.