disk

Rituál, tradice a energie – další příspěvek ke zkoumání japonského vnímání prostoru

Analýza problematiky prostoru za pomoci textu nejstarší dochované japonské písemné památky – kroniky Kodžiki – nabízející i zamyšlení nad otázkami týkajícími se kultu šintó.

(úryvek)

„Žádný pokrok by nebyl možný, kdybychom zarytě trvali na zachování tradic. Stejně tak ale neexistuje pokrok, jehož základem by nebyly tradice.“

(Hasegawa 1966: 

Komači smývá tuš (Sóši arai Komači)

Libreto hry nó přeložila Zdenka Švarcoová.

(úryvek)

Postavy

mae šite (hlavní postava v první půli hry):                Ono no Komači

noči šite (hlavní postava v druhé půli hry):               Ono no Komači

cure (druhá hlavní postava):                                     Ki no Curajuki

tačišú (další postavy):                                               básníci a básnířky

kogata (dětská role):                                                císař

mae

Všichni jsme básníky

Úvodní poznámka překladatelky k další z her nó o legendární paní Komači.

(úryvek)

Koncem 13. století měly v Japonsku různé formy hudebních, tanečních a pantomimických výstupů a prvotních pokusů o divadelní představení za sebou šest století (víceméně zaznamenaného) vývoje ovlivňovaného společenským postavením hrajících i obecenstva, proměnami dobového vkusu,

Scénické tradice v zemích jihovýchodní Asie

V rámci svých diplomatických misí měl autor dlouholetou příležitost studovat scénické projevy asijské kultury přímo na místech, kde vznikaly a kde se dodnes udržují, což dokládá i bohatým fotografickým materiálem.

Obrázek vpravo: Na ostrově Marinduque se po tři století předvádějí pašije v typických maskách římských centurionů v Palestině.

Přítomnost ducha na scéně

Komentář ke hře nó Komači papouškuje.

Podle nejnovějších výzkumů je v Japonsku doloženo kolem tří tisíc textů‑libret ke středověkým hrám sarugaku (později ). „Z tohto počtu sa v repertoári […] objavujú hry z ustáleného komplexu len zhruba 240 hier ‘vnútorneho okruhu’ (genko‑kjoku‚ ‘v súčasnosti hrané

Koncept kotodama aneb o japonské ‘duši slov’

O víře starých Japonců v sílu slov: Zvuky mohou magicky ovlivňovat objekty a použití rituálních výrazů může mít přímý vliv na prostředí, tělo, mysl i duši.

(úryvek)

Japonsko je ostrovní země ležící mimo kontinentální Asii, a jakkoli jeho obyvatele ovlivnila čínská kultura, vytvořili si své vlastní kulturní hodnoty

Prostor a čas v japonském konceptu ma

Pokus o definici ‘meziprostoru’ (případně jen ‘mezi’) coby základního prvku japonského umění, ale i každodenní komunikace.

Chceme‑li se pokusit alespoň zhruba pochopit význam principu ma, musíme si především uvědomit, jaký jazyk je japonština. Každý cizinec, který se učí japonsky, může potvrdit, jak je obtížné postihnout jemné nuance

Scénický prostor kabuki a divadlo Kabuki-za

O problémech financování a institucionalizace umělecké činnosti na příkladu historie jedné slavné divadelní budovy.
[…]

Společnost pro zlepšení divadla zanikla spolu s pádem prvního Itóova kabinetu v r. 1888, avšak od samého počátku se v ní ozývaly hlasy po novém divadle. Prvním, kdo tyto hlasy vyslyšel, byl Fukuči

Japonsko a jeho tradiční divadlo v tvorbě Emila Orlika

Portrét česko-německého kosmopolity, významného představitele japonismu v evropském výtvarném umění.

(úryvek)

Malíř a grafik Emil Orlik, přední německo‑český kosmopolita, patřil mezi umělci své doby ve střední Evropě k výjimkám díky tomu, že důkladně poznal Japonsko. Ačkoliv japonismus v evropské výtvarné kultuře kolem roku 1900 právě kulminoval, jen málokterý

Kultura jangčouských rezidenčních zahrad

Článek významné české sinoložky a japanoložky o čínských zahradách jako promyšlené scéně pro širokou škálu estetických vjemů

[…]

Chang-čou je proslulé svými jezery a horami, Su-čou svými městskými ulicemi a obchody a Jang-čou svými zahradami.

 

Čínské zahrady jsou esteticky vytříbená díla, která mají filozofickou náplň vypovídající o vztahu

Zbavitelovo světové dílo o bengálské literatuře

Obsáhlá recenze české verze knihy Bengálská literatura: od tantrických písní k Rabíndranáthu Thákurovi.

(úryvek)

Na sklonku loňského roku se na pultech českých knihkupectví objevila nová publikace Dušana Zbavitele nazvaná Bengálská literatura: od tantrických písní k Rabíndranáthu Thákurovi (Praha: ExOriente, 2008). Jde o původní vědeckou monografii (převedenou z anglického

Jev, výjev skrytý za znakem

Příspěvek ke ‘scénologii slova’ týkající se vztahů ‘obrazové’ a ‘znakové’ roviny i psané, mluvené, a myšlené (i cítěné, resp. zakoušené) podoby slova na příkladu užití čínského písma při zápisu japonských slov.

(úryvek)

Pohled na čínský znak (ideograf)[1] vede jeho uživatele k artikulaci, nikoli však izolované hlásky, ale celého

Dvojí poetika středověkých divadelních textů jókjoku

Libreto zpěvně-recitativních her nó – jókjoku – jako svébytné literární dílo, které divadelním tvůrcům vnuká představu budoucího jevištního ztvárnění, ale pro čtenáře má hodnotu literárního textu umožňujícího vytvořit si o podobách postav, o místech, kde se dramatický příběh udál, a o dalších okolnostech vlastní představu.

(úryvek)

Poetika libreta

Japonský tradiční dům a problematika scénického prostoru (nejen v Japonsku)

Na základě názorů významného japonského režiséra Tadaši Suzukiho a s využitím důležitých informací o nespecificky scénickém uspořádání tradičního japonského obydlí dokládá autorka, jak životní prostor člověka – sakrální i profánní – fungujev Japonsku coby předobraz prostoru jevištního.

(úryvek)

Scénologie japonského domu a symbolické souvislosti prostoru k obývání

Všude

Sedmero svědectví textu

Úvaha překladatelky nad Zeamiho hrou Komači od kláštera Sekidera.

Začátek 15. století. V Zeamiho spisu O hlasových modulacích je uveden jako jeden z příkladů určité modulace nápěv ze hry Komači touží a vzpomíná. Tato zmínka je považována za jediný soudobý odkaz na hru Komači od kláštera Sekidera. Za

Komači od kláštera Sekidera

Český překlad další slavné hry nó s komentářem Zdenky Švarcové.
[…]

Saši (souzvuk tlumených hlasů)

mniši (přibližují se k chýši)

                           Čechrá češe čechrá češe

                           chladivý vítr

                           prořídlé vlasy

                           podzim se hlásí

                           tak najednou

                           tak náhle je tu

                           podvečer sedmého dne

                           sedmého měsíce

mnich (čelem k publiku)

                           Je svátek

Sympozium o japonském a čínském divadle: Hercovo tělo jako výrazový prostředek tradičních i moderních divadelních forem

Rekapitulace průběhu dalšího ročníku sympozia pořádaného Centrem základního výzkumu AMU a MU za účasti předních odborníků z tokijské Univerzity Waseda, Jokohamské národní unoverzity a Ústavu Dálného východu FF UK.
Ve dnech 14. a 15. prosince 2006 se na půdě DAMU uskutečnil již třetí ročník sympozia o japonském a

Tanizakiho divadelní představivost

Studie kanadského japanologa ukazuje vliv divadla na beletristickou tvorbu Tanizakiho Džun’ičiróa

U Džun’ičiróa Tanizakiho tomu bylo stejně jako v případě dvou dalších významných japonských spisovatelů 20. století, Izumiho Kjóky a Jukia Mišimy – jeho úspěch na poli prózy zastínil slibnou kariéru dramatika. Coby dramatik přitom působil více než …

Sympozium o japonském a čínském tradičním divadle

Druhý ročník sympozia o japonském a čínském divadle.

Druhý ročník sympozia o japonském a čínském divadle, které se konalo ve dnech 9. a 10. listopadu 2005, proběhl tentokrát na půdě DAMU a zaměřil se zejména na hudební a pohybovou složku dramatické produkce tradičních divadelních forem Japonska a Číny.

Cesty za paní Komači

Překlad hry nó s komentářem. Překlad a doslov Zdenka Švarcová

Úvodní hudební motiv. Za doprovodu flétny přichází mnich v roli waki, zaujme místo v popředí, kde se představí.

Waki (za doprovodu flétny, směrem k publiku):

Jsem mnich a trávím letní čas
v horské osadě v Jase
Den co

Slavný den v divadle kabuki

Tradiční obřad „převzetí jména“ v slavné herecké rodině Nakamura Kanzaburó

Píše se 3. března 2005 a před budovou divadla Kabukiza na tokijské Ginze se tlačí davy svátečně oblečených nedočkavců. Ženy ve svých nejlepších kimonech s pečlivě upravenými vlasy vyčesanými podle japonského způsobu dodávají sváteční atmosféře na lesku a

Obraznost v díle Jukia Mišimy

O metafoře vůbec a Mišimově zvlášť
[…] V literatuře se metafora nevyskytuje jen v jednotlivých slovech či větách, metaforické jsou i románové postavy a metaforické vyznění má často celé literární dílo; metaforické mohou být samozřejmě i postoje nebo činy autora, jejichž smysl se mnohdy velmi intenzivně vyjeví právě