disk

Setkání

Pět nových dramoletů.

[…]
Dva na place

Osoby: Gwen, Kwen

Scéna je prázdná, je šero. Někde v prostoru jsou dvě postavy, které snad ani samy nevědí, kde to jsou, proč tam jsou a jak by tam měly být.
Kwen Já se chci jen na něco zeptat. (Zarazil se.

Rodinný priateľ

Rozhlasová stereofonní hra

[…]

Zvuk: zvonec.
Mira Ale ak je to Rudo, tak je najvyšší čas otvoriť.
Zvuk: dvere.
Rudo Ste doma? Prepáč, ale k vám sa dostať.
Mira Len sa preboha nevyzúvaj.
Rudo Naozaj sa k vám nedá dostať.
Mira Filip chcel… hore… tak vysoko.
Rudo Dobrovoľne

Scéničnost, genius loci a psychická distance

Problematika scénovanosti a teorie tzv. estetické distance.

[…]

Duch místa, situace, objektů, architektury, tedy jevů jak ze světa umění, tak z běžného života je přes všechny snahy stále něčím, co nám uniká tak říkajíc ‘mezi prsty’, a mnohdy již rezignujeme s jednoduchým komentářem, že je to něco ‘přesahujícího’,

Pojednání o hereckém umění

První český překlad ojedinělého pokusu o vytvoření příručky herectví pro učitele na jezuitských gymnáziích.

I.
Co je to herectví a o jeho přednostech

O přednostech herectví je zbytečné dlouze rozkládat, vždyť se mu dostává nejvyšší chvály nejen od zkušených odborníků, ale i na základě přirozeného úsudku a obecné

Franciscus Lang a jezuitské divadlo

Úvodní studie k Langově „Pojednání o hereckém umění“, věnovaná jezuitskému divadlu.

Franz Lang, narozený 7. září 1654 v bavorském městečku Aibling v rodině místního starosty a hostinského Jakoba Langa, začal jako desetiletý studovat na jezuitském gymnáziu v Mnichově. Zařadil se tak mezi statisíce jiných chlapců, kteří během prvních

Otomar Krejča herec

Rozbor způsobu Krejčovy herecké práce na příkladu jeho postav z období začátků a spolupráce s E. F. Burianem a zejména Jiřím Frejkou.

I. Začátky – U Emila Františka Buriana – S Jiřím Frejkou
V devatenácti letech (píše se rok 1940) nastoupí Krejča k Nádherově společnosti, jejíž členové se

Herec v Krejčově uměleckém divadle

Koncepce herectví chápaného důsledně, ba tvrdošíjně jako umění – programové pojetí dialogického vztahu herce a postavy jakopředpoklad k rozvíjení osobnostního herectví – vliv dramatiky A. P. Čechova při formování inscenací jako polyfonních skladeb založených na ansámblové souhře.

[…] Krejčova koncepce herectví je ovšem umělecky náročná a zakládá se

Scénologie Brechtovy Krejcarové opery

Analýza Brechtova scénického smyslu na příkladu jedné z neúspěšnějších her 20. století.

Scénolog Brecht
Máme-li uvažovat o ‘praktické scénologii’ moderní doby i samotného modernismu – a bez toho jistě není možné identifikovat prameny i podoby dnešní praktické scénologie – sotva lze pominout takový fenomén, jaký představuje scénolog Brecht.

Scéničnost a identita

Zpráva o události „Slavnostní večeře na počest příjezdu panovníků a jejich družin“, uskutečněné na náměstí ve Starém Bohumíně 26. srpna 2006.

[…]„Obyvatelé Starého Bohumína se rozhodli, že když jejich město slaví 750 let od první historické zmínky, měli by to rovněž náležitě oslavit, a proto spolu všichni

O scéničnosti učitelské profese

Významný odborník v oblasti dramatické výchovy vyvrací analýzou scénických a scénovaných projevů učitelské profese naivní tvrzení: „Vždyť učitel je přece také herec!“

Snad v každé druhé debatě, kterou vedete s někým o učitelské profesi, objeví se obrat: „Vždyť učitel je přece také herec!“ Často jsou tato slova pronesena

Performance: scénování přítomného zážitku

Srovnání avantgardní etapy vývoje performančního umění s jeho novým rozvojem od 70. let minulého století.

[] Pochybnosti o reálném životě vyslovovali, jak je známo, už surrealisté: úvodní slova André Bretona v Surrealistickém manifestu z roku 1924 poukazují na jeho nestálost a pomíjivost: „Tak silná je víra

K zamyšlení

Recenze výstavy v Muzeu Kampa. Joseph Beuys, Marcel Duchamp a rozdílnost dvou důležitých konceptů západního umění.

Právě v den, kdy jsem po několika odkladech odevzdával svůj text o Josephu Beuysovi do minulého čísla Disku, otevírala se v Muzeu Kampa prezentace Beuysova díla. Čtyři filmy či videozáznamy různých performancí

Disk 18 (prosinec 2006)

Klademe-li před všechny ostatní příspěvky tohoto čísla příspěvek Miroslava Vojtěchovského „K zamyšlení“, napsaný k příležitosti skromného pražského představení Beuyse v Muzeu Kampa, děláme to z dobrého důvodu. Josepha Beuyse srovnává Vojtěchovský ve svém článku s Marcelem Duchampem, a tak ukazuje rozdílnost dvou důležitých konceptů západního umění či konce …