disk

Zabudnite na očistec, alebo Hovory na účet volaného

Fraška v pěti obrazech.

Osoby

Maroš Kalný, otec

Milena Kalná, matka

Nina, dcéra

Samo, syn

Bobo, eštebák (so stredoslovenským akcentom)

Dodo, eštebák (s východoslovenským akcentom)

Hlas Boží

Bursna

Martin

Hlas telefónnej manipulátorky

Hlas šéfa

Jednotlivé dialógy v hre prebiehajú prostredníctvom telefonického spojenia. Tento spôsob použitia techniky by nemal

Krejčův Lorenzaccio v Divadle za branou

Kapitola z knihy Musset et le théâtre intérieur od francouzského teatrologa se věnuje důkladnému rozboru Krejčovy inscenace ve srovnání s pojetím T.N.P. Jeana Vilara.

Perspektivy[1]

V závěrečné kapitole nepůjde v pravém slova smyslu o rozbor šesté režijní realizace [Mussetova Lorenzaccia]. Tím méně o její reklamní propagaci. Nezaměříme se

Podzimní festival 2007

Autorka referuje o nejzajímavějších inscenacích loňského podzimu v Paříži: inscenacích Christophera Marthalera, Ro-driga Garcíy a Luca Bondyho.

Prestižní kontrapunkt festivalu v Avignonu

Divadelní rok se ve Francii tradičně odehrává v rytmu dvou událostí zásadního významu: tou první je Avignonský festival (Festival d’Avignon), který se koná každý červenec ve

Být dvojčetem

Jaké to je žít (a také jak se sebe scénovat), když existujete ve dvou kopiích? – O problematice chování dvojčat.

„Maminko, tam je dětí, že to nemůžeme spočítat“ – tak přesně zněla slova pana doktora, když naší mamince sděloval tu radostnou událost. A pokračoval: „Dvě jsou to určitě,

Vermeerova kamera a van Eyckovo zrcadlo?

Autorova reakce na studie Davida Hockneyho a Philipa Steadmana, které propracovávají hypotézu o existenci optických přístrojů jako pomůcek k dosažení věrného obrazu reality v západoevropském malířství od poloviny 15. století.

„Co mě fascinuje, je Vermeerův upřímný, bezelstný a neskrývaně upřený pohled, sterilně čistý, jakoby zbavený vší substance, nehmotný,

Wroclaw – mikrokosmos střední Evropy

Třetí autorova sonda do scénických parametrů měst našich polských sousedů. Hlavní pozornost věnuje především velkolepé Hale století, jejíž dějiny mohou posloužit jako svérázné zrcadlo složitého vývoje střední Evropy.

Vratislav. Breslau. Wroclaw. Tři jména pro jediné město. Češi, Němci, Poláci – tři jazyky a tři kultury, které se do

O herecké dramaturgii

Teoretický i potenciální praktický obsah a dosah pojmu ‘herecká dramaturgie’ na základě příkladů z historie i současnosti nejenom českého divadla.

Co je herecká dramaturgie a jak ji chápat v nezužující formulaci, jak ji lze uplatňovat nejen v divadelní, ale i v pedagogické praxi?[1]

Dramaturgie jako „činnost prostředkující vztah

Velké měšťanské divadlo vinohradské

Problematika českého činoherního umění na pozadí vývoje evropského divadla. Pokračování diskuse o tzv. ‘velké činohře’ a podmínkách k jejímu pěstování u nás – tentokrát na příkladu stoletého vývoje vinohradské scény a zejména zdejší tvorby K. H. Hilara.

Na počátku 90. let začínali studenti katedry alternativního a loutkového divadla

Performance uměleckého postoje a životního stylu

Rekapitulace vývoje performance v ‘akčním’ a ‘živém’ umění 50. a 60. let 20. století.

RoseLee Goldbergová ve své knize Performance Art (From Futurism to the Present), považované za bibli moderního umění, uveřejňuje (na s. 146) fotografii pařížského obecenstva, které sleduje performanci živé malby Yvese Kleina Antropometrie modrého období

Scéna jako průsečík obrazu a příběhu

Studie o takových způsobech rozvíjení příběhu, které souvisejí se scénováním, v nichž se tendence příběhu k rozvíjení v čase střetává s tendencí k jeho rozvíjení v prostoru, tj. vlastně příběh (narativ) s obrazem a vyprávění v užším smyslu s předváděním.

Ten, kdo otevírá stránky tohoto časopisu častěji, dávno

Proč příběh?

Profesorská přednáška se zabývá tendencí příběhu diferencovat se v množství variant a stávat se součástí „většího příběhu“. Tato tendence se ovšem nedá odmyslet od „touhy po smyslu“, ze které vyprávění příběhů vyvěrá…
[…]

Naděje, budoucnost příběhu spočívá v jeho schopnosti brát na sebe v nových ústech nových generací

Disk 23 (březen 2008)

Přemysl Rut se ve své profesorské přednášce, konané v říjnu minulého roku na Divadelní fakultě Akademie múzických umění, věnoval ‘svému’ tématu či – lépe – jednomu ze svých témat, jímž je příběh. V textu přednášky, který otiskujeme pod původním názvem „Proč příběh?“, zdůrazňuje tendenci příběhu diferencovat se v …