Vzpomínka na nedávno zesnulého ruského režiséra.…
Mluví ‘stanislavskij’ anglicky?
Umělecké a pedagogické dílo velkého ruského divadelníka K. S. Stanislavského podnítilo vznik řady britských a amerických divadelních škol, o nichž článek podává obšírný přehled.
Tato studie si neklade za cíl prozkoumat všechny cesty, jimiž se Stanislavského myšlenky dostávaly na západ. Měla by být pouze orientační mapkou těch nejdůležitějších
Němečtí herečtí virtuosové: od romantismu k moderně
V cyklu věnovaném vývoji evropského herectví se autor vedle romantických herců J. F. Flecka a L. Devrienta zabývá umělci, kteří začínali v 70. letech 19. století (F. Mitterwurzerem, L. Barnayem a E. Possartem ), a největší pozornost pak kromě neoromantika A. Matkowského zaměřuje na nejvýznamnějšího herce té doby
…
Trojice italských virtuosů druhé poloviny 19. století
Studie pojednává o slavných hercích druhé poloviny 19. století – A. Ristoriové, E. Rossim a T. Salvinim, kteří jezdili se svými postavami – především ze Shakespearových dramat – po celé Evropě, obou Amerikách, Austrálii i Egyptě. Krátce sleduje jejich uměleckou kariéru a poté se věnuje i metodám a
…
Henry Irving a Ellen Terryová: herečtí prerafaelité viktoriánské doby
Herecká dráha slavného britského páru na pozadí dvou tendencí, tj. linie „Bildregie“ a linie „Wortregie“, z nichž rozvíjel Irving tu první, ale tak, aby se co nejlépe uplatnilo jeho vlastní umění i herectví jeho partnerky E. Terryové.
(úryvek)
[…]Henry Irving, vlastním jménem John Henry Brodribb, se narodil
Les monstres sacrés
Další část cyklu „z dějin evropského herectví“, tentokrát o francouzských hereckých virtuosech, především o Mounet-Sullym a B. C. Coquelinovi.
(úryvek)
V roce 1940 napsal J. Cocteau hru Les monstres sacrés a titul se brzy ujal pro pojmenování hereckých virtuosů z přelomu 19. a 20. století – J. Mounet‑Sullyho,
Divadlo i klášter: polská Reduta a její radikální reforma étosu herectví
Příspěvek poznání polských tradic rozvíjených od romantismu k moderně a dále ke Grotowskému a Staniewskému na příkladu divadelní činosti J. Osterwy a M. Limanowského ve Varšavě a Vilně v letech 1919–1939.
(úryvek)
[…]Tři meziválečné Reduty
Reduta byla otevřena ve Varšavě 29. listopadu 1919 premiérou hry S. Żeromského
Jevrejnovova apologie divadelnosti
Studie věnovaná významnému představiteli ruské divadelní moderny a jeho koncepci totální teatralizace života a panludismu.
(úryvek)
Nikolaj Nikolajevič Jevrejnov (1879–1954) byl osobností ruské divadelní moderny, kterou známe dosti povrchně. Ve 20. letech 20. století byl u nás známý spíše jako dramatik, neboť jeho nejslavnější hru Co je nejhlavnější
V. F. Komissarževská: herečka ‘stříbrného věku’
Studie věnovaná slavné ruské herečce z období modernismu a symbolismu, která se pokoušela paralelně s úsilím K. S. Stanislavského utvářet nový herecký styl a reformovat ruské herectví.
[…]
4. dubna 1896 debutovala na jevišti Alexandrinského divadla i Věra Komissarževská v rolích Rosy ze Sudermannovy hry Zápas motýlů a
Divadlo a slovo neboli Scénologie dramatu (2. část)
Literární a orální; Jungmann a Tyl. Mimus a literatura. Diderotova reforma – intelektuálové a divadlo. Literárnost a scéničnost. Dostojevskij dramatik. Dramatikové a divadlo.
(úryvek)
Literární a orální; Jungmann a Tyl
Složitost vztahů jednotlivých tendencí i samotného formování oficiální kultury dobře ukazuje vztah ideálně zakotveného a jen v Jungmannových
Krejčův Lorenzaccio v Divadle za branou
Kapitola z knihy Musset et le théâtre intérieur od francouzského teatrologa se věnuje důkladnému rozboru Krejčovy inscenace ve srovnání s pojetím T.N.P. Jeana Vilara.
Perspektivy[1]
V závěrečné kapitole nepůjde v pravém slova smyslu o rozbor šesté režijní realizace [Mussetova Lorenzaccia]. Tím méně o její reklamní propagaci. Nezaměříme se
Podzimní festival 2007
Autorka referuje o nejzajímavějších inscenacích loňského podzimu v Paříži: inscenacích Christophera Marthalera, Ro-driga Garcíy a Luca Bondyho.
Prestižní kontrapunkt festivalu v Avignonu
Divadelní rok se ve Francii tradičně odehrává v rytmu dvou událostí zásadního významu: tou první je Avignonský festival (Festival d’Avignon), který se koná každý červenec ve
Německá klasika na řecký způsob: odvážit se inscenovat Goethovu Ifigenii v Euripidově městě!
Poznámky ze zkoušek Ifigenie v Tauridě, vedených předním řeckým režisérem Vasilisem Papavasiliou, doplněné rekapitulací uvádění této hry na německých scénách v průběhu 20. století.
(úryvek)
1. Tradice a modernost v současném řeckém divadle
Německý režisér Thomas Ostermeier, ředitel berlínské Schaubühne am Lehniner Platz, byl jedním z významných
Překladatelovy cesty k Shakespearovi
Na konkrétních příkladech (nejen z oblasti divadla, ale např. i dabingu) ukazuje autor způsob, jak respektovat danosti originálu a převést je tak, aby neztratily své funkce estetické i dramatické, a působily tedy v novém kontextu na diváka co nejvíce jako originál.
(úryvek)
První otázkou je, co je vlastně
Schlemmerovy performance v Bauhausu
Další příspěvek ke studiu performančního umění od začátku 20. století do současnosti, tentokrát o experimentech Oskara Schlemmera vycházejících z požadavku pociťování prostoru (Raumempfindung).
[…] Všechny Schlemmerovy performanční aktivity, a to od počátku jeho tvorby včetně Člověka a stroje (1924) nebo loutkové hry Dobrodružství malého hrbáče (1924) až po
Pojednání o hereckém umění
První český překlad ojedinělého pokusu o vytvoření příručky herectví pro učitele na jezuitských gymnáziích.
I.
Co je to herectví a o jeho přednostech
O přednostech herectví je zbytečné dlouze rozkládat, vždyť se mu dostává nejvyšší chvály nejen od zkušených odborníků, ale i na základě přirozeného úsudku a obecné
Franciscus Lang a jezuitské divadlo
Úvodní studie k Langově „Pojednání o hereckém umění“, věnovaná jezuitskému divadlu.
Franz Lang, narozený 7. září 1654 v bavorském městečku Aibling v rodině místního starosty a hostinského Jakoba Langa, začal jako desetiletý studovat na jezuitském gymnáziu v Mnichově. Zařadil se tak mezi statisíce jiných chlapců, kteří během prvních
Scénologie Brechtovy Krejcarové opery
Analýza Brechtova scénického smyslu na příkladu jedné z neúspěšnějších her 20. století.
Scénolog Brecht
Máme-li uvažovat o ‘praktické scénologii’ moderní doby i samotného modernismu – a bez toho jistě není možné identifikovat prameny i podoby dnešní praktické scénologie – sotva lze pominout takový fenomén, jaký představuje scénolog Brecht.
Performance: scénování přítomného zážitku
Srovnání avantgardní etapy vývoje performančního umění s jeho novým rozvojem od 70. let minulého století.
[…] Pochybnosti o reálném životě vyslovovali, jak je známo, už surrealisté: úvodní slova André Bretona v Surrealistickém manifestu z roku 1924 poukazují na jeho nestálost a pomíjivost: „Tak silná je víra
Od svátku Purim k jidiš divadlu
Historie židovského svátku, bez jehož scénických prvků by jidiš divadlo nevzniklo.
Do doby před 2500 lety, kdy nejposvátnější místo k uctívání Hospodina bylo zničeno a Židé, kteří přežili babylonské zajetí, přešli pod novou, již poněkud benevolentnější perskou velmoc, je situovaný napínavý příběh, který popisuje kniha Ester, pátá z
Zpěv těla – tanec ducha (Polské antropologické divadlo)
O vývoji a současné situaci polského ‘antropologického’ divadla.
Zdroje
Antropologické divadlo má v Polsku nesmírně bohatou tradici a každý z tvůrců, který k ní patří, si sám o sobě zaslouží pořádnou monografii. Je nemožné zachytit celý jev v krátkém náčrtu, ale vynasnažím se aspoň jej přiblížit. Nutně se
Robotické performance – Divadlo toužících strojů
O tvorbě kanadských umělců Demerse a Vorna
[…] Příkladem současného robotického umění jsou robotické instalace/performance kanadských umělců Luise Demerse a Billa Vorna. Jejich tvorba spadá do té oblasti kybernetického umění, ve které tvůrci opouštějí kybernetický prostor počítačové sítě a virtuální reality a následují analogický vývoj v oblasti vědy
