disk

Školy E. F. Buriana

Vždy znovu – a celkem třikrát – zakládal Emil František Burian herecké školy, kterým dával podobu mladé umělecké dílny úzce související s programem a činností jeho divadla D.

(úryvek)

První herecká škola

Dne 10. 11. 1939 v časopise A‑Zet vyšel inzerát, který oznamoval:

„Potřeba nových mladých sil nezatížených

Český nový cirkus

Vše, co chcete vědět o o novém žánru se starými kořeny a jeho nejznámějších představitelích u nás.

Nový cirkus je umělecký fenomén, který v České republice nebyl doposud terminologicky ani metodologicky uchopen. Vzniklo několik prací, které se novým cirkusem zabývají,[1] ale žádná z nich nepojednala o novém cirkuse

Mluví ‘stanislavskij’ anglicky?

Umělecké a pedagogické dílo velkého ruského divadelníka K. S. Stanislavského podnítilo vznik řady britských a amerických divadelních škol, o nichž článek podává obšírný přehled.

Tato studie si neklade za cíl prozkoumat všechny cesty, jimiž se Stanislavského myšlenky dostávaly na západ. Měla by být pouze orientační mapkou těch nejdůležitějších

Scénologie mluvního projevu

Studie věnovaná – na příkladu herectví – problematice zvukově realizovaného psychofyzického prožitku promluv, které tvoří nejen důležitou součást hercova celkového tělesného prožitku, ale také významný bezprostřední (organický) impulz jeho konkrétního scénického chování/jednání. „Jde tu, obecně vzato, o prožitek samotných slov a jejich spojení nebo – v případě zdařilého

K herectví Otomara Krejči

Článek analýzují několik příkladů herecké tvroby Otomara Krejči vychází z říspěvkz proneseného na sympoziu konaném k nedožitým devadesátinám Otomara Krejči v listopadu 2011 v Městské knihovně v Praze.…

Helena Modrzejewská: Hvězda dvou kontinentů

Osudy velké polské herečky z druhé poloviny 19. století, která hrála nejen v polštině, ale i v angličtině, a stala se tak skutečně herečkou Evropy i Ameriky

(úryvek)

[…]

Život mezi rodným Krakovem a farmou v Kalifornii

Helena Modrzejewská se narodila 12. října 1840 v Krakově a po

Komedianti na českém jevišti: Hugo Haas (Mezi divadlem a filmem)

Cesta Huga Haase z Vinohrad do Národního a odtud až do Ameriky, od divadla k filmu, od komických milovníků přes charakterní herectví k psychologickým portrétům.

(úryvek)

[…]

Tendenci hrát mladé milovníky střízlivě a s odstupem – tendenci souznějící s Haasovým psychofyzickým typem – je možno přičítat nástupu jevištního

Němečtí herečtí virtuosové: od romantismu k moderně

V cyklu věnovaném vývoji evropského herectví se autor vedle romantických herců J. F. Flecka a L. Devrienta zabývá umělci, kteří začínali v 70. letech 19. století (F. Mitterwurzerem, L. Barnayem a E. Possartem ), a největší pozornost pak kromě neoromantika A. Matkowského zaměřuje na nejvýznamnějšího herce té doby

Otýlie Sklenářová-Malá: cesta na jeviště

Studie o velké české herečce zařazované mezi představitelky deklamačního herectví, jež ovládlo české jeviště zhruba od šedesátých do osmdesátých let 19. století.

(úryvek)

České profesionální divadlo jako základní součást rodící se národní kultury stvořil s geniálním scénickým citem a nadlidským úsilím ve čtyřicátých letech 19. století Josef Kajetán

Dramatická škola a Marie Laudová-Hořicová

Článek rekapitulující úsilí významné české herečky, členky Národního divadla v letech 1890–1915, formulovat základy a prosadit hlavní pedagogické zásady a cíle herecké výchovy.

Kdo chce být hercem, nechť cvik má též v řeči.

Mluvidla nesmí se stáhnout jak v křeči.

Nevíš, kde cvičení řeči máš brát,

nechceš‑li básnická

Trojice italských virtuosů druhé poloviny 19. století

Studie pojednává o slavných hercích druhé poloviny 19. století – A. Ristoriové, E. Rossim a T. Salvinim, kteří jezdili se svými postavami – především ze Shakespearových dramat – po celé Evropě, obou Amerikách, Austrálii i Egyptě. Krátce sleduje jejich uměleckou kariéru a poté se věnuje i metodám a

Komedianti na českém jevišti – V&W

Co bylo ‘vnitřním smyslem’, tématem Osvobozeného divadla Voskovce a Wericha, co spojovalo všechny prvky hry dvou jedinečných klaunů a autorů legendárních písní a svébytných divadelních textů?

Jan Werich (1905–1980), který měl tolik pochopení pro humor a improvizační umění Vlasty Buriana, se spolu se svým partnerem z Osvobozeného divadla 

Příspěvek k hlasové práci herce Eduarda Vojana (1853–1920)

Stať předkládající bohatý materiál o jednom z dominantních výrazových prostředků legendární postavy českého jeviště.

(úryvek)

[…]

Eduard Vojan nastoupil do Národního divadla roku 1888, kdy tu oslňoval největší český krasořečník staré gardy, Jakub Seifert, který měl libozvučný, pěvecky školený baryton vždy příjemného témbru a vzornou vokalizaci v duchu

Slovo na jevišti a ve filmu

Studie z roku 1937 od režiséra a teoretika meziválečného avantgardního divadla o problematice mluveného slova na českém jevišti.

(úryvek)

Prvá antinomie

Teorie, která bude odvozovat vznik řeči z výkřiku bolesti, strachu nebo radosti, bude v rozporu s teorií, jež ztotožňuje dějiny myšlení a představování s dějinami řeči. Tento

Jiří Hálek v původních hrách Činoherního klubu 60. let

Studie o vztahu hereckých možností a příležitostí, které souvisejí i se vztahem herce a konkrétního ansámblového divadla.

(úryvek)

[…]

Začátek: Smočkův Piknik

Jirka Hálek mě okamžitě upoutal svou osobností, tím, co z něj šlo, jaká silná a hlavně zajímavá osobnost z něj vycházela celou tu dobu toho

Komedianti na českém jevišti: Vlasta Burian

Komediantský typ Vlasty Buriana a zdroje jeho herectví.

(úryvek)

Vlasta Burian (1891–1962) jeví se Jindřichu Vodákovi v roce 1935 ve studii o kořenech českého komediálního herectví představitelem syntézy obou základních typů české komiky, jak je kritik vymezuje na příkladech F. F. Šamberka a Jindřicha Mošny. Díky schopnosti nemilosrdně

Les monstres sacrés

Další část cyklu „z dějin evropského herectví“, tentokrát o francouzských hereckých virtuosech, především o Mounet-Sullym a B. C. Coquelinovi.

(úryvek)

V roce 1940 napsal J. Cocteau hru Les monstres sacrés a titul se brzy ujal pro pojmenování hereckých virtuosů z přelomu 19. a 20. století – J. Mounet‑Sullyho,

Komedianti na českém jevišti: Dědicové Šamberkovi?

Portréty F. F. Šamberka, Františka Rolanda a Saši Rašilova.
[…]

V Hilarově Gogolovi „smích a slzy“, v Holbergovi „citové a duševní odstíny“. Přestože Rašilov nedostává v divadle (a nebude tomu ani ve filmu, jak ještě uvidíme) mnoho příležitostí překročit hranice vymezené komediálními typy a charaktery, stále častěji je

Herec mezi rolí a vlastní tělesnou přítomností

V pokračování reflexe knihy Andrease Kotteho Divadelní věda. Úvod se autor tentokrát zabývá autorovým pojetím herectví, nazíraným v souvislosti se současnými tendencemi jeho vnímání

(úryvek)

Od znaku k tělu

Ve své knize Divadelní věda (Úvod) klade Andreas Kotte otázku, zda „v moderním divadle nevzniká nejsilnější účinek z diference

Gardzienice – moje zkušenost

Za pomoci deníkových záznamů reflektujících herecký, fyzický a vokální trénink i zkoušení inscenací přibližuje autorka v jedné z kapitol své disertační práce činnost proslulého Centra divadelních aktivit W. Staniewského.

(úryvek)

[…]

Gardzienicích nikdo nedostává do rukou noty, zpěv znamená od začátku partnerství, hlasová cvičení a později písně

Osiřelý americký sen Spaldinga Graye

Cesta amerického performera od divadelního herectví k monologickému vyprávění.

(úryvek)

Bylo to divadlo, co Spaldingovi Grayovi pomohlo zbavit se osobních nesnází. Od prvního školního představení Curious Savage (Zvědavý divoch) Johna Patricka, ve kterém po tolika žákovských neúspěších v učení exceloval, stalo se mu životním společníkem. Možná dokonce i 

Psychologické souvislosti scénické tvorby

Prozatímní výsledky empirické sondy, pro niž si autor vybral Rorschachův test a při které mohl počítat s (anonymní) účastí řady zkušených umělců, především herců.

(úryvek)

[…]

Neurčitost / Rorschachův text

Jaynes (1990) připomíná, že pro Platona byla poezie božským šílenstvím; katokoche, posedlostí Múzami. To, co v předchozím období

Herectví mediálního věku aneb Současný herec mezi simulakry

Příspěvek k diskusi o ‘osobnostním herectví’.

(úryvek)

Tématem mého příspěvku je otázka vztahu identity herce i jeho umění a fragmentarizace světa kolem něj. Jde o problém, který souvisí s našimi diskusemi o tzv. ‘osobnostním herectví’. Podnětem se mi stala četba dvou knih známého postmodernisty J. Baudrillarda, kde jsem

Slovácký divadelní úkaz

Zpráva o aktuální situaci Slováckého divadla při příležitosti recenze Lipusovy inscenace nejnovější hry Lenky Lagronové Křídlo.

(úryvek)

Rozdíl není ve velikosti, ale v intenzitě.

Vždycky mám rád divadlo, které je žité.

Ta velká jsou jako zaoceánské lodi,

ne každý náklad posádce se hodí.

Menší divadla jsou čluny a 

Jevrejnovova apologie divadelnosti

Studie věnovaná významnému představiteli ruské divadelní moderny a jeho koncepci totální teatralizace života a panludismu.

(úryvek)

Nikolaj Nikolajevič Jevrejnov (1879–1954) byl osobností ruské divadelní moderny, kterou známe dosti povrchně. Ve 20. letech 20. století byl u nás známý spíše jako dramatik, neboť jeho nejslavnější hru Co je nejhlavnější

Okamžiku, prodli jen! Z pařížských a berlínských scén 2

Druhá část studie věnované ‘podobám a způsobům’ herectví, tentokrát na berlínských inscenacích Jürgena Gosche (Bůh masakru v Berliner Ensemble), Michaela Thalheimera (Faust, 1. díl) a Christiana Petzolda (Osamělá cesta) v Deutsches Theateru.

(úryvek)

[…] Sezonou 2007/2008 skončilo Berndu Wilmsovi sedmileté období ve funkci intendanta berlínského Deutsches Theater. Tento

Herectví jako umění: Z pařížských a berlínských scén 1

První část studie věnované ‘podobám a způsobům’ herectví, tentokrát na pařížských inscenací Claudelova Saténového střevíčku v Odéonu , Horváthova Kazimíra a Karolíny v Théâtre de la Ville i adaptace Dostojevského Idiota v Théâtre de Chaillot, si především klade otázku, proč a díky čemu lze významný a úspěšný proud

V. F. Komissarževská: herečka ‘stříbrného věku’

Studie věnovaná slavné ruské herečce z období modernismu a symbolismu, která se pokoušela paralelně s úsilím K. S. Stanislavského utvářet nový herecký styl a reformovat ruské herectví.

[…]

4. dubna 1896 debutovala na jevišti Alexandrinského divadla i Věra Komissarževská v rolích Rosy ze Sudermannovy hry Zápas motýlů

Dvě herecké virtuosky z dob fin de siècle (Kapitoly z dějin moderního evropského herectví 1)

Srovnání hereckého umění Sáry Bernhardtové a Eleonory Duseové – představitelek dvou nejcharakterističtějších tendencí ve vývoji herectví v období moderny nebo secese.

(úryvek)

V druhé polovině 19. století se i divadlo stalo součástí svobodného kapitalistického podnikání. Například v Anglii ztratila svůj monopol tradiční divadla Drury Lane a Covent Garden

Borův Štěpánek

O spolupráci velkého českého herce se zapomínaným představitelem české divadelní režie meziválečného období.

(úryvek)

Jan Bor (vlastním jménem Jan Jaroslav Strejček), narozený v Praze 16. února 1886, pocházel po otci ze starého lhotického selského rodu, jehož předkové měli grunt mezi Hlubokou a Českými Budějovicemi už od roku 1470.

Vcítění a distance

Vcítění a distance jsou přes relativně samostatný vývoj ve své podstatě jevy velmi blízké a tvoří – zejména bereme-li v potaz jejich vzájemnou vazbu – dobrý předpoklad jak pro teoretické pochopení umělecké tvorby, tak pro její vnímání.

(úryvek)

[…]

Vcítění a abstrakce

Snad se i na základě našeho

Tvář

Návštěva pozoruhodné výstavy „Autoportrét v českém umění 20. a 21. století“, kterou uvedla Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, se autorovi recenze stala podnětem pro uvažování o funkci vizuálního předvedení vlastní tváře v herectví, v němž materiálem, z něhož vzniká herecká postava, je neskrývané a přirozené lidské …

Karel Hugo Hilar a jevištní řeč

Studie upozorňuje na zásadní význam auditivní a hudební stránky Hilarova inscenačního způsobu a polemizuje se s názory Jindřicha Honzla na Hilarovu práci s hercem.
[…]

Honzl kritizuje, aniž uvážil objektivní příčiny, jistou nedotaženost sborové recitace v Hilarově inscenaci Svítání, ale uznává, že „silou zvuku (křik, pískání, hluky)

Příspěvek k chápání psychologie herectví

Autor se volně drží uměleckých a psychologických názorů významného režiséra Jiřího Frejky a také za pomoci některých novějších poznatků hledá vztahy mezi emocemi, myšlením a výrazem.

Scéničnost nebývá jen poklidnou podívanou, pokojným zátiším. Spíše naopak. Scéničnost v sobě obsahuje dynamiku vztahů všech přítomných sil (reprezentovaných přítomnými osobami, objekty,

Současná doba a dramatické herectví

Filmy předního německého režiséra Christiana Petzolda Wolfsburg a Yella představují pozoruhodné pokusy o zachycení lidského chování souvisejícího s dnešním kapitalismem a otázkami, které klade. Osvědčuje-li se při těchto pokusech mimořádným způsobem právě herectví Niny Hoss, je to tím, že je schopné ztělesnit toto chování v jeho dramatičnosti.
Nina

K antropologii herce

Přeložil Miroslav Petříček
Stať zakladatele filozofické antropologie o herectví jako obrazu postavení člověka ve světě.

(úryvek)

Na první pohled může vzbuzovat údiv, že se filozofická antropologie zabývá i hercem. Avšak mnohem podivnější je fakt, že doposud tak většinou nečinila. Herec představuje člověka. Jeden člověk ztělesňuje jiného. Něco takového

Herectví jako antropologický experiment

Základy herectví ve fundamentální struktuře lidského chování.

(úryvek)

Herectví si většinou spojujeme s charakteristickou podvojností, která vychází ze dvou plánů, které najdeme mezi hercem a postavou, živým člověkem a fikcí, přítomností herce i jeho nepřítomností atd. J. Derrida by řekl, že slovo ‘herec’ je „indécidable“ – nerozhodnutelné, neboť

O herecké dramaturgii

Teoretický i potenciální praktický obsah a dosah pojmu ‘herecká dramaturgie’ na základě příkladů z historie i současnosti nejenom českého divadla.

Co je herecká dramaturgie a jak ji chápat v nezužující formulaci, jak ji lze uplatňovat nejen v divadelní, ale i v pedagogické praxi?[1]

Dramaturgie jako „činnost prostředkující vztah

Vlastimil Brodský a generace 1945

Herecký vývoj od komediantských začátků ve Větrníku po Divadlo na Vinohradech – jako vrcholná ukázka zralé hercovy tvorby slouží ovšem příklad role v německém filmu Jakub lhář režiséra Franka Beyera z roku 1974.

(úryvek)

[…]

„Vlastní lidské území [jeho] umění jsou ty podivné hlubiny lidského srdce, v nichž

Od pojetí herectví ve studiových divadlech k dnešním otázkám

Svérázný případ polemiky s ‘velkým divadlem’, tentokrát v jeho opravdu ‘zkamenělé’ podobě, znamenala za tzv. normalizace v Československu 70. a 80. let studiová divadla. Nejen jim, ale také obecnějšímu zamyšlení nad povahou autorství v herectví věnuje autor svou pozornost tentokrát.

(úryvek)

Při vzpomínce na hnutí studiových divadel 70.–80.

Grossmanovo apelativní herectví

O o režijně herecké koncepci významného českého režiséra druhé poloviny 20. století.
[…]

Obnova silou věcnosti

Pro jasnější porozumění Grossmanovu promýšlení principů divadla a herectví bude dobré citovat z jeho studie Kafkova divadelnost?, otištěné původně v časopise Divadlo (1964, 9): „Forma je trvanlivější než obsah. Uchováváme zvyky, konvence,

Otomar Krejča herec (2. V Národním divadle a ve filmu)

2. část studie o herecké tvorbě významného českého divadelníka 20. století.

[…] II. V Národním divadle
Do Národního divadla opakovaně zval Otomara Krejču několik let Jindřich Honzl. „Ale vždyť tady má dobrý živobytí, ne? Zůstal tady a půjdeme tam spolu,“ smál se prý vždycky na Vinohradech Frejka, když

Herci Činoherního klubu v živlu hry

Mapování významných koncepcí českého herectví 20. století a způsobů jejich realizace je tentokrát věnováno zvláštnímu a ojedinělému fenoménu herectví souboru, který přinesl českému divadlu originální podněty zejména ve své počáteční vývojové fázi.
(úryvek)
Něco bylo ve hře
Probírám-li se vzpomínkami na inscenace Činoherního klubu, hlavně na ty zpočátku,

Pojednání o hereckém umění

První český překlad ojedinělého pokusu o vytvoření příručky herectví pro učitele na jezuitských gymnáziích.

I.
Co je to herectví a o jeho přednostech

O přednostech herectví je zbytečné dlouze rozkládat, vždyť se mu dostává nejvyšší chvály nejen od zkušených odborníků, ale i na základě přirozeného úsudku a obecné

Franciscus Lang a jezuitské divadlo

Úvodní studie k Langově „Pojednání o hereckém umění“, věnovaná jezuitskému divadlu.

Franz Lang, narozený 7. září 1654 v bavorském městečku Aibling v rodině místního starosty a hostinského Jakoba Langa, začal jako desetiletý studovat na jezuitském gymnáziu v Mnichově. Zařadil se tak mezi statisíce jiných chlapců, kteří během prvních

Otomar Krejča herec

Rozbor způsobu Krejčovy herecké práce na příkladu jeho postav z období začátků a spolupráce s E. F. Burianem a zejména Jiřím Frejkou.

I. Začátky – U Emila Františka Buriana – S Jiřím Frejkou
V devatenácti letech (píše se rok 1940) nastoupí Krejča k Nádherově společnosti, jejíž členové se

Herec v Krejčově uměleckém divadle

Koncepce herectví chápaného důsledně, ba tvrdošíjně jako umění – programové pojetí dialogického vztahu herce a postavy jakopředpoklad k rozvíjení osobnostního herectví – vliv dramatiky A. P. Čechova při formování inscenací jako polyfonních skladeb založených na ansámblové souhře.

[…] Krejčova koncepce herectví je ovšem umělecky náročná a zakládá se

Pařížské ansámblové divadlo

Jak vypadá dnešní Comédie-Française? – O současných inscenacích (Lhář, Cid, Cyrano) a jejich protagonistech. V rámci pozornosti, kterou Disk soustavně věnuje ansámblovému divadlu spjatému s jistým pojetím dramaturgie, zabývá se autorka zásadami, jimiž se řídí Comédie-Française, a tím, jak se tyto zásady projevují v jejím současném repertoáru a …

Michel Bouquet odpovídá

Improvizované úvahy velkého francouzského herce o vztahu k režiséru Otomaru Krejčovi, k dramatikům i partnerům na jevišti.

[…]Měli jsme tři týdny, něco málo přes tři týdny, abychom nazkoušeli hru. Zkoušeli jsme v jedné místnosti, kde byly postaveny dekorace, v jedné takové velké hale zrušené továrny, nebo v něčem…

Jaroslava Adamová a MDP, 2. část

[…] Vztah herce a režiséra, jak vidíme, tvoří základ moderního divadla i v případě `zábavní‘ instituce, jakou byla Ornestova MDP. Ve většině případů její hladké fungování zajišťovalo kultivované jevištní předvádění člověka v různých situacích: hlavní vliv přitom měla dramatická či komediální kvalita těchto situací, daných textem hry, a

Jaroslava Adamová a MDP, 1. část

Osudy dramatické herečky v podmínkách „zábavní instituce“, v niž se v 60. letech 20. století proměnila Městská divadla pražská; mj. o vztahu režiséra a herce při nevydařené spolupráci s Alfrédem Radokem
[…] Byli pro Radoka herci MDP rovnoprávnými partnery při tvorbě inscenace? Měli vůbec šanci se jimi stát?

Jindřich Honzl: od zástupového herce k herci osvobozenému

Pojetí herectví vycházející z teorie a praxe rané české avantgardy, ovlivněné ruským Proletkultem a generací symbolistů i českým strukturalismem
[…] Přínosem avantgard byly nepochybně četné novátorské experimenty, v nichž se kladl důraz na formální výzkumy, při kterých se vždy hodně teoretizuje, tvorba se racionalizuje a ke spolupráci se

Třikrát Boris Rösner

Na pozoruhodném příkladu ‘výbuchu’ herecké tvořivosti bylo možné analyzovat vztah herce k různým režijním přístupům, různým souborům a k různým jevištním prostorům, s nimiž se Boris Rösner úspěšně vyrovnal v případě Molièrova Lakomce, Rostandova Cyrana a Schmittova Frédéricka.…

O studiu základů herectví

Habilitační přednáška pedagoga katedry alternativního a loutkového divadla DAMU a uměleckého šéfa Dejvického divadla se na příkladu výuky prvního ročníku herectví zabývá otázkami kultivace talentu.…

Nejhorší bylo, že k tomu zámku chyběl klíč

Rozdíly mezi ‘psychologickým’ a ‘apsychologickým’ herectvím a vztah mezi ‘hominizací’ a ‘dehominizací’ člověka v souvislosti s klíčovým dílem německého romantismu, Bonaventurovými Nočními vigiliemi, z hlediska problematiky loutkovosti a loutkovitosti.…

Zpráva o prvním ročníku (2000-2001)

Koláž autorských textů studentů prvního ročníku činoherního herectví s pedagogickým komentářem Evy Salzmannové se týká vztahu subjektivní výpovědi a její tvarové objektivace v hereckém vyjadřování i širší problematiky vztahu individuálně osobního a ansámblového scénického projevu.