[úryvek]
Cílem tohoto příspěvku je podat možný náhled na komplikované vztahy mezi pamětí a divadlem, potažmo pamětí a dramatem. Jedním z důvodů, který může částečně osvětlit tato
[…]
Nejcharakterističtějším projevem tradičního afrického umění jsou masky. Vystoupení v maskách doprovází všechny důležité slavnosti v životě mnoha Afričanů. Masky jsou především neoddělitelnou částí iniciačních slavností, při kterých
[…]
Lenka Lagronová napsala první dramatický text Nevím kudy kam roku 1988. Od té doby uplynulo 17 let a seznam jejích prací má prozatím
[…]
Od přelomu 19. a 20. století se prosazovaly snahy prosadit divadlo jako samostatné, svébytné umění: preferovala se
„Pocit, že všechno už tu vlastně bylo, je nebezpečný a může vést k hérostratovským počinům podnikaným v úsilí zničit celou minulou kulturu, představovanou nejen pokud jde o její konkrétní podoby jako cosi, co už jako takové brání vzniku čehokoli
V divadelní sezoně 2003–2004 uvedlo Divadlo Archa dvě inscenace na téma internetové komunikace: Chat – Nebezpečně snadné známosti (premiéra 15. 12. 2003) a Nickname (premiéra 15. 10. 2004). Obě inscenace vznikly v rámci dlouhodobého projektu Divadla Archa, Archa.lab. a jsou součástí
S emocemi jsou problémy. Dělají nám radost, pokud jsou příjemné, a starost, když nás trápí. V každém případě se emocím těžko bráníme. Necháváme se jimi strhnout jak ve vlastním prožívání, tak také když je sledujeme ve svém okolí.
Od začátku se v tomto časopise snažíme vidět problémy spjaté s dramatickým či scénickým uměním nejenom v kontextu celkové problematiky umění (a v poslední době zejména problému umělecké invence a techniky), ale zejména v kontextu kultury. Kulturu přitom chápeme takříkajíc zásadně jako opak lidské omezenosti. Tedy také a …
Recenze knihy Zdenky ŠvarcovéJaponská literatura712-1868: Mimořádně kvalitně zpracovaný přehled starší japonské literatury Zdenky Švarcové, doplněný překrásnými ilustracemi z fondu Národní galerie v Praze, je výbornou pomůckou nejen pro japanology, ale i pro literární experty a širší veřejnost se zájmem o světovou kulturu. Její první část lze totiž číst …
POD TĚŠÍNSKÝM NEBEM
Myšlenka vytvořit představení o Těšíně na základě písní „barda“, který toto nevelké, avšak starobylé město na řece Olši/Olze v současnosti patrně nejvíce proslavil, je stará několik let. V roce 1994 začala Renata Putzlacher, těšínská básnířka a dramaturgyně polské scény Těšínského divadla, překládat pro polskou televizi …
Divadelní muzeum univerzity Waseda, jejíž odborníci se účastní podzimního sympozia věnovaného čínskému a japonskému divadlu, které připravuje Centrum základního výzkumu AMUaMU a divadelní fakulta, je jediné svého druhu v Japonsku a bylo postaveno v roce 1928 z popudu literárního a divadelního vědce a dramatika Cuboučiho Šójóa, který se …
Recenze Hořínkovy v mnoha ohledech pozoruhodné knihyDuchovní dimenze divadla aneb Vertikální přesahy: Hned od začátku nás Hořínek napnul mezi potřebu transcendentního duchovního přesahu a jeho transcendentální čili apriorní kritickou předzkušenost o nedobrém stavu české společnosti a divadla. Dá se snadno s touto kritickou předzkušeností souhlasit a jít spolu …
Ve dnech 11.-12. dubna 2005 se konal Festival Východní Linie (Eastern Line Festival), který zorganizovalo Centrum Grotowského ve Wroclawi jako doprovodnou akci XIV. setkání Mezinárodní školy divadelní antropologie (ISTA). Byla to intenzivní událost s mnohahodinovými shromážděními a prezentací divadelních souborů, završená denně třemi večerními představeními. Vznikla tak možnost
Burian od svého pojetí poetického divadla, divadla-básně, odvozoval – především v Divadle D – svou divadelní tvorbu: Začínalo to už způsobem chápání literárního textu, v němž nehledal na prvém místě prvky dramatické, neboť `dramatizovat lze jenom to, co v podstatě nemá dramatické struktury a v čem přímá i …
Alexandrín vnímáme v českém literárním kontextu většinou jednak jako verš primárně překladový, a to hlavně jevištní, jednak jako typ verše orientovaného na západoevropskou, především francouzskou tvorbu. Své počátky má opravdu ve Francii. Samotného názvu `alexandrín‘ se sice začalo užívat až v 15. století, ale jeho původ je mnohem
[…] Vztah herce a režiséra, jak vidíme, tvoří základ moderního divadla i v případě `zábavní‘ instituce, jakou byla Ornestova MDP. Ve většině případů její hladké fungování zajišťovalo kultivované jevištní předvádění člověka v různých situacích: hlavní vliv přitom měla dramatická či komediální kvalita těchto situací, daných textem hry, a
Emil František Burian byl renesanční postavou meziválečného divadla, a pokud se z Hilara literáta vyklubal režisér, měl Burian za sebou v roce 1934, kdy založil divadlo D, různých řemesel nebo umění více. Byl mu dán živý a prudký temperament syntetika všeho moderního, co přinášely evropské avantgardy, a proto
[…] Tato žhavá úpornost vyznat se v sobě tvoří jádro Macháčkova zpola monologického stylu. Jde o to úplné, zanícené angažmá osobnosti ve své `veřejné samotě‘, ve svém zmateném snažení a dokonale ztěžklém rozhodování. Aniž to figurám ubírá na jejich odlišnosti, Macháček do obou rolí vstupuje s podobným vrásněním
Když se Gilles Deleuze a Felix Guattari rozhodli společně rozvíjet Lacanovou teorii schizoanalýzy a vytvořit tak Anti-Oidipa, jedno z jejich důležitých předsevzetí bylo, raději pojmy vytvářet než je přebírat. V Rozhovoru o Anti-Oidipovi tvrdí, že je k tomu vedlo vědomí určité `ortodoxnosti‘, kterou tyto pojmy během doby nabyly. …
[…] Při hledání odpovědi na otázku, co dělá divadlo divadlem, dnes tak aktuální, je samozřejmě zcela oprávněné pohlédnout za
Od 1. čísla, které vyšlo v červnu 2002, sleduje tento časopis scénické (podle terminologie Otakara Zicha dramatické) umění nejenom z hlediska jeho samého, ale kultury, jejíž je součástí, a v nejširším kontextu. Ostatně, málem obecným se dnes už stalo přesvědčení, že to nejpříznačnější pro dnešní kulturu je její …
Novou edici, kterou připravuje redakční kruh časopisu Disk, zahajují stati významného ruského avantgardního režiséra Alexandra Tairova. V knize Odpoutané divadlo, doprovázené fotografickou přílohou, najde čtenář kromě nového překladu slavných „Režisérových zápisků“ i výběr režijních explikací a přednášek , doplněný úvahami českých divadelníků Karla Huga Hilara a Jindřicha …
Píše se 3. března 2005 a před budovou divadla Kabukiza na tokijské Ginze se tlačí davy svátečně oblečených nedočkavců. Ženy ve svých nejlepších kimonech s pečlivě upravenými vlasy vyčesanými podle japonského způsobu dodávají sváteční atmosféře na lesku a
Kolínská inscenace Schillerovy pětiaktové ‘shakespeariány’ trvá hodinu a čtyřicet pět minut bez přestávky. Časové úspornosti dosáhli inscenátoři důsledným odstraněním epických popisů scenerií a lyrických monologických pasáží v textu. Tímto způsobem vytvořil režisér inscenaci
Chceme-li při zkoumání nespecifických scénických a dramatických kvalit města Ostravy postoupit od výmluvných a názorných jednotlivostí, jakými jsou sochy v architektuře, divadelní budovy či zábavní
Drama Toma Stopparda Hapgoodová vyšlo u nás v překladu Jaroslava Kořána v roce 1989, tedy hned rok po jeho vydání v Anglii, což lze jistě považovat za dobrou vizitku pružnosti překladatele i vydavatele (DILIA). Kdykoliv se k tomuto dramatu vracím, kladu si otázku,
Interpretace je spojena s vývojem činohry zhruba od druhé poloviny 18. století. Pomáhala konstituovat tento druh
„Images du Monde Flottant“ (obrazy prchavého světa, případně života) je francouzské označení japonského umění období Tokugawa – ukijoe. Výstava nesoucí tento název byla v době od 29.
Studie Zdenky Švarcové „Kultivovanost, tradice, hodnoty (O působivosti tvaru, provedení a textu hry nó)“ je věnována interpretaci vymezené pasáže jedné hry Zeamiho, tedy tématu velmi speciálnímu. Přesto ji umísťujeme na první místo mezi všemi příspěvky zařazenými do tohoto čísla, protože se zabývá těmi vlastnostmi zajišťujícími stálou působivost tradičního …
Také v tomto čísle pokračujeme v uvažování o problematice, která se jak v pedagogické, tak ve výzkumné činnosti rozvíjené na divadelní fakultě AMU shrnuje pod názvem scénologie (srov. seznam článků věnovaných tomuto tématu, publikovaný na 3. straně obálky minulého, tj. 9. čísla Disku). Aktuální kulturní a společenský kontext …
Mezi všemi rovinami, které činí ze současného divadla součást kultury, má zvláštní místo jevištní řeč. Problematikou jevištní řeči se na Divadelní fakultě AMU dlouhá léta zabývá doc. Jiřina Hůrková (kromě jiného autorka důležité práce Česká výslovnostní norma z roku 1995 a s Hanou Makovičkovou spoluautorka proslulé dvousvazkové knižní …
Analýza hereckých kreací Martina Huby v Süskindově monodramatu Kontrabas hraném bratislavským Štúdiem L+S, Mariána Labudy v titulní postavě Brechtova Pana Puntily z inscenace brněnského Národního divadla a Bronislava Poloczka v Turriniho monodramatu Hotovo, konec! v Divadle Kolovrat) z pohledu režiséra těchto inscenací.…
Autor zkoumá historické kořeny i metodologické vazby vizuálních studií k příbuzným vědním disciplínám, zejména k teorii a dějinám umění, a vyslovuje i opatrnou prognózu možného vývoje těchto vztahů. Především však na třech příkladech analyzuje jednotlivé aspekty společenského působení vizuálních komunikací.…
V analýze vývoje od ‘dobře napsané hry’ k aktančnímu modelu poukazuje Gajdoš na přetrvávající upřednostňování literárního textu, spojené ve vztahu k divadlu s podřízeností ostatních složek. Volá po rozvíjení koncepce založené na tom, co už Otakar Zich nazýval dramatickou situací, a po takovém pěstování teorie dramatu, které ji …
Autorem studie „Má ještě smysl pěstovat teorii dramatu“, umístěné hned za tímto úvodem, je Július Gajdoš (1951), vedoucí Ústavu pro studium divadla a interaktivních médií Filozofické fakulty brněnské Masarykovy univerzity, známý už čtenářům tohoto časopisu ze svých dřívějších teoretických příspěvků („Divadlo ‚tam‘ a ‚tam tam'“ ze 4. čísla …
Řada článků tohoto čísla se zabývá problematikou, kterou by bylo možné nejspíš označit podtitulem úvodní studie Jarosla Vostrého „Scéna a kultura“, resp. „scéna a tradice“. V citované studii s hlavním titulem „Nic nového pod sluncem?“ vychází autor z Hrůzova scénografického řešení inscenací Mandragory a Zločinu a trestu v …
Při rozpětí současné české divadelní nabídky mezi (komerčním) muzikálem, většínou dokonce původním, a ‚sklepem‘, tj. menšinovými produkcemi směřujícími k sebevyjádření, jako by chyběl bezpečný střed. I v oceňované produkci se obojí spíš míchá dohromady. To ukázal i výběr inscenací na letošní podzimní divadelní festival v Plzni. ke kterému …
Autor: Michal Rataj
Edice Disk malá řada – svazek 3.
Problematika vymezování tvůrčích pozic v prostředí akustických umění z pohledu domácí scény radioartu.
Absolvent HAMU, hudební skladatel, publicista a producent zasvěceně provází čtenáře světem elektroakustické hudby – v posledních padesáti letech živě se rozvíjející oblasti hudebního umění. Věnuje …
