disk

Divadlo v paměti, paměť v divadle: teoretické aspekty vztahu

Jak široká je škála vztahů a spojitostí mezi pamětí a divadlem (dramatem)? Drama jako druh kulturní paměti, paměť jako téma divadla.

[úryvek]

Cílem tohoto příspěvku je podat možný náhled na komplikované vztahy mezi pamětí a divadlem, potažmo pamětí a dramatem. Jedním z důvodů, který může částečně osvětlit tato

Maska v tradiční africké kultuře

Masky v černé Africe – Typologie masek – Masky a iniciace – Maska a smrt – Maska a současní Afričané

[…]

Nejcharakterističtějším projevem tradičního afrického umění jsou masky. Vystoupení v maskách doprovází všechny důležité slavnosti v životě mnoha Afričanů. Masky jsou především neoddělitelnou částí iniciačních slavností, při kterých

Dramata Lenky Lagronové

Analýza díla výlučné autorky je příležitostí k hledání a objevování citové potence dramatických textů – ledání a objevování, která jsou zárukou chápavé dramaturgicko-režijní interpretace.

[…]

Lenka Lagronová napsala první dramatický text Nevím kudy kam roku 1988. Od té doby uplynulo 17 let a seznam jejích prací má prozatím

Text a scénování 1 (Plzeňské střípky)

Studie zabývající se problematikou vztahu mezi textem a scénováním na příkladu analýzy inscenace Cyrana z Bergeraku Slovenského národního divadla v Bratislavě a některých dalších inscenací uvedených na letošním plzeňském festivalu

[…]

Od přelomu 19. a 20. století se prosazovaly snahy prosadit divadlo jako samostatné, svébytné umění: preferovala se

Mezi kalkulačkou a magií

Problematika preference obrazu a slova v nových, interaktivních médiích

„Pocit, že všechno už tu vlastně bylo, je nebezpečný a může vést k hérostratovským počinům podnikaným v úsilí zničit celou minulou kulturu, představovanou nejen pokud jde o její konkrétní podoby jako cosi, co už jako takové brání vzniku čehokoli

Chat jako divadlo

Recenze analyzuje dvě inscenace pražského Divadla Archa.

V divadelní sezoně 2003–2004 uvedlo Divadlo Archa dvě inscenace na téma internetové komunikace: Chat – Nebezpečně snadné známosti (premiéra 15. 12. 2003) a Nickname (premiéra 15. 10. 2004). Obě inscenace vznikly v rámci dlouhodobého projektu Divadla Archa, Archa.lab. a jsou součástí

Emoce a scénický cit

Studie zkoumající problematiku citů a pocitů v psychologii a scénologii

S emocemi jsou problémy. Dělají nám radost, pokud jsou příjemné, a starost, když nás trápí. V každém případě se emocím těžko bráníme. Necháváme se jimi strhnout jak ve vlastním prožívání, tak také když je sledujeme ve svém okolí.

Disk 14 (prosinec 2005)

Od začátku se v tomto časopise snažíme vidět problémy spjaté s dramatickým či scénickým uměním nejenom v kontextu celkové problematiky umění (a v poslední době zejména problému umělecké invence a techniky), ale zejména v kontextu kultury. Kulturu přitom chápeme takříkajíc zásadně jako opak lidské omezenosti. Tedy také a …

Japonská literatura 712—1868

Recenze knihy Zdenky ŠvarcovéJaponská literatura712-1868: Mimořádně kvalitně zpracovaný přehled starší japonské literatury Zdenky Švarcové, doplněný překrásnými ilustracemi z fondu Národní galerie v Praze, je výbornou pomůckou nejen pro japanology, ale i pro literární experty a širší veřejnost se zájmem o světovou kulturu. Její první část lze totiž číst …

Těšínské niebo – Cieszyńskie nebe

POD TĚŠÍNSKÝM NEBEM

Myšlenka vytvořit představení o Těšíně na základě písní „barda“, který toto nevelké, avšak starobylé město na řece Olši/Olze v současnosti patrně nejvíce proslavil, je stará několik let. V roce 1994 začala Renata Putzlacher, těšínská básnířka a dramaturgyně polské scény Těšínského divadla, překládat pro polskou televizi …

Divadelní muzeum Cuboučiho Šójóa na Univerzitě Waseda

Divadelní muzeum univerzity Waseda, jejíž odborníci se účastní podzimního sympozia věnovaného čínskému a japonskému divadlu, které připravuje Centrum základního výzkumu AMUaMU a divadelní fakulta, je jediné svého druhu v Japonsku a bylo postaveno v roce 1928 z popudu literárního a divadelního vědce a dramatika Cuboučiho Šójóa, který se …

O duchovních přesazích dramatu a divadla

Recenze Hořínkovy v mnoha ohledech pozoruhodné knihyDuchovní dimenze divadla aneb Vertikální přesahy: Hned od začátku nás Hořínek napnul mezi potřebu transcendentního duchovního přesahu a jeho transcendentální čili apriorní kritickou předzkušenost o nedobrém stavu české společnosti a divadla. Dá se snadno s touto kritickou předzkušeností souhlasit a jít spolu …

Eastern Line Festival – Nájezd z Východu

Ve dnech 11.-12. dubna 2005 se konal Festival Východní Linie (Eastern Line Festival), který zorganizovalo Centrum Grotowského ve Wroclawi jako doprovodnou akci XIV. setkání Mezinárodní školy divadelní antropologie (ISTA). Byla to intenzivní událost s mnohahodinovými shromážděními a prezentací divadelních souborů, završená denně třemi večerními představeními. Vznikla tak možnost

Jevištní báseň

Burian od svého pojetí poetického divadla, divadla-básně, odvozoval – především v Divadle D – svou divadelní tvorbu: Začínalo to už způsobem chápání literárního textu, v němž nehledal na prvém místě prvky dramatické, neboť `dramatizovat lze jenom to, co v podstatě nemá dramatické struktury a v čem přímá i …

O českém alexandrínu – nejen jevištním

Alexandrín vnímáme v českém literárním kontextu většinou jednak jako verš primárně překladový, a to hlavně jevištní, jednak jako typ verše orientovaného na západoevropskou, především francouzskou tvorbu. Své počátky má opravdu ve Francii. Samotného názvu `alexandrín‘ se sice začalo užívat až v 15. století, ale jeho původ je mnohem

Jaroslava Adamová a MDP, 2. část

[…] Vztah herce a režiséra, jak vidíme, tvoří základ moderního divadla i v případě `zábavní‘ instituce, jakou byla Ornestova MDP. Ve většině případů její hladké fungování zajišťovalo kultivované jevištní předvádění člověka v různých situacích: hlavní vliv přitom měla dramatická či komediální kvalita těchto situací, daných textem hry, a

Metaforizované herectví v Burianově syntetickém divadle

Emil František Burian byl renesanční postavou meziválečného divadla, a pokud se z Hilara literáta vyklubal režisér, měl Burian za sebou v roce 1934, kdy založil divadlo D, různých řemesel nebo umění více. Byl mu dán živý a prudký temperament syntetika všeho moderního, co přinášely evropské avantgardy, a proto

Umění a scéničnost – nebo teatralita?

V polemice s německou teoretičkou E. Fischer-Lichte za širší pojem než divadelnost (Theatralität, theatricality) pokládá autor scéničnost, jejíž hlubší pochopení může vést i k přesnějšímu postižení podstaty samotného divadla.

[…] Při hledání odpovědi na otázku, co dělá divadlo divadlem, dnes tak aktuální, je samozřejmě zcela oprávněné pohlédnout za

Disk 13 (září 2005)

Od 1. čísla, které vyšlo v červnu 2002, sleduje tento časopis scénické (podle terminologie Otakara Zicha dramatické) umění nejenom z hlediska jeho samého, ale kultury, jejíž je součástí, a v nejširším kontextu. Ostatně, málem obecným se dnes už stalo přesvědčení, že to nejpříznačnější pro dnešní kulturu je její …

Panenka z porcelánu (hra)

Původní hra studentky 3. ročníku dramaturgie na pražské DAMU.
[…] 2. V Květinovém domově.
Krysa vojáčku

Vojáček ano

Krysa ano prosím – se říká

Vojáček ano prosím

Krysa vojáčku ty ses mi nikdy nelíbil

Vojáček hm

Krysa co –

Vojáček ano prosím

Krysa co jsi říkal –

Vojáček

Edice Disk zahajuje

Novou edici, kterou připravuje redakční kruh časopisu Disk, zahajují stati významného ruského avantgardního režiséra Alexandra Tairova. V knize Odpoutané divadlo, doprovázené fotografickou přílohou, najde čtenář kromě nového překladu slavných „Režisérových zápisků“ i výběr režijních explikací a přednášek , doplněný úvahami českých divadelníků Karla Huga Hilara a Jindřicha …

Slavný den v divadle kabuki

Tradiční obřad „převzetí jména“ v slavné herecké rodině Nakamura Kanzaburó

Píše se 3. března 2005 a před budovou divadla Kabukiza na tokijské Ginze se tlačí davy svátečně oblečených nedočkavců. Ženy ve svých nejlepších kimonech s pečlivě upravenými vlasy vyčesanými podle japonského způsobu dodávají sváteční atmosféře na lesku a

Loupežníci / Die Räuber (Rentgenový obraz a sociální vivisekce)

Recenze inscenace Schillerových Loupežníků, které v Schauspiel Köln režíroval letos na jaře Dušan D. Pařízek.

Kolínská inscenace Schillerovy pěti­aktové ‘shakespeariány’ trvá hodinu a čtyřicet pět minut bez přestávky. Časové úspornosti dosáhli inscenátoři důsledným odstraněním epických popisů scenerií a lyrických monologických pasáží v textu. Tímto způsobem vytvořil režisér inscenaci

Blízká setkání třetího divadla – ISTA 2005

Autor poznámky navštívil 14. sympozium Mezinárodní školy antropologie, které se konalo v polovině dubna 2005 v polské Wroclawi.
[…] Setkání ISTA jsou založena zejména na empirickém výzkumu – na praktických cvičeních, pracovních ukázkách hereckých technik a komparativní analýze v rámci zvoleného tématu. Vzhledem k praktickému charakteru, který je

Svoboda tvorby a patentované myšlenky

Jak ovlivňují nově vznikající právní předpisy, v uvedeném případě ty, které se týkají softwarových patentů v oblasti informačních technologií, podmínky pro svobodnou tvorbu?
[…] Existují firmy specializované pouze na shromažďování patentů, pomocí nichž lze vydírat ostatní. Takové firmy sice vlastní softwarové patenty, ale jejich zaměstnanci jsou pouze právníci,

Jaroslava Adamová a MDP, 1. část

Osudy dramatické herečky v podmínkách „zábavní instituce“, v niž se v 60. letech 20. století proměnila Městská divadla pražská; mj. o vztahu režiséra a herce při nevydařené spolupráci s Alfrédem Radokem
[…] Byli pro Radoka herci MDP rovnoprávnými partnery při tvorbě inscenace? Měli vůbec šanci se jimi stát?

Jindřich Honzl: od zástupového herce k herci osvobozenému

Pojetí herectví vycházející z teorie a praxe rané české avantgardy, ovlivněné ruským Proletkultem a generací symbolistů i českým strukturalismem
[…] Přínosem avantgard byly nepochybně četné novátorské experimenty, v nichž se kladl důraz na formální výzkumy, při kterých se vždy hodně teoretizuje, tvorba se racionalizuje a ke spolupráci se

West End a současný muzikál

Stálé i nejnovější tendence: přehled repertoáru v dnešním Londýně

Za evropskou Broadway by se dal označit West End, rozsáhlá oblast v centrálním Londýně, v níž jsou soustředěny desítky divadel nabízejících nejrůznější žánry. V rámci evropského kontinentu je pak právě West End nejvýznamnějším územím, kde se ve své vrcholné

Robotické performance – Divadlo toužících strojů

O tvorbě kanadských umělců Demerse a Vorna
[…] Příkladem současného robotického umění jsou robotické instalace/performance kanadských umělců Luise Demerse a Billa Vorna. Jejich tvorba spadá do té oblasti kybernetického umění, ve které tvůrci opouštějí kybernetický prostor počítačové sítě a virtuální reality a následují analogický vývoj v oblasti vědy

Obraznost v díle Jukia Mišimy

O metafoře vůbec a Mišimově zvlášť
[…] V literatuře se metafora nevyskytuje jen v jednotlivých slovech či větách, metaforické jsou i románové postavy a metaforické vyznění má často celé literární dílo; metaforické mohou být samozřejmě i postoje nebo činy autora, jejichž smysl se mnohdy velmi intenzivně vyjeví právě

Scénologie a urbanismus (Scénologie Ostravy 5)

Specifičnost ostravské scenerie: urbanistické zásady Camilla Sitteho, utvářející podobu nového města Přívozu, utopická představa ideálního průmyslového města Vítkovic vtělená do plánů Paula Kupelwiesera

Chceme-li při zkoumání nespecifických scénických a dramatických kvalit města Ostravy postoupit od výmluvných a názorných jednotlivostí, jakými jsou sochy v architektuře, divadelní budovy či zábavní

Divadelní interpretace v době postmoderní

Nad čtyřmi inscenacemi „klasického“ repertoáru v současném „velkém divadle“: Král Lear v Plzni, Macbeth v Divadle na Vinohradech, Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové a Úklady a láska v činohře ND

Interpretace je spojena s vývojem činohry zhruba od druhé poloviny 18. století. Pomáhala konstituovat tento druh

Scéna a fotografie (Capa fotografuje smrt)

Analýza slavné fotografie je impulsem k zamyšlení nad fotografovou invencí spojenou se scénickým citem
[…] I vzhledem ke Capovu vlastnímu osudu emigranta (po emigraci z Německa do Francie následovala ještě emigrace z Paříže do New Yorku), který ostatně i vzhledem ke svému povolání nebyl nikde doma, nýbrž pořád

Disk 12 (červen 2005)

Jedno z vedoucích témat studia umění v tomto časopise byl už od jeho prvních čísel vztah invence a techniky (viz výběr některých článků na toto téma v seznamu na 3. straně obálky). I z tohoto hlediska je logické, proč se v něm rozhodně ne zcela zanedbatelné místo věnuje …

Zázrak v černém domě

Komedie o dvou dílech

Otec Dobré ráno, Ivánku. Táňu jsi nepřivezl? A co Péťa? (Bere hasák) Originál Solingen to ovšem není. (Odloží hasák na stolek mezi talíře a šálky) Nemáš hlad? Ale pozor – tohle nedoporučuju. Je to zhřívaný. A studený.

Dušan Má žena podává jídlo čerstvý a

Téma: symbolismus 2

Recenze třetího svazku Dramatiky ruského symbolismu (obsahuje „malé hry o lásce“ od Alexandra Bloka a Valerie Brjusova, a to v originále i v českém překladu D. Kšicové, která je překladatelkou a spolu s P. Kleinem autorkou doprovodných studií a komentářů).…

Ruské divadlo v Praze

Recenze rozsáhlé publikace petrohradského literárního a divadelního historika Igora Inova o ruském emigrantském divadle v Čechách ve 20. – 40. letech 20. století.…

Prchavý svět japonské měšťanské společnosti

Poznámka o výstavě „Images du Monde Flottant“ (obrazy prcha­vého světa, Prchavý svět japonské měšťanské společnosti případně života) v pařížském Grand Palais.

„Images du Monde Flottant“ (obrazy prchavého světa, případně života) je francouzské označení japonského umění období Tokugawa – ukijoe. Výstava nesoucí tento název byla v době od 29.

Instalované jednání

Instalace jako možné vyústění performance a jako osobitý případ scénování, na příkladech výstavy „Skála v Rudolfinu“ a Langovy režie Crommelynckova textu Vášeň jako led v pražském Švandově divadle.
Pojem instalace mne dlouho přitahuje. Několikrát jsem jej už dříve letmo připomněl, a asi dvakrát třikrát jsem se u něj

Otazníky uvězněného oka a standardů zobrazování

Jiný pohled na vznik, logiku a tradici renesanční lineární perspektivy.
Na laciném pódiu pro televizní show se zjevili zpěvák se zpěvačkou písní. Už tak dost dlouhá zpěvačka, ‘podezděná’ podpatky v řádu decimetrů, fyzicky převyšovala svého partnera o délku lidské hlavy, zatímco ve zpěvu to bylo evidentně o několik

Scéna: halda (Scénologie Ostravy 4)

Fenomén ostravských struskových a uhelných hald a jeho scéničnost, Svobodný stát Halda v beletristickém zpracování Věnceslava Juřiny či J. O. Bora a projekt Ostrá tráva architektky Petry Kandusové.
Historik architektury Martin Strakoš uvádí jednu ze svých četných studií o moderní ostravské architektuře těmito slovy:
Francouzský přírodovědec Georges Cuvier

Drama-muzikál Michaela Kunzeho

Několik poznámek k novému evropskému žánru

Muzikál, který můžeme označit doslova za ‘fenomén 20. století’, je syntetickým žánrem a nejmladším zástupcem tzv. čtvrtého proudu hudebně-zábavného divadla, který prodělal od dob svého vzniku, kdy se vyvíjel v opozici proti ‘čistým’ žánrům, jakými byla činohra, opera a balet, řadu výrazných

Od strukturalismu ke scénologii

Proměny českého strukturalismu v 1. polovině 20. století od Otakara Zicha přes Jana Mukařovského k Jiřímu Veltruskému a rozdělení české teorie ve druhé polovině 20. století. Druhá část se věnuje scénologické koncepci Jaroslava Vostrého, vyrůstající z kořenů české teorie.
V roce 1995 vyšla v New Yorku monografie Michaela

Dramatické herectví v divadle K. H. Hilara

Části: Hilarova filosofie herectví, Hilarova umělecká ansámblovost s inverzní etikou, Tvorba možných světů.
Příchodem K. H. Hilara do Vinohradského divadla v roce 1910 se dosti podstatně změnila situace v dosavadním vývoji českého divadelního umění. Rozpoznávali to okamžitě herci, dramatici, diváci i kritici. Do klidných vod českého divadla, které

Scéničnost a múzičnost (Od E. F. Burianova gesamtkunstwerku k dnešku)

Analýza Burianova lyrického divadla v kontextu evropského modernismu a sledování jeho odkazu přes 60. léta až k práci současných režisérů Dočolomanského a Heřmana.
Tzv. syntetické divadlo E. F. Buriana představuje jedinečnou a nesporně jednu z nejvýznamnějších realizací ideje gesamtkunstwerku v evropském divadle 20. století, vedle proslulejší Piscatorovy epické

Od modernosti k modernosti po modernosti

Proměny českého metaforického divadla od E. F. Buriana k Alfrédu Radokovi.

Souběh dvou významných výročí v roce 2004 – 100 let od narození E. F. Buriana a 90 let od narození Alfréda Radoka – je nahodilá koincidence. Může však lehce zavdat důvod k hledání nejrůznějších souvislostí, neboť mezi

Disk 11 (březen 2005)

Studie Zdenky Švarcové „Kultivovanost, tradice, hodnoty (O působivosti tvaru, provedení a textu hry nó)“ je věnována interpretaci vymezené pasáže jedné hry Zeamiho, tedy tématu velmi speciálnímu. Přesto ji umísťujeme na první místo mezi všemi příspěvky zařazenými do tohoto čísla, protože se zabývá těmi vlastnostmi zajišťujícími stálou působivost tradičního …

Třikrát Boris Rösner

Na pozoruhodném příkladu ‘výbuchu’ herecké tvořivosti bylo možné analyzovat vztah herce k různým režijním přístupům, různým souborům a k různým jevištním prostorům, s nimiž se Boris Rösner úspěšně vyrovnal v případě Molièrova Lakomce, Rostandova Cyrana a Schmittova Frédéricka.…

Disk 10 (prosinec 2004)

Také v tomto čísle pokračujeme v uvažování o problematice, která se jak v pedagogické, tak ve výzkumné činnosti rozvíjené na divadelní fakultě AMU shrnuje pod názvem scénologie (srov. seznam článků věnovaných tomuto tématu, publikovaný na 3. straně obálky minulého, tj. 9. čísla Disku). Aktuální kulturní a společenský kontext …

Scénologická lekce Jana Vermeera

Na scénologickém rozboru obrazu Dívka, která čte dopis u otevřeného okna, nazíraného v příslušných kulturních souvislostech, autor postupně ukazuje, jak se v měšťanském umění v rámci jeho přestěhování do pokoje vytvářelo umění ‘podtextu’.…

Disk 9 (září 2004)

Mezi všemi rovinami, které činí ze současného divadla součást kultury, má zvláštní místo jevištní řeč. Problematikou jevištní řeči se na Divadelní fakultě AMU dlouhá léta zabývá doc. Jiřina Hůrková (kromě jiného autorka důležité práce Česká výslovnostní norma z roku 1995 a s Hanou Makovičkovou spoluautorka proslulé dvousvazkové knižní …

Vizuální studia: Nový multidisciplinární obor, nebo pavěda?

Autor zkoumá historické kořeny i metodologické vazby vizuálních studií k příbuzným vědním disciplínám, zejména k teorii a dějinám umění, a vyslovuje i opatrnou prognózu možného vývoje těchto vztahů. Především však na třech příkladech analyzuje jednotlivé aspekty společenského působení vizuálních komunikací.…

Má ještě smysl pěstovat teorii dramatu?

V analýze vývoje od ‘dobře napsané hry’ k aktančnímu modelu poukazuje Gajdoš na přetrvávající upřednostňování literárního textu, spojené ve vztahu k divadlu s podřízeností ostatních složek. Volá po rozvíjení koncepce založené na tom, co už Otakar Zich nazýval dramatickou situací, a po takovém pěstování teorie dramatu, které ji …

Disk 8 (červen 2004)

Autorem studie „Má ještě smysl pěstovat teorii dramatu“, umístěné hned za tímto úvodem, je Július Gajdoš (1951), vedoucí Ústavu pro studium divadla a interaktivních médií Filozofické fakulty brněnské Masarykovy univerzity, známý už čtenářům tohoto časopisu ze svých dřívějších teoretických příspěvků („Divadlo ‚tam‘ a ‚tam tam'“ ze 4. čísla …

O studiu základů herectví

Habilitační přednáška pedagoga katedry alternativního a loutkového divadla DAMU a uměleckého šéfa Dejvického divadla se na příkladu výuky prvního ročníku herectví zabývá otázkami kultivace talentu.…

Dramata pro loutky – nebo pro blázny?

Rozbor děl vídeňského loutkáře českého původu R. Teschnera, českého spisovatele J. Karáska ze Lvovic i vídeňského dramatika A. Schnitzlera a krátkých her E. G. Craiga z poměrně neznámého cyklu her pro loutky je autorovi materiálem k hledání specifičnosti loutkové hry a loutkového divadla vůbec.…

Nic nového pod sluncem? (Scéna a kultura)

Od Hrůzových scénografií z 60. let minulého století ke Kyselově scéně k přelomové Zavřelově inscenaci Dykova Dona Quijota z roku 1914 a odtud k oltářnímu triptychu a římskému vítěznému oblouku: netradiční scénická řešení a jejich zakotvenost v evropské kultuře.

Disk 7 (březen 2004)

Řada článků tohoto čísla se zabývá problematikou, kterou by bylo možné nejspíš označit podtitulem úvodní studie Jarosla Vostrého „Scéna a kultura“, resp. „scéna a tradice“. V citované studii s hlavním titulem „Nic nového pod sluncem?“ vychází autor z Hrůzova scénografického řešení inscenací Mandragory a Zločinu a trestu v …

Stejný nápad

Srovnání námětově obdobných textů Ladislava Smočka a Ivana Vyskočila má co říci ke zkoumání tradice literárního mimu.…

Scéna a strach

Stať navazující na studii Scéna a sklep reflektuje inscenace z plzeňského mezinárodního divadelního festivalu a klade otázku. Nakolik určuje dnešní podobu českého činoherního divadla strach z důsledků posunu tohoto uměleckého druhu na sám okraj zájmu veřejnosti.…

Disk 6 (prosinec 2003)

Při rozpětí současné české divadelní nabídky mezi (komerčním) muzikálem, většínou dokonce původním, a ‚sklepem‘, tj. menšinovými produkcemi směřujícími k sebevyjádření, jako by chyběl bezpečný střed. I v oceňované produkci se obojí spíš míchá dohromady. To ukázal i výběr inscenací na letošní podzimní divadelní festival v Plzni. ke kterému …

Elektroakustická hudba a vybrané koncepty radioartu

Autor:  Michal Rataj
Edice Disk malá řada – svazek 3.

Problematika vymezování tvůrčích pozic v prostředí akustických umění z pohledu domácí scény radioartu.

Absolvent HAMU, hudební skladatel, publicista a producent zasvěceně provází čtenáře světem elektroakustické hudby – v posledních padesáti letech živě se rozvíjející oblasti hudebního umění. Věnuje …

Národní jazyk a jazyk dramatu

Kromě základních poznatků o vztazích dramatu a národního jazyka, které nezastaraly, umožňuje studie významného českého bohemisty i srovnání dnešního stavu se situací před necelými 35 lety, kdy byla uveřejněna poprvé.…

Nejhorší bylo, že k tomu zámku chyběl klíč

Rozdíly mezi ‘psychologickým’ a ‘apsychologickým’ herectvím a vztah mezi ‘hominizací’ a ‘dehominizací’ člověka v souvislosti s klíčovým dílem německého romantismu, Bonaventurovými Nočními vigiliemi, z hlediska problematiky loutkovosti a loutkovitosti.…