Kolik kroků potřebujeme k tomu, aby se řeč stala zpěvem a zpěv řečí – a obojí bytostným projevem celého člověka?…
Venezuela: ibero-africké a indiánské scénické tradice
Autor článku je důvěrně obeznámen s venezuelskými fiestami a procesími, tančícími démony, ďábly z Yare i indiánským kultem Marie Lionzy, což dokládá i bohatým fotografickým doprovodem.
[…]
Fiesty a procesí
Když se zeptáte na významné živé kulturní venezuelské tradice, těch několik málo experimentálních režisérů v Caracasu radí navštívit
Český nový cirkus
Vše, co chcete vědět o o novém žánru se starými kořeny a jeho nejznámějších představitelích u nás.
Nový cirkus je umělecký fenomén, který v České republice nebyl doposud terminologicky ani metodologicky uchopen. Vzniklo několik prací, které se novým cirkusem zabývají,[1] ale žádná z nich nepojednala o novém cirkuse
Chorégies d’Orange 2012: Turandot a živoucí tradice divadla
Mezi reportáží, recenzí a úvahou o smyslu a poslání divadla se po-hybuje autorčino sugestivní líčení zážitku z derniéry inscenace Pucciniho Turandot na slavném operním festivalu.
Západ slunce. Na nebi blednou žhavé barvy do chladnější duhy modrozelených odstínů, a dál je zalévá temnota noci, proniknutá drobnými zářivými zprávami z
Scéničnost v literární a orální tradici
Scénické aspekty Egilovy ságy, Ruských byliny a orální kultury národa Bagandy.
(úryvek)
Bez větších diskusí lze jistě přijmout tvrzení, že psaná literatura, event. písemný záznam vyprávění, a vedle toho vyprávění samo, tedy živá řeč, vykazují rozdíly ve struktuře jazyka i v podobě a síle působení na čtenáře, resp.
Scénický cit architekta Jana Letzela
Portrét slavného architekta vytvořený prostřednictvím Letzlových zážitků z cest do Egypta a Japonska, jak je vylíčil v dopisech své matce.
(úryvek)
„Byli jsme totiž onehdy v arabském divadle a jindy zase šli jsme se podívat na zvláštnost čistě arabskou: na břišní tanec. Již zajímavá je místnost, kde se
Prolegomena k metodologii výzkumu edukačního dramatu 2
Druhá část výkladu několika základních úhlů pohledu na výzkum spjatý s dramatickou výchovou.
[…]
Výzkum tvůrčích procesů při přípravě i realizaci divadelního představení nebo edukační dramatické struktury
Začněme u zkoumání práce umělce‑profesionála. Využijme jako ukázku takového výzkumu práci J. Vostrého o P. Čepkovi (Vostrý 1996). Pokud bychom chtěli
Rituál, tradice a energie – další příspěvek ke zkoumání japonského vnímání prostoru
Analýza problematiky prostoru za pomoci textu nejstarší dochované japonské písemné památky – kroniky Kodžiki – nabízející i zamyšlení nad otázkami týkajícími se kultu šintó.
(úryvek)
„Žádný pokrok by nebyl možný, kdybychom zarytě trvali na zachování tradic. Stejně tak ale neexistuje pokrok, jehož základem by nebyly tradice.“
(Hasegawa 1966:
Prolegomena k metodologii výzkumu edukačního dramatu 1
První část výkladu několika základních úhlů pohledu na výzkum spjatý s dramatickou výchovou.
(úryvek)
Naše existence může být vyjádřena dvěma kruhy. Vnitřní kruh tvoří naše impulzy, náš tajný život, který nelze vidět ani sledovat. Vnější kruh představuje společenský život: naše vztahy k druhým, práce, rekreace. Divadlo celkem vzato
Efemérní architektura pro Ji.hlavu
Ukázka mimodivadelní scénografie doprovázená bohatou obrazovou přílohou.
(úryvek)
Je to zvláštní druh architektury. Druh s jepičím životem. Dům se staví minimálně na desetiletí (než se změní potřeby a prodělá úpravy), interiér obchodu na roky, scénografie umírá spolu se svou inscenací. Architekturu pro filmový festival v Jihlavě jsem si
Scénologie mluvního projevu
Studie věnovaná – na příkladu herectví – problematice zvukově realizovaného psychofyzického prožitku promluv, které tvoří nejen důležitou součást hercova celkového tělesného prožitku, ale také významný bezprostřední (organický) impulz jeho konkrétního scénického chování/jednání. „Jde tu, obecně vzato, o prožitek samotných slov a jejich spojení nebo – v případě zdařilého
…
Hlas jako zvon
Jestliže je pohled projevem zraku a dotek projevem hmatu, který smysl se projevuje hlasem? ptá se autorka ve stati přesvědčivě dokládající zásadní význam kultury dnes tak zanedbávaného mluvního projevu.
(úryvek)
Víme, že se obyčejný (neškolený) promlouvající lidský hlas projevuje na škále od šepotu ke řvaní a že každá
Postmodernismus mezi námi
Při příležitosti loňské výstavy Postmodernism: Style and Subversion 1970–1990, pořádané v londýnském Victoria and Albert Museu, se autor prostřednictvím několika příkladů z architektury zamýšlí nad vztahem moderny a postmoderny.
(úryvek)
V londýnském Victoria and Albert Museu probíhala od 24. září minulého roku do 15. ledna tohoto roku výstava:
Co nebo kdo je v ohrožení? K vývoji tvorby ve svobodných sítích (a možná nejenom v nich)
Svobodná komunikace lidí v celosvětové počítačové síti rozpoutala vlnu tvořivosti. Od historie vzniku dokumentu „The GNU Manifesto“k legislativním pokusy jako DMCA, SOPA či ACTA, které by namísto deklarované podpory tvořivosti mohly zdrcujícím způsobem dosáhnout pravého opaku a zničit i ty výsledky, kterých lidé dosáhli dříve, než si tvůrci …
Scénické tradice v zemích jihovýchodní Asie
V rámci svých diplomatických misí měl autor dlouholetou příležitost studovat scénické projevy asijské kultury přímo na místech, kde vznikaly a kde se dodnes udržují, což dokládá i bohatým fotografickým materiálem.
Obrázek vpravo: Na ostrově Marinduque se po tři století předvádějí pašije v typických maskách římských centurionů v Palestině.
Od teatri(sti)ky ke scénologii? (2. část)
Pokračování autorovy konfrontace s názory formulovanými na konferenci pořádané „ad honorem prof. PhDr. Ivo Osolsobě“ Divadelní fakultou JAMU a publikovanými ve sborníku vydaném v roce 2010.
(úryvek)
Mezi mimezí, ostenzí a performancí
Prof. Tomasz Kubikowski z varšavské Divadelní akademie Alexandra Zelwerowicze se ve svém příspěvku do brněnského sborníku[1]
Od teatri(sti)ky ke scénologii?
Autorova konfrontace s názory formulovanými na konferenci pořádané „ad honorem prof. PhDr. Ivo Osolsobě“ Divadelní fakultou JAMU a publikovanými ve sborníku vydaném v roce 2010.
(úryvek)
Otázka hranic
To, čemu říkáme scénologie, si pochopitelně nelze odmyslet od aktuálních „tendencí v současném myšlení o divadle“. Dávám poslední část úvodní
Zkrocení divých lidí ve scénických příbězích středověké fantazie
Co mají společného satyrové, fauni a nymfy s lesními divochy z rytířských eposů? A jak se z hrůzostrašných bytostí stali přátelští tvorové, kteří vytvářeli jakési alter ego svých lidských souputníků?
(úryvek)
Diví lidé? Málokdo o nich slyšel. Bůh je zapomněl stvořit, a přesto se stále ještě pohybují mezi
Maska – prostředek scénování duchovních obrazů světa
Jaká je vlastně funkce masky? O mnohoznačném vztahu člověka a masky, který nelze vtěsnat do kolonek jednoho oboru.
(úryvek)
Vzpomínám si na příhodu z jedné dávné jazzové maškarády. Dospělý muž přestrojený za vlka neúnavně honil člověka v masce zajíce, kterého mezi ostatními náhodně objevil, a když ho dostihl,
Činoherní němota
Analýza scénického přístupu, jakým se vyznačují Wilsonova inscenace Čapkovy Věci Makropulos a Pitínského jevištní transformace textu Milady Součkové Historický monolog (Zpověď presidenta Háchy) v pražském Národním divadle.
[…]
V Historickém monologu se na počátku představí dvě zvláštní sochy‑herecké postavy, které mají tváře pokryté maskou ze sádry. Karel Steigerwald
Opony jako scénologický fenomén
Recenze knihy Malované opony divadel českých zemí, reprodukující a důkladně komentující podobu a proměny malovaných opon, jejichž emblematika a tematika leccos vypovídá o sebescénování české společnosti i o českém divadle a jeho historickém postavení v české kultuře.
(úryvek)
Divadlo, které se vzdá obrazu na oponě,
vzdává se nejnázornějšího
Mezi (sebe)scénováním a dramatickým herectvím (Scéničnost v době všeobecné scénovanosti 2)
Konfrontace scéničnosti a scénovanosti: mimeze ve smyslu nápodoby – mimeze ve smyslu tvorby – postižení specifiky mimického umění v souvislosti s jeho charakteristikou coby hry (play). / Je politika divadlo? – play a game, player a actor – herecké umění a ‘herectví’ resp. (sebe)scénování v politice.
[…]
Mimování,
Krajinná scéna, nebo scény v krajině? (Storm King Art Center)
Zajímavá sonda do oblasti scénologie zahrad a přírodních parků, tedy určitého typu budování krajiny. Autor při popisu ‘přírodní galerie’ ve státě New York interpretuje z hlediska scénologie některé její konstitutivní prvky.
[…]
Jeden z přírodních uměleckých výtvorů, který v poslední době upoutal moji pozornost, je Storm King Art
Akce Kameny – StB a fiktivní státní hranice
Stať se ze scénologického hlediska zabývá známou akcí někdejší Státní bezpečnosti z podzimu 1948.
(úryvek)
„Tohle všechno, co tady vidíte, to je vlastně jenom jako. Proč bychom měli složitě chytat lidi, kterým se nelíbí naše lidově demokratické zřízení, někde v Německu nebo v Rakousku. Tak jsme si postavili
Veřejné/soukromé a scénické
Stať zabývající se hledáním zdrojů, ze kterých mohl Samuel Beckett čerpat inspiraci pro svou tvorbu, a problematikou vztahů mezi vnějším a vnitřním i veřejným a soukromým ze scénologického hlediska.
V roce 1964 natočil Samuel Beckett film se stejným názvem (Film). Scénář obsahuje úvodní text nazvaný „Obecné“,
Scény a obrazy
Scénologická analýza se zabývá lidským chováním z hlediska jeho scéničnosti a scénování; tj. těmi jeho podobami, vlastnostmi a tendencemi, díky nimž se člověk a jeho výtvory jistým způsobem jeví.
Scénologie se zabývá lidským chováním z hlediska jeho scéničnosti a scénování, tj. těmi jeho podobami, vlastnostmi a tendencemi, díky
Příběhy slavných italských vil
Nové pařížské scénologické inspirace
‘Měšťanská scéna sui generis’, jak ji představuje pařížský palác Jacquemart André, Descolova koncepce výstavy La Fabrique des images v muzeu Quai Branly, ‘zapeklitý naturalista’ P. H. Emerson, nová inscenace Tří sester v Comédii Française…
(úryvek)
Na ulici jako na scéně[1]
Se scénou životů obyvatel nějakého konkrétního ne zrovna
Vycpaná zvířata
Příspěvek o speciálním odvětví scénování, které představuje taxidermie, a o inspiracích, z nichž vychází Damien Hirst.
(úryvek)
Tyhle věci, protože jsou falešné,
jsou nekonečně mnohokrát blíž pravdě.
Charles Baudelaire
Co je taxidermie
Asi první, co si člověk vybaví, když se řekne taxidermie, jsou expozice vycpaných zvířat ve
Scénologie slova a Zeyerova hra o Radúzovi a Mahuleně
Na rozboru konkrétních prozodických vlastností Zeyerova textu autor ozřejmuje, jak se básnické kvality podobných textů vlastně rovnají jejich kvalitám scénickým.
(úryvek)
Básnickost a scéničnost
S povahou a možnostmi jazyka Zeyerovy hry má české divadlo potíže. Už povědomí o jejím spojení se Sukovou hudbou odvádí pozornost od hudebních či
Scénická dimenze v performanci: O divadle a sportu
Hledání styčných bodů mezi dvěma druhy performancí.
[…]
Lidské chování je běžně vyjádřeno ve formě performance (výkonu, provedení), zatímco korespondující kompetence je postižitelná pouze kvantitativně. To znamená, že ji můžeme podrobit zkouškám a testům, avšak ani ty nezaručují, že kompetenci v její kompletní podobě by bylo možné objektivně
Maska a tvář
Analýza Chiarelliho grotesky z hlediska životního sebescénování.
[…]
Jakkoliv je Paolo ústředním nositelem fikční scénovanosti, máme tu ještě další – v konečném důsledku nikoliv okrajové – postavy, které též nabízejí další ‘hesla’ do oné na začátku zmíněné encyklopedie scénování, v tomto případě zejména scénování klamavého.[1]
V Chiarelliho hře
Kreativní průmysly: Rozvoj kultury, nebo nová tržní totalita?
Slouží takzvané kreativní průmysly, které se zaměřují na sociálně-ekonomický potenciál kultury a umění, k jeho rozvoji, nebo se projeví jako nová tržní totalita? Dostanou se pod kontrolu všepohlcující nadvlády trhu nejrůznější projevy lidské aktivity – vedle ‘vysokého’ umění třeba i spontánní občanské akce, usilující o prosté zachování základních
…
Od fotografie k performanci a instalaci
Příspěvek věnovaný scéničnosti a scénovanosti tzv. tableaux vivants, usilujících o zachycení „okamžiku čisté přítomnosti“, poukazuje na příbuzné vývojové tendence v inscenované fotografii i postmoderním performančním umění.
(úryvek)
Rád se vracím ke knize Rolanda Barthese Světlá komora a s požitkem pročítám její kapitoly, ale nikoliv proto, že bych ve
Divadelnost a/či scéničnost (Scénická událost v divadelněvědném konceptu Andrease Kotteho)
Při příležitosti vydání českého překladu knihy Theaterwissenschaft švýcarského teatrologa Andrease Kotteho zamýšlí se český editor nad jedním z hlavních pojmů Kotteho divadelněvědného konceptu: Profesor bernské univerzity dochází při svém zkoumání k podobným poznatkům jako pražští scénologové, když za základ divadelní činnosti považuje „scénickou událost“, jejíž „základní jednotky či
…
Globální divák
Zamyšlení nad důvody a druhy diváckého zájmu, který i v Česku vyvolávají přímé přenosy představení newyorské Metropolitní opery a londýnského Národního divadla.
(úryvek)
Od roku 2006 pořádá Metropolitní opera z Lincoln Centra v New Yorku přímé přenosy operních inscenací. Dnes už do více než 850 (převážně) kinosálů po
Od náznaku v japonské tradiční poezii waka ke scénám moderní haiku
O scénických prvcích v japonské poezii.
(úryvek)
Nejstarší japonská poezie a estetické principy období Heian
Japonská tradiční poezie je založena na střídání veršů o pěti a sedmi slabikách (přesněji řečeno mórách), což je rytmus, o němž Japonci odedávna věřili, že zní libě uším božstev. Nejstarší básně byly pravděpodobně
Divadelní dílo ve věku všeobecné scénovanosti
Podnětem ke studii o problematice scéničnosti a scénování byla prof. Císařovi kniha M. Vojtěchovského a J. Vostrého Obraz a příběh (O scéničnosti ve výtvarném a dramatickém umění).
(úryvek)
Marvin Carlson v Dějinách divadelních teorií mluví o „explozi teorie v posledních letech“ minulého století. Způsobila ji řada důvodů. Carlsonova
Scénování v situacích ‘běžné každodennosti’ (Ke kritériím rozlišení jeho rozmanitých kvalit)
Definice 16 polaritních kritérií sloužících k popisu nespecificky scénického lidského jednání v běžném životním provozu.
(úryvek)
O ‘scénovaném vzdychání’
Byla jednou jedna sborovna v jisté škole. A v té sborovně jistého školního roku, v prvním pololetí, vždy v úterý o 3. a 4. hodině, sedával učitel češtiny a
Osiřelý americký sen Spaldinga Graye
Cesta amerického performera od divadelního herectví k monologickému vyprávění.
(úryvek)
Bylo to divadlo, co Spaldingovi Grayovi pomohlo zbavit se osobních nesnází. Od prvního školního představení Curious Savage (Zvědavý divoch) Johna Patricka, ve kterém po tolika žákovských neúspěších v učení exceloval, stalo se mu životním společníkem. Možná dokonce i
Scénický New York
O scéničnosti základního ‘půdorysu’ i jednotlivých míst a staveb proslulé megapole včetně ‘scenic points’, z nichž lidé s neutuchajícím zájmem pozorují jak město samo, tak jeho život.
[…]
The High Line
Zmiňoval-li jsem se v pasáži věnované zahuštěnému manhattanskému teatrálnímu trsu rovněž o nebývalé kumulaci zdejších dopravních systémů,
Japonsko a jeho tradiční divadlo v tvorbě Emila Orlika
Portrét česko-německého kosmopolity, významného představitele japonismu v evropském výtvarném umění.
(úryvek)
Malíř a grafik Emil Orlik, přední německo‑český kosmopolita, patřil mezi umělci své doby ve střední Evropě k výjimkám díky tomu, že důkladně poznal Japonsko. Ačkoliv japonismus v evropské výtvarné kultuře kolem roku 1900 právě kulminoval, jen málokterý
Týden vody a světla
Esej věnovaná dvěma pražským výstavám: „Labyrint světla“ koncipovali v Ekotechnickém muzeu Petr Nikl a Ondřej Smeykal, Museum Kampa představilo tvorbu Václava Ciglera.
(úryvek)
Měl jsem původně v úmyslu v jedné ‘pracovní’ sobotě stihnout dvě výstavy a spojit tak milou povinnost s něčím, co se jevilo už na první
Okamžiku, prodli jen! Z pařížských a berlínských scén 2
Druhá část studie věnované ‘podobám a způsobům’ herectví, tentokrát na berlínských inscenacích Jürgena Gosche (Bůh masakru v Berliner Ensemble), Michaela Thalheimera (Faust, 1. díl) a Christiana Petzolda (Osamělá cesta) v Deutsches Theateru.
(úryvek)
[…] Sezonou 2007/2008 skončilo Berndu Wilmsovi sedmileté období ve funkci intendanta berlínského Deutsches Theater. TentoZe sympozia do divadla
Při příležitosti sympozia věnovaného významnému divadelnímu reformátorovi „Grotowski: After – Alongside – Around – Ahead“, které v červnu 2009 pořádala Univerzita v Kentu, a při příležitosti návštěvy několika londýnských činoherních inscenací zamýšlí se autor nad odkazem „alternativních“ i „tradičních“ postupů v divadle a herectví.
(úryvek)
V úvodní diskusi
Kultura jangčouských rezidenčních zahrad
Článek významné české sinoložky a japanoložky o čínských zahradách jako promyšlené scéně pro širokou škálu estetických vjemů
[…]
Chang-čou je proslulé svými jezery a horami, Su-čou svými městskými ulicemi a obchody a Jang-čou svými zahradami.
Čínské zahrady jsou esteticky vytříbená díla, která mají filozofickou náplň vypovídající o vztahu
Herectví jako umění: Z pařížských a berlínských scén 1
První část studie věnované ‘podobám a způsobům’ herectví, tentokrát na pařížských inscenací Claudelova Saténového střevíčku v Odéonu , Horváthova Kazimíra a Karolíny v Théâtre de la Ville i adaptace Dostojevského Idiota v Théâtre de Chaillot, si především klade otázku, proč a díky čemu lze významný a úspěšný proud
…
K odstínění reálného a fiktivního v lidském chování 3 (fikce)
Závěrečná část studie věnované nespecifickému scénování, tj. scénování v běžném životě a v běžném chování, a dílčím problémům, které s touto problematikou souvisejí.
[…]
Histrionství[1]
Po jistém váhání zařazujeme histrionství zcela samostatně, neboť jde o specifický typ životního scénování. Specifický především tím, že je zahrnut mezi poruchy osobnosti
Estetizující rebelství Karen Finleyové
Analýza performance Karen Finleyové The Return of the Chocolate-Smeared Woman upozorňuje na složitější otázky, které budí performerčin přístup k událostem, které ztvárňuje, stejně jako způsoby, které k tomu volí.
[…]
V roce 1998 uvedla Karen Finleyová svoji performanci The Return of the Chocolate-Smeared Woman.[1] Jejím základem se
Wolfgang Tillmans: Mesiáš ikonoklasmu, nebo apoštol módního sebescénování?
Otázky kladené nad Tillmansovým dílem při příležitosti jeho loňské výstavy v berlínském muzeu současného umění Hamburger Bahnhof.
(úryvek)
[…]
Můžeme se v tomto vývojovém stadiu výtvarného umění divit, že nějaký autor chce přimět diváka k aktivnímu vnímání svého díla, že mu chce naznačit, že jeho dílo má mnohem
Mýty, ságy, scéničnost
Analýza potenciální scéničnosti příběhu o Egilovi a Thorgerdě.
[…]
Mýty, ságy a pohádky jsou zhuštěnou zkušeností lidstva. Obrážejí kritické okamžiky a jejich řešení. Podobnou myšlenku můžeme najít v Jungových konceptech archetypů. Mytologická archetypičnost je velmi bohatá a při troše snahy v ní můžeme objevit i pravzory psychologických reakcí,
Komedianti na českém jevišti: Od Svobody k Zakopalovi
Problematika komediálního herectví a jeho vliv na utváření tradice moderního českého divadla.
[…]
„Když víš co, víš jak,“ pamatuje si dávná žačka konzervatoře Antonie Hegerlíková poučku Jiřího Frejky, který vedl její první kroky na profesionálním jevišti. Snad i ti, kdo právě zkoušejí Molièra, přijdou na to,
Scénické působení a zrcadlové neurony
Ve světle toho, co píše Giacomo Rizzolatti a jeho spolupracovníci o objevu tzv. zrcadlových neuronů, se potvrzují teze, ze kterých ve své Estetice dramatického umění (1931) vycházel Otakar Zich. I podle něho je pro divácké vnímání příznačné, že tu „vedle zrakové a sluchové složky vystupuje jako podstatná též
…
Scénické podoby snového světa Laurie Andersonové (Krátké zamyšlení nad knihou Stories from the Nerve Bible)
Přístupy a postupy, zdroje a inspirace tvorby performerky Laurie Andersonové.
(úryvek)
Pokud jsem se v minulém článku s titulem „Příběh v performančním umění“, uveřejněném v Disku 26, věnoval právě Laurii Andersonové, performerce, která má k slovesnosti a literatuře nejblíže, a neodvolal se na její knihu Stories from Nerve
Jev, výjev skrytý za znakem
Příspěvek ke ‘scénologii slova’ týkající se vztahů ‘obrazové’ a ‘znakové’ roviny i psané, mluvené, a myšlené (i cítěné, resp. zakoušené) podoby slova na příkladu užití čínského písma při zápisu japonských slov.
(úryvek)
Pohled na čínský znak (ideograf)[1] vede jeho uživatele k artikulaci, nikoli však izolované hlásky, ale celého
Divadlo a slovo neboli Scénologie dramatu (2. část)
Literární a orální; Jungmann a Tyl. Mimus a literatura. Diderotova reforma – intelektuálové a divadlo. Literárnost a scéničnost. Dostojevskij dramatik. Dramatikové a divadlo.
(úryvek)
Literární a orální; Jungmann a Tyl
Složitost vztahů jednotlivých tendencí i samotného formování oficiální kultury dobře ukazuje vztah ideálně zakotveného a jen v Jungmannových
K odstínění reálného a fiktivního v lidském chování 2 (důvody a způsoby)
Pokračování studie věnované nespecifickému scénování, tj. scénování v běžném životě a v běžném chování, a dílčím problémům, které s touto problematikou souvisejí.
(úryvek)
Toto pokračování[1] bude věnováno příčinám či důvodům (motivům apod.) našich životních scénických akcí, tedy rozhodně otázce ‘proč’. Budeme se jí zabývat v prvé části článku.
Podoby současného dramatického divadla
Problematika aktualizace klasického textu na příkladu devíti inscenací z Paříže (Fantasio, Magická komedie a Figarova svatba v Comédii-Française), Berlína (Procitnutí jara v Berliner Ensemble, Strýček Váňa a Racek v Deutsches Theater) a Prahy (Tři sestry v Divadle na Fidlovačce, Měsíc na vsi ve Švandově divadle a Ptákovina v
…
K odstínění reálného a fiktivního v lidském chování 1 (Ohraničení pole)
Úvodní část studie věnované nespecifickému scénování, tj. scénování v běžném životě a v běžném chování, a dílčím problémům, které s touto problematikou souvisejí.
(úryvek)
Dovolte mi na samém začátku možná nepřesně a možná příliš volně, ale přece parafrázovat jeden poměrně známý Freudův výrok: Dámy a pánové, každý z
Příběh v performančním umění aneb Scénická vypravěčka Laurie Andersonová
Autor pokračuje i v tomto čísle ve zkoumání principiálních rysů soudobého performančního umění (viz jeho předchozí studie v 17.–19. a 23.–25. čísle Disku) a jejich konsekvencí pro teorii i praxi soudobé scénické tvorby i scéničnosti a scénovanosti obecně.
(úryvek)
Slova Přemysla Ruta z Disku 23 o tom, že
Japonský tradiční dům a problematika scénického prostoru (nejen v Japonsku)
Na základě názorů významného japonského režiséra Tadaši Suzukiho a s využitím důležitých informací o nespecificky scénickém uspořádání tradičního japonského obydlí dokládá autorka, jak životní prostor člověka – sakrální i profánní – fungujev Japonsku coby předobraz prostoru jevištního.
(úryvek)
Scénologie japonského domu a symbolické souvislosti prostoru k obývání
Všude
Obřad slova v díle Josefa Topola
V souvislosti se zkoušením hry Josefa Topola Konec masopustu vznikla studie zabývající se jazykem a sdělováním, slovem jako skutečným základem scénické existence postav – tedy tématy, která se objevují v Topolových hrách od jeho prvotiny Půlnoční vítr.
(úryvek)
[…]Odvaha vzít za Konec
Zdá se, že v Konci
Gregory Crewdson – Edward Hopper inscenované fotografie?
Vztah ‘dokumentárnosti’ a scénovanosti/scéničnosti ve fotografickém umění na příkladu slavného amerického tvůrce, uvedeného pražskou Galerií Rudolfinum.
[…]
Crewdsonovy scény vypadají jako vystřižené z filmů Stevena Spielberga či Davida Lynche a jsou také budovány v součinnosti tvůrčího štábu, který je mnohdy rozsáhlý tak, jako by šlo o produkci nikoliv
Mezi mimesis a performativitou
‘Performativní obrat’ v performančním umění.
Snaha o vysvobození herce i diváka z divadla, divadla z područí autora či textu, příběhu z literatury a nakonec umění z umění vůbec, to jsou převažující tendence modernismu a postmoderny 20. století. Záměry vše vrátit do života, mezi živé posluchače, diváky a mezi
Příspěvek k chápání psychologie herectví
Autor se volně drží uměleckých a psychologických názorů významného režiséra Jiřího Frejky a také za pomoci některých novějších poznatků hledá vztahy mezi emocemi, myšlením a výrazem.
Scéničnost nebývá jen poklidnou podívanou, pokojným zátiším. Spíše naopak. Scéničnost v sobě obsahuje dynamiku vztahů všech přítomných sil (reprezentovaných přítomnými osobami, objekty,
Divadlo neboli kouzlo proměny
Co zakládá specifičnost divadla mezi ostatními uměleckými druhy?
(úryvek)
Chápeme-li divadlo jako druh scénického umění – v polemice s názorem ztotožňujícím scéničnost s divadelností a současnou všeobecnou scénovanost s totální teatralizací –, musíme si také položit otázku, co zakládá jeho specifičnost. Odpověď se zdá jednoduchá: na rozdíl od
Cindy Sherman: Sebeprezentace jako obraz cesty k předpeklí
Problematika inscenované fotografie, soustředěná na otázky spojené s interpretací tvorby autorky, která patří k nejvýraznějším postavám nejenom amerického umění na přelomu století.
(úryvek)
Všechno to začalo vlastně velmi nevinným, i když mírně excentrickým albem s názvem A Cindy Book. Linkovaným sešitem obsahujícím 25 snímků a jednu jizvu
Hraní a performance
Herecká hra a sebescénování v performančním umění.
(úryvek)
Když jsem se v jedné úvaze o performanci v Disku z prosince 2006 dotknul Derridovy stati o divadle krutosti (česky viz Petříček 1993: 120–131), bylo to také s úmyslem pozastavit se nad tím, jak velký filozof zasažený artaudovským pojetím divadla
Vermeerova kamera a van Eyckovo zrcadlo?
Autorova reakce na studie Davida Hockneyho a Philipa Steadmana, které propracovávají hypotézu o existenci optických přístrojů jako pomůcek k dosažení věrného obrazu reality v západoevropském malířství od poloviny 15. století.
„Co mě fascinuje, je Vermeerův upřímný, bezelstný a neskrývaně upřený pohled, sterilně čistý, jakoby zbavený vší substance, nehmotný,
Wroclaw – mikrokosmos střední Evropy
Třetí autorova sonda do scénických parametrů měst našich polských sousedů. Hlavní pozornost věnuje především velkolepé Hale století, jejíž dějiny mohou posloužit jako svérázné zrcadlo složitého vývoje střední Evropy.
Vratislav. Breslau. Wroclaw. Tři jména pro jediné město. Češi, Němci, Poláci – tři jazyky a tři kultury, které se do
Performance uměleckého postoje a životního stylu
Rekapitulace vývoje performance v ‘akčním’ a ‘živém’ umění 50. a 60. let 20. století.
RoseLee Goldbergová ve své knize Performance Art (From Futurism to the Present), považované za bibli moderního umění, uveřejňuje (na s. 146) fotografii pařížského obecenstva, které sleduje performanci živé malby Yvese Kleina Antropometrie modrého období
Scéna jako průsečík obrazu a příběhu
Studie o takových způsobech rozvíjení příběhu, které souvisejí se scénováním, v nichž se tendence příběhu k rozvíjení v čase střetává s tendencí k jeho rozvíjení v prostoru, tj. vlastně příběh (narativ) s obrazem a vyprávění v užším smyslu s předváděním.
Ten, kdo otevírá stránky tohoto časopisu častěji, dávno
Gdaňské scenerie
Několik didaskalií od Baltu. Autor si všímá nespecifické scéničnosti města i textů, jež o Gdaňsku píše polský prozaik Stefan Chwin.
(úryvek)
Město, které bylo
…a v neděli, kolem třetí odpoledne, šplhaly Walmannovy dcery, Eva a Marie, v bílých krajkových šatech, mávající složenými paraplíčky a přidržující si klobouky, jež
Opera v otevřeném prostoru
O scénologii prostoru přírodních divadel v tak odlišných případech, jako je veronská Aréna, jezerní divadlo v Bregenzu a otáčivá scéna v Tampere.
(úryvek)
[…]Letošní Tosca (režie Philips Himmelmann) ohromuje technickou dokonalostí, pohybem obrovských dekoračních prvků či dekorace jako celku (výprava Johennes Leiacker, kostýmy Horte Jara). Není náhodou,
Je dnes ještě možné velké (činoherní) divadlo? Z berlínské dramaturgie 2
O inscenacích Berliner Ensemble (Panna Orleánská, Matka Kuráž, Valdštejn, Tanec smrti)píší autoři v souvislosti s úvahou o dnešních tradicích ‘deklamačního’ a v původním smyslu ‘iluzivního’ divadla (část 2.).
(úryvek)
2. Od Schillera k Brechtovi, od Brechta k Schillerovi
Když tři roky po svém návratu z exilu ve Spojených
Je dnes ještě možné velké (činoherní) divadlo? Z berlínské dramaturgie 1
O inscenacích Oresteiy a Peršanů v berlínském Deutsches Theater na pozadí historického kontextu antických projektů od Tiecka a Reinhardta k Schaubühne.
Otázka obsažená v titulu byla jednou z nejdůležitějších, na které měl studentům 2. ročníku činoherní režie a dramaturgie DAMU pomoci hledat odpověď týdenní zájezd do Berlína.[1] Podle
Dynamika scénického řešení a dynamika diváckého zážitku
Studie vycházející ze zkušeností mladého režiséra s inscenováním současné hry ve školním divadle DISK reflektuje mimo jiné budování specificky strukturovaného scénického prostoru, který hercům nabízí výrazné pohybové možnosti nebo k nim přímo provokuje.
[…]
Království (cosi dětského v nás)
Současná hra Lenky Lagronové Království může své potenciální inscenátory
Scénologie krajiny 3
Hledání scénického, potažmo dramatického a divadelního potenciálu krajiny, tentokrát v Polomených horách.
Venku mrzlo. A byla inverze. Šedivý mlžný den, v polabském Brandýse trochu prosvětlený slabou vrstvou lednového sněhu. Stál jsem doma u okna a díval se ven. Daleko se dohlédnout nedalo. Psal se začátek 90. let a
Scénologie snu (Poznámky k dílu a interpretacím tvorby Jindřicha Štyrského)
Štýrský, Dalí a otázky sebescénování a scénického myšlení.
Proč psát o Štyrském, když bylo už tolik o něm napsáno, když každý jenom trochu zasvěcený člověk musí vědět, že jsou tady zásadní materiály Karla Teiga, Františka Šmejkala a Věry Linhartové, ze kterých postupně vycházejí texty a analýzy Štyrského díla
Pařížské scénologické inspirace
Impulsy, které k mapování vývoje i charakteru scéničnosti a scénovanosti v moderním a současném umění poskytly letošní pařížské jarní výstavy a inscenace v Comédii-Française.
[…]
Scéna a gesamtkunstwerk
Gesamtkunstwerk svého druhu představovalo také to, co pod názvem Sternenfall neboli Chute d’étoiles (Pád hvězd) vystavil Anselm Kiefer pod monumentální
Rorschachův test jako možný nástroj výzkumu ve scénologii
„Z prvních výsledků našeho předběžného výzkumu se zdá, že zkušení umělci skutečně ‘oscilují’ ve svém psychickém prostoru výrazněji než ostatní. Zjevně častěji využívají nadhled, ‘dívají se’ na sebe a na své výtvory, opět ‘sestupují’ a pokračují v produkci atd. Je to jako by si častěji než ostatní kladli
…
Scénologie krajiny 2
Hledání scénického, potažmo dramatického a divadelního potenciálu krajiny.
Letní prázdninová škola v Kokořínském dole, někdy v 80. letech. Teplá srpnová noc. Jedna skupina účastníků měla za úkol připravit pro ostatní noční prožitkový projekt vycházející z estetiky zdejší krajiny. Rozhodli se pro divadlo. Byl jsem tam tehdy jedním z
Tanec sv. Víta aneb Teatralita, performativita, nebo scéničnost?
Kniha Tracy C. Davisové a Thomase Postlewaita Theatricality inspirovala autora k úvaze o problematice všeobecné scénovanosti či teatralizovanosti dnešního světa.
V názvu článku se nemoc nazývaná tanec sv. Víta nebo častěji padoucnice vyskytuje samozřejmě zcela záměrně. Zajímavé je, že tuto nemoc doprovázejí příznaky obsažené v obou názvech. Nejdříve
Scénologie Ostravaru: od sebescénování k mimezi
O některých příznačných tendencích současného českého divadla, jak je ukázala i letošní přehlídka inscenací ostravských divadel.
[…] Z hlediska této problematiky zasluhují pozornost především ty inscenace Národního divadla moravskoslezkého, které souvisejí se zřetelnou tendencí k divadelnímu využití oněch fenoménů apriorní scénovanosti, které se zdají spoluurčovat současný (jakoby předem
Listy emigrantov
Dopisy rusínských emigrantů se staly jedním ze zdrojů, z nichž vznikala specificky scénická podoba inscenace „Sclavi – Emigrantova píseň“ souboru Farma v jeskyni.
(úryvek)
Pri práci na inscenácii Sclavi – Emigrantova píseň mňa aj mojich kolegov zaujímalo, ako skúsenosť z emigrácie zaznamenávali Slováci či Rusíni, ktorí sa do
Scénologie krajiny 1 (Estetické aspekty)
O scénologii životního prostředí či životního prostoru člověka.
(úryvek)
Začnu příhodou. Jednoho pozdního letního odpoledne, bylo po prudkém lijáku a vše bylo ponořeno do teplých par zrozených ze setkání prohřáté země a chladivého deště, kráčel jsem sám po úzkém hřebínku vycházejícím východně ze Zbrázděného vrchu v Polomených horách.
Scénické myšlení ve fotografii a sebescénování nejenom ve fotografii
Máme vnímat proces vzniku portrétní fotografie jako souboj sebescénování portrétovaného a inscenačních postupů fotografa?, ptá se studie navazující na předchozí autorovy stati o inscenované a portrétní fotografii (Disk 4 a Disk 17).
(úryvek)
Irving Penn popsal tu událost později velmi stručně: Georgia O’Keeffe vstoupila do ateliéru a po
Scénický smysl a dramatický cit
Scénologická studie, zaměřená na zkoumání scénického smyslu souvisejícího s pociťováním prostoru, tvaru a pohyb, rozvíjí kriticky Zichovu tezi o „vnitřně hmatové zkušenosti,“ kterou Alexandr Tairov nazýval „kinetický cit“.
(úryvek)
Čemu v této studii říkám scénický smysl, není na rozdíl od obvykle jmenovaných (vnějších) smyslů spojeno s konkrétním
Scéničnost, genius loci a psychická distance
Problematika scénovanosti a teorie tzv. estetické distance.
[…]
Duch místa, situace, objektů, architektury, tedy jevů jak ze světa umění, tak z běžného života je přes všechny snahy stále něčím, co nám uniká tak říkajíc ‘mezi prsty’, a mnohdy již rezignujeme s jednoduchým komentářem, že je to něco ‘přesahujícího’,
Scénologie Brechtovy Krejcarové opery
Analýza Brechtova scénického smyslu na příkladu jedné z neúspěšnějších her 20. století.
Scénolog Brecht
Máme-li uvažovat o ‘praktické scénologii’ moderní doby i samotného modernismu – a bez toho jistě není možné identifikovat prameny i podoby dnešní praktické scénologie – sotva lze pominout takový fenomén, jaký představuje scénolog Brecht.
Scéničnost a identita
Zpráva o události „Slavnostní večeře na počest příjezdu panovníků a jejich družin“, uskutečněné na náměstí ve Starém Bohumíně 26. srpna 2006.
[…]„Obyvatelé Starého Bohumína se rozhodli, že když jejich město slaví 750 let od první historické zmínky, měli by to rovněž náležitě oslavit, a proto spolu všichni
O scéničnosti učitelské profese
Významný odborník v oblasti dramatické výchovy vyvrací analýzou scénických a scénovaných projevů učitelské profese naivní tvrzení: „Vždyť učitel je přece také herec!“
Snad v každé druhé debatě, kterou vedete s někým o učitelské profesi, objeví se obrat: „Vždyť učitel je přece také herec!“ Často jsou tato slova pronesena
Performance: scénování přítomného zážitku
Srovnání avantgardní etapy vývoje performančního umění s jeho novým rozvojem od 70. let minulého století.
[…] Pochybnosti o reálném životě vyslovovali, jak je známo, už surrealisté: úvodní slova André Bretona v Surrealistickém manifestu z roku 1924 poukazují na jeho nestálost a pomíjivost: „Tak silná je víra
K zamyšlení
Recenze výstavy v Muzeu Kampa. Joseph Beuys, Marcel Duchamp a rozdílnost dvou důležitých konceptů západního umění.
Právě v den, kdy jsem po několika odkladech odevzdával svůj text o Josephu Beuysovi do minulého čísla Disku, otevírala se v Muzeu Kampa prezentace Beuysova díla. Čtyři filmy či videozáznamy různých performancí
Od svátku Purim k jidiš divadlu
Historie židovského svátku, bez jehož scénických prvků by jidiš divadlo nevzniklo.
Do doby před 2500 lety, kdy nejposvátnější místo k uctívání Hospodina bylo zničeno a Židé, kteří přežili babylonské zajetí, přešli pod novou, již poněkud benevolentnější perskou velmoc, je situovaný napínavý příběh, který popisuje kniha Ester, pátá z
Podněty z Mnichova
Mladý operní režisér píše o inscenacich mnichovské Státní opery (La Callisto, Parsifal).
Bavorská Státní opera se řadí mezi nejprestižnější a zároveň nejprogresivnější operní domy Evropy. Nadcházející období, které následuje po bezesporu úspěšném třináctiletém působení intendanta Sira Petera Jonase, slibuje velké změny, protože uměleckým a hudebním ředitelem se tu
Prostorové problémy divadla
Jedna z nejinspirativnějších studií významného českého divadelníka, zabývající se jevištěm-scénou nikoli ve smyslu obrazu prostředí, ale ve smyslu místa děje předváděného herci divákům.
[…] Chceme-li vyhledat tvar jeviště, který by byl tak základní, aby byl východiskem objevů, nelze vzít za předpoklad naše divadlo a naše jeviště. Jevištěm není
Beuys: Don Quijote mezi modernou a postmodernou?
Problematika performance z hlediska motivů překračování hranic výtvarného umění
„Myslím, že největší nedorozumění mezi lidmi spočívá v tom, že si myslí, že umění je nutno porozumět v logických větných souvislostech, tím povrchním způsobem, jak lidé myslí… Úkolem umění však není, aby bylo chápáno ve smyslu plného porozumění. Umění
Scéna a vyprávění: Masacciova lekce scénologie
Analýza Masacciovy fresky „Peníz daně“ je příležitostí položit otázky týkající se širší problematiky vztahu času a prostoru, příběhu a obrazu, scéničnosti a dramatičnosti i děje a smyslu jak v malířství, tak v divadle a dramatu.
[…]
Prostor a čas
Spojení původních dvou míst v jednom prostoru, do kterého
Performance – mezi činností a scénováním
Vymezení performance ve vztahu ke specifické a nespecifické scéničnosti.
Ke studiím Jacquese Derridy, které u nás vyšly, patří také snad jediná, kterou kdy napsal o divadle; má titul „Divadlo krutosti a hranice reprezentace“. [1] V ní se sofistikovaným způsobem vyrovnává s artaudovskou tradicí „divadla krutosti“ a troufám si
Role modelů a originálů v lidské komunikaci
Sémiotická teorie rozvíjená v přednášce uvedené na University Indiana v roce 1970.
Sémiotiku naší doby trápí nemálo nedostatků. Popisnost a s ní spojená ztráta jakékoli obecné orientace jsou z nich. Extrapolování lingvistických principů, ‘lingvistický imperialismus’ je ještě horším zlem. Smrtelným hříchem současných sémiotických teorií je však matení různých …
Tanizakiho divadelní představivost
Studie kanadského japanologa ukazuje vliv divadla na beletristickou tvorbu Tanizakiho Džun’ičiróa
U Džun’ičiróa Tanizakiho tomu bylo stejně jako v případě dvou dalších významných japonských spisovatelů 20. století, Izumiho Kjóky a Jukia Mišimy – jeho úspěch na poli prózy zastínil slibnou kariéru dramatika. Coby dramatik přitom působil více než …
Od ztělesnění k odtělesnění v době všeobecné sebescénovanosti
Už potřetí se autor (viz jeho studie ve 14. a 15. čísle Disku) vrací k otázce gesta, prostoru a vztahu digitální technologie k mýtu odtělesnění v prostředí nových médií.
[…] Prostoru-scéně s technologii T-zahrady se v oblasti nových/interaktivních médií říká dynamické prostředí. Zdůrazňuje se, že kromě zmiňovaných možností…Poselství z pařížské opery
Scénický prostor a hudba: rozvíjení současné podoby divadelního ‘gesamtkunstwerku’ na příkladu operních a baletních inscenací P. Sellarse, CH. Marthalera, S. Teshigawary a J. Kyliána uváděných v pařížské Národní opeře.
[…] To, co činí shlédnuté představení fenomenálním, je práce s prostorem a časem. Černé sametové opony se vznášejí v …
Scéna a drama
Scéna a drama — Edice DISK
[…] Literatura pro divadlo, divadelní hra, nebo dramatický text?Vyplatí se při dané příležitosti popřemýšlet o tom, kde se vzala celá teorie dvojakosti dramatu, rozlomeného mezi svou psanou a scénickou manifestaci (či scénické manifestace), a zejména ovšem koncepce ‘dvojakosti’ divadla, málem násilně…
Divadlo v přírodním prostoru
Divadlo v přírodním prostoru — Edice DISK
Autor se zabývá nejenom proslulým otáčivým hledištěm divadla v českokrumlovském parku, ale také kontextem, do kterého patří, v perspektivě mířící od starořeckého divadla až k současným produkcím pašijových her.
Samotný fenomén otáčivého hlediště nebyl posledním výrazným pokusem J. Brehmse, jak řešit …
Aktuální téma: prostor!
V rámci studií scénologie na pražské DAMU rekapituluje mladý operní režisér své snahy o „transmisi hudebnědramatických děl do prostoru“ a zkušenosti s inscenováním oper Samson a Dalila, Bludný Holanďan, Lamenti a Řeka Sumida.
[…]Vracím-li se na počátek svého uvažování o prostoru v hudebnědramatickém díle, činím tak proto, že
Objekt ozvláštněný objektivem
Jak se problematika proměny zobrazování předmětu (nebo skupin předmětů) promítá do oblasti, kterou označujeme jako zátiší, a to především z hlediska smyslu a funkce této proměny v dějinách malířské a grafické tvorby? Na příkladu rozvoje fotografie a ostatních moderních mechanických médií přitom autor studie zkoumá, jak se obecně
…
Scéna a scéničnost v době všeobecné scénovanosti
Shrnutí nejdůležitějších tezí, ke kterým scénologie zatím dospěla při zkoumání fenoménu všeobecné scénovanosti, a to zejména ve vztahu k zásadní proměně postoje člověka v mediální společnosti.
Scéna a svět: aktéři a diváci
Mluvím o scéničnosti a pokládám ji za širší (nejenom teatrologický, příp. sociologický, ale především kulturologický) pojem
Gliwice – pět scénologických postřehů z jedné cesty
O vazbách mezi světem divadla, či šířeji scénické vizualizace, a světem architektury
Muzeum v polských Gliwicích patří podle některých názorů v současné době ve středoevropském kontextu k těm nejambicióznějším a nejaktivnějším. Kromě širokého záběru vlastní muzejní a sbírkové práce iniciuje také nezvyklé spektrum tvořivých aktivit. Pro svůj otevřený
Na jevišti Japonsko: záměrná i bezděčná scéničnost Země vycházejícího slunce
Kdo a co všechno Vás může potkat cestou po Japonsku: O specifických i nespecfických projevech scéničnosti Země vycházejícího slunce a jejích obyvatel, v nichž cítíme stopy tradičního japonského umění.
Důmyslné efekty současného divadla kabuki v divadle Kabukiza na tokijské Ginze, tokušimský čtyřdenní festival tance Awa odori či loutkové
Maska v tradiční africké kultuře
Masky v černé Africe – Typologie masek – Masky a iniciace – Maska a smrt – Maska a současní Afričané
[…]
Nejcharakterističtějším projevem tradičního afrického umění jsou masky. Vystoupení v maskách doprovází všechny důležité slavnosti v životě mnoha Afričanů. Masky jsou především neoddělitelnou částí iniciačních slavností, při kterých
Emoce a scénický cit
Studie zkoumající problematiku citů a pocitů v psychologii a scénologii
S emocemi jsou problémy. Dělají nám radost, pokud jsou příjemné, a starost, když nás trápí. V každém případě se emocím těžko bráníme. Necháváme se jimi strhnout jak ve vlastním prožívání, tak také když je sledujeme ve svém okolí.
Harmonická koexistence paradoxních způsobů chování aneb Scénování v ‚Arkádii‘
Když se Gilles Deleuze a Felix Guattari rozhodli společně rozvíjet Lacanovou teorii schizoanalýzy a vytvořit tak Anti-Oidipa, jedno z jejich důležitých předsevzetí bylo, raději pojmy vytvářet než je přebírat. V Rozhovoru o Anti-Oidipovi tvrdí, že je k tomu vedlo vědomí určité `ortodoxnosti‘, kterou tyto pojmy během doby nabyly. …
