(úryvek)
[…]„Vlastní lidské území [jeho] umění jsou ty podivné hlubiny lidského srdce, v nichž
(úryvek)
[…]„Vlastní lidské území [jeho] umění jsou ty podivné hlubiny lidského srdce, v nichž
(úryvek)
Vlivem rozvoje teorie informací a kybernetiky v kombinaci se sociální psychologií a tendencí uměnovědných oborů vyrovnat se s tehdejšími novými vlivy byly takřka od šedesátých let minulého století mnohé umělecké projevy
(úryvek)
1. Tradice a modernost v současném řeckém divadle
Německý režisér Thomas Ostermeier, ředitel berlínské Schaubühne am Lehniner Platz, byl jedním z významných
(úryvek)
První otázkou je, co je vlastně
(úryvek)
Při vzpomínce na hnutí studiových divadel 70.–80.
(úryvek)
2. Od Schillera k Brechtovi, od Brechta k Schillerovi
Když tři roky po svém návratu z exilu ve Spojených
Značná část tohoto čísla Disku se věnuje problematice ‘velkého divadla’ v konfrontaci s těmi tendencemi, které směřují nejdřív k jeho zkomornění a intimizaci a nakonec k pojetí divadla jako společné účasti aktérů i diváků v prostoru svérázné komunity. V rámci měšťanské kultury je ‘velké divadlo’ spojené s problematikou …
Otázka obsažená v titulu byla jednou z nejdůležitějších, na které měl studentům 2. ročníku činoherní režie a dramaturgie DAMU pomoci hledat odpověď týdenní zájezd do Berlína.[1] Podle
Obnova silou věcnosti
Pro jasnější porozumění Grossmanovu promýšlení principů divadla a herectví bude dobré citovat z jeho studie Kafkova divadelnost?, otištěné původně v časopise Divadlo (1964, 9): „Forma je trvanlivější než obsah. Uchováváme zvyky, konvence,
Království (cosi dětského v nás)
Současná hra Lenky Lagronové Království může své potenciální inscenátory
Ottovi Šimkovi – nezapomenu
Pod estetikou zvuku si můžeme ve shodě s encyklopedickými definicemi představit naplnění obecně uznávaných a v dané společnosti, pospolitosti či klanu platných norem kvantitativního a zejména kvalitativního uspořádání vlastností zvuku. Zjednodušeně řečeno, zajímá nás
Venku mrzlo. A byla inverze. Šedivý mlžný den, v polabském Brandýse trochu prosvětlený slabou vrstvou lednového sněhu. Stál jsem doma u okna a díval se ven. Daleko se dohlédnout nedalo. Psal se začátek 90. let a
Proč psát o Štyrském, když bylo už tolik o něm napsáno, když každý jenom trochu zasvěcený člověk musí vědět, že jsou tady zásadní materiály Karla Teiga, Františka Šmejkala a Věry Linhartové, ze kterých postupně vycházejí texty a analýzy Štyrského díla
Scéna a gesamtkunstwerk
Gesamtkunstwerk svého druhu představovalo také to, co pod názvem Sternenfall neboli Chute d’étoiles (Pád hvězd) vystavil Anselm Kiefer pod monumentální
„…po svých počítačovou gramotností jen lehce pošimraných rodičích nemůžu chtít nějaká registrování do systému, který navíc hovoří pro ně zcela cizí řečí, takže mi zbývá jen veřejný přístup.“
Petr Staníček[1]
O
Zdá se, že vedlejší účinky současného internetu i v českém prostředí prohlubují propast mezi generacemi dětí a rodičů. Zatímco starší generace, řečeno metaforicky, se ‘zpovzdálí dívá a čeká, co to přinese’, mladá generace s nadšením využívá různé domény, dokonce okřídlenou blogerskou větou ‘pokud nejseš v MySpace neexistuješ’ jako …
Januš (polohlasem, jako vnitřní monolog) Pardon, promiňte prosím, takhle to vůbec nemělo začínat. Nejdřív se měl ozvat úplně jiný hlas, hlas myslitele Fortunáta Aufa, který právě přednáší svou kosmogonii. Přál bych vám ho slyšet, i sobě bych to přál, ale nemůžu si pomoct, nedovedu se
První stadium: večer po návratu
Spojené symfonické orchestry hrají směs českých národních hudebních básní. Nesmí chybět Má vlast, O rodné zemi, Praga, může se ozvat i Ta naše písnička česká, ale v dostatečně ambiciózním pojetí – s velkým počtem smyčců. Střihy by měly
Začátek 15. století. V Zeamiho spisu O hlasových modulacích je uveden jako jeden z příkladů určité modulace nápěv ze hry Komači touží a vzpomíná. Tato zmínka je považována za jediný soudobý odkaz na hru Komači od kláštera Sekidera. Za
[…]
II. V Národním divadle
Do Národního divadla opakovaně zval Otomara Krejču několik let Jindřich Honzl. „Ale vždyť tady má dobrý živobytí, ne? Zůstal tady a půjdeme tam spolu,“ smál se prý vždycky na Vinohradech Frejka, když
Píšťalové varhany zaujímají mezi hudebními nástroji zcela výjimečné postavení. Jsou totiž nezastupitelným představitelem své doby jak po stránce technické a výtvarně
„…Gratulovali mi k mým obrazům.
Říkali, že jsou velmi dekorativní a scénografické
a že bych mohl být dobrým jevištním výtvarníkem.
Pochopil jsem tedy, že nepochopili vůbec nic…“
Giorgio de Chirico
Letní prázdninová škola v Kokořínském dole, někdy v 80. letech. Teplá srpnová noc. Jedna skupina účastníků měla za úkol připravit pro ostatní noční prožitkový projekt vycházející z estetiky zdejší krajiny. Rozhodli se pro divadlo. Byl jsem tam tehdy jedním z
V názvu článku se nemoc nazývaná tanec sv. Víta nebo častěji padoucnice vyskytuje samozřejmě zcela záměrně. Zajímavé je, že tuto nemoc doprovázejí příznaky obsažené v obou názvech. Nejdříve
[…] Z hlediska této problematiky zasluhují pozornost především ty inscenace Národního divadla moravskoslezkého, které souvisejí se zřetelnou tendencí k divadelnímu využití oněch fenoménů apriorní scénovanosti, které se zdají spoluurčovat současný (jakoby předem
Toto číslo otevíráme statí „Scénologie Ostravaru: od sebescénování k mimezi“, v níž se Jaroslav Vostrý zabývá některými příznačnými tendencemi současného českého divadla, jak je ukázala i letošní přehlídka inscenací ostravských divadel nazvaná Ostravar. Jde zejména o využívání některých typických mediálních způsobů sebescénování. O přebírání těchto způsobů se ale
O nové inscenaci Théâtre du Soleil Les Éphémères, Lassallově Náměstíčku v Comédii-Française a několika pařížských výstavách. Autoři se vedle pozoruhodné Lasallovy inscenace Goldoniho Náměstíčka v Comédie-Française věnují zejména Efemérám A. Mnoushkimové v Théâtre du Soleil, které jsou příkladem specifické herecké dramaturgie. Přestože Les Éphémères vznikly z nejosobnějších zážitků …
(úryvek)
Pri práci na inscenácii Sclavi – Emigrantova píseň mňa aj mojich kolegov zaujímalo, ako skúsenosť z emigrácie zaznamenávali Slováci či Rusíni, ktorí sa do
(úryvek)
Studie Jaroslava Vostrého „Scénický smysl a dramatický cit“ souvisí se scénologickým bádáním, jehož výsledky rozvíjejí i v tomto čísle z různých hledisek také další autoři. To, co Vostrý nazývá scénickým smyslem a co souvisí s pociťováním prostoru, tvaru a pohybu, není podle něho spojeno s jedním smyslovým orgánem; …
[…]
Duch místa, situace, objektů, architektury, tedy jevů jak ze světa umění, tak z běžného života je přes všechny snahy stále něčím, co nám uniká tak říkajíc ‘mezi prsty’, a mnohdy již rezignujeme s jednoduchým komentářem, že je to něco ‘přesahujícího’,
I.
Co je to herectví a o jeho přednostech
O přednostech herectví je zbytečné dlouze rozkládat, vždyť se mu dostává nejvyšší chvály nejen od zkušených odborníků, ale i na základě přirozeného úsudku a obecné
Franz Lang, narozený 7. září 1654 v bavorském městečku Aibling v rodině místního starosty a hostinského Jakoba Langa, začal jako desetiletý studovat na jezuitském gymnáziu v Mnichově. Zařadil se tak mezi statisíce jiných chlapců, kteří během prvních
[…] Krejčova koncepce herectví je ovšem umělecky náročná a zakládá se
Scénolog Brecht
Máme-li uvažovat o ‘praktické scénologii’ moderní doby i samotného modernismu – a bez toho jistě není možné identifikovat prameny i podoby dnešní praktické scénologie – sotva lze pominout takový fenomén, jaký představuje scénolog Brecht.
[…]„Obyvatelé Starého Bohumína se rozhodli, že když jejich město slaví 750 let od první historické zmínky, měli by to rovněž náležitě oslavit, a proto spolu všichni
Snad v každé druhé debatě, kterou vedete s někým o učitelské profesi, objeví se obrat: „Vždyť učitel je přece také herec!“ Často jsou tato slova pronesena
[…] Pochybnosti o reálném životě vyslovovali, jak je známo, už surrealisté: úvodní slova André Bretona v Surrealistickém manifestu z roku 1924 poukazují na jeho nestálost a pomíjivost: „Tak silná je víra
Právě v den, kdy jsem po několika odkladech odevzdával svůj text o Josephu Beuysovi do minulého čísla Disku, otevírala se v Muzeu Kampa prezentace Beuysova díla. Čtyři filmy či videozáznamy různých performancí
Klademe-li před všechny ostatní příspěvky tohoto čísla příspěvek Miroslava Vojtěchovského „K zamyšlení“, napsaný k příležitosti skromného pražského představení Beuyse v Muzeu Kampa, děláme to z dobrého důvodu. Josepha Beuyse srovnává Vojtěchovský ve svém článku s Marcelem Duchampem, a tak ukazuje rozdílnost dvou důležitých konceptů západního umění či konce …
[…]
Výstup 2.
Vstoupí Kryštof. Posadí se.
Kryštof Já pohřby prostě nezvládám.
Adéla Zpíval jsi krásně.
Dorotka Jako…
Adéla Jako profesionál. Tedy ne jako.
Kryštof Myslím psychicky. Prostě deprese.
Adéla Jo. Bylo to tak smutné. Tolik květin.
Kryštof Ale moc lidí
Jak vypadá dnešní Comédie-Française? – O současných inscenacích (Lhář, Cid, Cyrano) a jejich protagonistech. V rámci pozornosti, kterou Disk soustavně věnuje ansámblovému divadlu spjatému s jistým pojetím dramaturgie, zabývá se autorka zásadami, jimiž se řídí Comédie-Française, a tím, jak se tyto zásady projevují v jejím současném repertoáru a …
Do doby před 2500 lety, kdy nejposvátnější místo k uctívání Hospodina bylo zničeno a Židé, kteří přežili babylonské zajetí, přešli pod novou, již poněkud benevolentnější perskou velmoc, je situovaný napínavý příběh, který popisuje kniha Ester, pátá z
Bavorská Státní opera se řadí mezi nejprestižnější a zároveň nejprogresivnější operní domy Evropy. Nadcházející období, které následuje po bezesporu úspěšném třináctiletém působení intendanta Sira Petera Jonase, slibuje velké změny, protože uměleckým a hudebním ředitelem se tu
[…] Chceme-li vyhledat tvar jeviště, který by byl tak základní, aby byl východiskem objevů, nelze vzít za předpoklad naše divadlo a naše jeviště. Jevištěm není
[…] Fárovo a Grossmanovo řešení je od doby vzniku srovnáváno nejčastěji se scénografií konstruktivistickou, v době pozdější je tento trend ještě nápadnější, proto
„Myslím, že největší nedorozumění mezi lidmi spočívá v tom, že si myslí, že umění je nutno porozumět v logických větných souvislostech, tím povrchním způsobem, jak lidé myslí… Úkolem umění však není, aby bylo chápáno ve smyslu plného porozumění. Umění
[…] Překonávání údělu jako nezměnitelného určení života člověka vnějšími podmínkami, jako sudby vymezené a dané silami,
[…]
Prostor a čas
Spojení původních dvou míst v jednom prostoru, do kterého
Ke studiím Jacquese Derridy, které u nás vyšly, patří také snad jediná, kterou kdy napsal o divadle; má titul „Divadlo krutosti a hranice reprezentace“. [1] V ní se sofistikovaným způsobem vyrovnává s artaudovskou tradicí „divadla krutosti“ a troufám si
První příspěvek tohoto čísla Disku,studieJúlia Gajdoše „Performance – mezi činností a scénováním“, se zaměřuje na vymezení performance ve vztahu ke specifické a nespecifické scéničnosti. Všímá si Derridovy stati „Divadlo krutosti a hranice reprezentace“a pozastavuje se na jedné straně nad jeho platónovským pojetím „krutého divadla“ Antonina Artauda a na …
Sémiotická teorie rozvíjená v přednášce uvedené na University Indiana v roce 1970.
Sémiotiku naší doby trápí nemálo nedostatků. Popisnost a s ní spojená ztráta jakékoli obecné orientace jsou z nich. Extrapolování lingvistických principů, ‘lingvistický imperialismus’ je ještě horším zlem. Smrtelným hříchem současných sémiotických teorií je však matení různých …
Improvizované úvahy velkého francouzského herce o vztahu k režiséru Otomaru Krejčovi, k dramatikům i partnerům na jevišti.
[…]Měli jsme tři týdny, něco málo přes tři týdny, abychom nazkoušeli hru. Zkoušeli jsme v jedné místnosti, kde byly postaveny dekorace, v jedné takové velké hale zrušené továrny, nebo v něčem…Studie věnovaná názorům významného českého režiséra Alfréda Radoka a jeho práci s herci.
Ve studii „Stanislavského ‘systém’ podruhé: od revoluce k evoluci“ v Disku 7 (březen 2004) jsem se jen letmo dotkl toho, jak se Alfréd Radok hlásil na počátku 60. let k dědictví Stanislavského a později dokonce …
Studie kanadského japanologa ukazuje vliv divadla na beletristickou tvorbu Tanizakiho Džun’ičiróa
U Džun’ičiróa Tanizakiho tomu bylo stejně jako v případě dvou dalších významných japonských spisovatelů 20. století, Izumiho Kjóky a Jukia Mišimy – jeho úspěch na poli prózy zastínil slibnou kariéru dramatika. Coby dramatik přitom působil více než …
Už potřetí se autor (viz jeho studie ve 14. a 15. čísle Disku) vrací k otázce gesta, prostoru a vztahu digitální technologie k mýtu odtělesnění v prostředí nových médií.
[…] Prostoru-scéně s technologii T-zahrady se v oblasti nových/interaktivních médií říká dynamické prostředí. Zdůrazňuje se, že kromě zmiňovaných možností…Aktuální otázky nad novou inscenací opery brněnského Národního divadla.
Janáčkova opera Národního divadla v Brně je svým způsobem v kuriózní situaci. Dlouhá léta jí zmítají spory mezi domácími tradicionalisty a těmi, často přicházejícími zvenku, kteří se prozatím bez výraznějšího úspěchu pokoušeli tvorbu souboru inovovat provozně i esteticky. Na …
Scénický prostor a hudba: rozvíjení současné podoby divadelního ‘gesamtkunstwerku’ na příkladu operních a baletních inscenací P. Sellarse, CH. Marthalera, S. Teshigawary a J. Kyliána uváděných v pařížské Národní opeře.
[…] To, co činí shlédnuté představení fenomenálním, je práce s prostorem a časem. Černé sametové opony se vznášejí v …
Scéna a drama — Edice DISK
[…] Literatura pro divadlo, divadelní hra, nebo dramatický text?Divadlo v přírodním prostoru — Edice DISK
Autor se zabývá nejenom proslulým otáčivým hledištěm divadla v českokrumlovském parku, ale také kontextem, do kterého patří, v perspektivě mířící od starořeckého divadla až k současným produkcím pašijových her.
Samotný fenomén otáčivého hlediště nebyl posledním výrazným pokusem J. Brehmse, jak řešit …
Studie diskutující o různých rovinách vztahu umění a techniky od otázek historického prvenství přes jejich vzájemnou závislost až po různá úskalí grantového systému jejich financování.
O vztahu umění a techniky nalezneme bezpočet nejrůznějších retrospektivních, aktuálních i prognostických úvah, které se jej obvykle snaží vtěsnat do rádoby filozofických kategorií …
Vztah umění a techniky je bezesporu nejenom vděčným tématem nejrůznějších, často pouze filozofujících úvah, ale též aktuálním problémem ve svém konečném důsledku vyjadřujícím vztah současné společnosti ke kultuře, umění, vědě a technice. Není náhodou, že se vztah umění a techniky stal ústředním výzkumným tématem Centra základního výzkumu Akademie …
1. obraz
‘Single’ bar, večer, nově otevřený podnik ve městě, bez hostů, jen tři kamarádi, přichází Škvor.
Hrabě Vítej domů, Škvore!
Doktor Jak bylo?
[…] Už internetové domény v názvu napovídají, na kterou oblast se tento rok festival zaměřil. Zatímco loňský ročník – Baz@rt.fr – se obracel na současnou francouzskou dramatiku, zkoumal prostřednictvím workshopů hranice divadelních
[…] První divadlo, které jsme navštívili, se podobá evropským studiovým scénám s potřebným zázemím a technickým vybavením. Hlediště tu stoupá strmě vzhůru a prostor jeviště téměř čtvercového půdorysu je bez portálů. Ve foyer jsou vystaveny
Druhý ročník sympozia o japonském a čínském divadle, které se konalo ve dnech 9. a 10. listopadu 2005, proběhl tentokrát na půdě DAMU a zaměřil se zejména na hudební a pohybovou složku dramatické produkce tradičních divadelních forem Japonska a Číny.
Zdroje
Antropologické divadlo má v Polsku nesmírně bohatou tradici a každý z tvůrců, který k ní patří, si sám o sobě zaslouží pořádnou monografii. Je nemožné zachytit celý jev v krátkém náčrtu, ale vynasnažím se aspoň jej přiblížit. Nutně se
[…]Vracím-li se na počátek svého uvažování o prostoru v hudebnědramatickém díle, činím tak proto, že
Ti, co v dětství poslouchali rozhlasové pohádky, si možná vzpomenou na okamžik, kdy se pokusili odklopit zadní kryt přijímače, aby zahlédli malé mluvící postavičky. Jaké to bylo zklamání! Vnitřek přístroje (to důležité, co přenos
Scéna a svět: aktéři a diváci
Mluvím o scéničnosti a pokládám ji za širší (nejenom teatrologický, příp. sociologický, ale především kulturologický) pojem
Důležitým (a v mnoha ohledech určujícím) fenoménem dnešní doby je bezesporu to, co se dá nejlépe nazvat všeobecnou scénovaností. Zkoumání tohoto fenoménu tvoří nepochybně důležitý předmět zkoumání v rámci scénologie: původ scénologie je sice spojený se studiem uměleckých děl jistého druhu a zaměření, ale ustavila se právě v …
Autor Jen pojďte, posaďte se. A jestli máte chvilku času (třičtvrtě hodinky, víc vás nezdržím), představte si pana profesora Jůzu. Může mu být kolem padesáti, vlasy má napůl prošedivělé a napůl prořídlé, pleť popelavou a skoro papírovou, na krku a na zápěstích plynule pokračující šedivým
Nejdřív je slyšet, jak zvíře žere: chtivě mlaská, drtí kosti v zubech, chroptí hladem po dalším soustu, odfrkuje, mručí. Zvuky jsou snímány ve velkém detailu; teprve po chvíli mohou ustoupit do pozadí, abychom rozuměli babičce.
Babička (idylicky) To nám chutná! Taky jsem měla hlad. Na vzduchu
Z hlediska pojmu dramatická situace sleduje autor několik linií teorie dramatu, jak se vyvíjely v průběhu posledních dvou století, včetně současných východisek české teorie.
Prof. PhDr. Július Gajdoš, Ph. D. (1951) vystudoval 1970–1975 na Pedagogické fakultě Univerzity Komenského v
Muzeum v polských Gliwicích patří podle některých názorů v současné době ve středoevropském kontextu k těm nejambicióznějším a nejaktivnějším. Kromě širokého záběru vlastní muzejní a sbírkové práce iniciuje také nezvyklé spektrum tvořivých aktivit. Pro svůj otevřený
Bez ohledu na neplánovanou ‘bienální’ roztržku by zcela určitě výstava „Česká fotografie 20. století“ byla ještě o něco významnější, kdyby se – podle původních záměrů kurátorů – přidala k pořádajícím institucím ještě galerie Rudolfinum. Jenomže tato, svým trvale zviditelňovaným důsledným zájmem o
Důmyslné efekty současného divadla kabuki v divadle Kabukiza na tokijské Ginze, tokušimský čtyřdenní festival tance Awa odori či loutkové
[úryvek] […] Důraz na významový smysl inscenace ovšem předpokládá zcela nový přístup k operní dramaturgii. Není to jen vyvážený výběr titulů z různých slohových období,
[úryvek]
Cílem tohoto příspěvku je podat možný náhled na komplikované vztahy mezi pamětí a divadlem, potažmo pamětí a dramatem. Jedním z důvodů, který může částečně osvětlit tato
[…]
Nejcharakterističtějším projevem tradičního afrického umění jsou masky. Vystoupení v maskách doprovází všechny důležité slavnosti v životě mnoha Afričanů. Masky jsou především neoddělitelnou částí iniciačních slavností, při kterých
[…]
Lenka Lagronová napsala první dramatický text Nevím kudy kam roku 1988. Od té doby uplynulo 17 let a seznam jejích prací má prozatím
[…]
Od přelomu 19. a 20. století se prosazovaly snahy prosadit divadlo jako samostatné, svébytné umění: preferovala se
„Pocit, že všechno už tu vlastně bylo, je nebezpečný a může vést k hérostratovským počinům podnikaným v úsilí zničit celou minulou kulturu, představovanou nejen pokud jde o její konkrétní podoby jako cosi, co už jako takové brání vzniku čehokoli
V divadelní sezoně 2003–2004 uvedlo Divadlo Archa dvě inscenace na téma internetové komunikace: Chat – Nebezpečně snadné známosti (premiéra 15. 12. 2003) a Nickname (premiéra 15. 10. 2004). Obě inscenace vznikly v rámci dlouhodobého projektu Divadla Archa, Archa.lab. a jsou součástí
S emocemi jsou problémy. Dělají nám radost, pokud jsou příjemné, a starost, když nás trápí. V každém případě se emocím těžko bráníme. Necháváme se jimi strhnout jak ve vlastním prožívání, tak také když je sledujeme ve svém okolí.
Od začátku se v tomto časopise snažíme vidět problémy spjaté s dramatickým či scénickým uměním nejenom v kontextu celkové problematiky umění (a v poslední době zejména problému umělecké invence a techniky), ale zejména v kontextu kultury. Kulturu přitom chápeme takříkajíc zásadně jako opak lidské omezenosti. Tedy také a …
Recenze knihy Zdenky ŠvarcovéJaponská literatura712-1868: Mimořádně kvalitně zpracovaný přehled starší japonské literatury Zdenky Švarcové, doplněný překrásnými ilustracemi z fondu Národní galerie v Praze, je výbornou pomůckou nejen pro japanology, ale i pro literární experty a širší veřejnost se zájmem o světovou kulturu. Její první část lze totiž číst …
POD TĚŠÍNSKÝM NEBEM
Myšlenka vytvořit představení o Těšíně na základě písní „barda“, který toto nevelké, avšak starobylé město na řece Olši/Olze v současnosti patrně nejvíce proslavil, je stará několik let. V roce 1994 začala Renata Putzlacher, těšínská básnířka a dramaturgyně polské scény Těšínského divadla, překládat pro polskou televizi …
Divadelní muzeum univerzity Waseda, jejíž odborníci se účastní podzimního sympozia věnovaného čínskému a japonskému divadlu, které připravuje Centrum základního výzkumu AMUaMU a divadelní fakulta, je jediné svého druhu v Japonsku a bylo postaveno v roce 1928 z popudu literárního a divadelního vědce a dramatika Cuboučiho Šójóa, který se …
Recenze Hořínkovy v mnoha ohledech pozoruhodné knihyDuchovní dimenze divadla aneb Vertikální přesahy: Hned od začátku nás Hořínek napnul mezi potřebu transcendentního duchovního přesahu a jeho transcendentální čili apriorní kritickou předzkušenost o nedobrém stavu české společnosti a divadla. Dá se snadno s touto kritickou předzkušeností souhlasit a jít spolu …
Ve dnech 11.-12. dubna 2005 se konal Festival Východní Linie (Eastern Line Festival), který zorganizovalo Centrum Grotowského ve Wroclawi jako doprovodnou akci XIV. setkání Mezinárodní školy divadelní antropologie (ISTA). Byla to intenzivní událost s mnohahodinovými shromážděními a prezentací divadelních souborů, završená denně třemi večerními představeními. Vznikla tak možnost
Burian od svého pojetí poetického divadla, divadla-básně, odvozoval – především v Divadle D – svou divadelní tvorbu: Začínalo to už způsobem chápání literárního textu, v němž nehledal na prvém místě prvky dramatické, neboť `dramatizovat lze jenom to, co v podstatě nemá dramatické struktury a v čem přímá i …
Alexandrín vnímáme v českém literárním kontextu většinou jednak jako verš primárně překladový, a to hlavně jevištní, jednak jako typ verše orientovaného na západoevropskou, především francouzskou tvorbu. Své počátky má opravdu ve Francii. Samotného názvu `alexandrín‘ se sice začalo užívat až v 15. století, ale jeho původ je mnohem
[…] Vztah herce a režiséra, jak vidíme, tvoří základ moderního divadla i v případě `zábavní‘ instituce, jakou byla Ornestova MDP. Ve většině případů její hladké fungování zajišťovalo kultivované jevištní předvádění člověka v různých situacích: hlavní vliv přitom měla dramatická či komediální kvalita těchto situací, daných textem hry, a
Emil František Burian byl renesanční postavou meziválečného divadla, a pokud se z Hilara literáta vyklubal režisér, měl Burian za sebou v roce 1934, kdy založil divadlo D, různých řemesel nebo umění více. Byl mu dán živý a prudký temperament syntetika všeho moderního, co přinášely evropské avantgardy, a proto
[…] Tato žhavá úpornost vyznat se v sobě tvoří jádro Macháčkova zpola monologického stylu. Jde o to úplné, zanícené angažmá osobnosti ve své `veřejné samotě‘, ve svém zmateném snažení a dokonale ztěžklém rozhodování. Aniž to figurám ubírá na jejich odlišnosti, Macháček do obou rolí vstupuje s podobným vrásněním
Když se Gilles Deleuze a Felix Guattari rozhodli společně rozvíjet Lacanovou teorii schizoanalýzy a vytvořit tak Anti-Oidipa, jedno z jejich důležitých předsevzetí bylo, raději pojmy vytvářet než je přebírat. V Rozhovoru o Anti-Oidipovi tvrdí, že je k tomu vedlo vědomí určité `ortodoxnosti‘, kterou tyto pojmy během doby nabyly. …
[…] Při hledání odpovědi na otázku, co dělá divadlo divadlem, dnes tak aktuální, je samozřejmě zcela oprávněné pohlédnout za
Od 1. čísla, které vyšlo v červnu 2002, sleduje tento časopis scénické (podle terminologie Otakara Zicha dramatické) umění nejenom z hlediska jeho samého, ale kultury, jejíž je součástí, a v nejširším kontextu. Ostatně, málem obecným se dnes už stalo přesvědčení, že to nejpříznačnější pro dnešní kulturu je její …
Novou edici, kterou připravuje redakční kruh časopisu Disk, zahajují stati významného ruského avantgardního režiséra Alexandra Tairova. V knize Odpoutané divadlo, doprovázené fotografickou přílohou, najde čtenář kromě nového překladu slavných „Režisérových zápisků“ i výběr režijních explikací a přednášek , doplněný úvahami českých divadelníků Karla Huga Hilara a Jindřicha …
Píše se 3. března 2005 a před budovou divadla Kabukiza na tokijské Ginze se tlačí davy svátečně oblečených nedočkavců. Ženy ve svých nejlepších kimonech s pečlivě upravenými vlasy vyčesanými podle japonského způsobu dodávají sváteční atmosféře na lesku a